První letošní zájezd po krásách naší vlasti nás zavedl do Jihočeského kraje, kde jsme navštívili dvě zajímavá místa.
Nejprve jsme zajeli do Zemského hřebčince v Písku, který pro chov plemenných hřebců funguje od roku 1902 a je dosud státním podnikem. Kromě plemenitby se někteří hřebci účastní například letních olympiád, kde s jezdci reprezentují Českou republiku v disciplínách: drezura, všestrannost a parkourové skákání.
Při komentované prohlídce nás zaujalo i vyprávění o bronzové soše koně Arda (je vysoká 197 cm a váží 645 kg) od Josefa Václava Myslbeka, která je dominantou areálu hřebčince od roku 1992. Ardo II z východofríského plemene byl černý hnědák chovaný v píseckém hřebčinci, stál slavnému sochaři modelem pro jezdeckou sochu sv. Václava na Václavském náměstí. Sebekritický Myslbek byl se svou sochou koně spokojený, méně však s jeho jezdcem, o kterém říkal, že „na koni sedí, ale nejede“.
Úsměvné je, že v dobách komunistické totality stála na nádvoří socha dojičky s kravkou.
Hlad a žízeň jsme zahnali v písecké historické krčmě U Jakuba, kde s námi komunikovali v rádoby „staročeštině.“ Obsluha byla rychlá a porce vydatné, a tak jsme jim jejich prostořekou mluvu rádi odpustili.
Po obědě jsme přejeli na zámek Blatná, který v sobě nezapře přestavěný středověký hrad, kdy nás po celou dobu prohlídky provázelo nepříjemné chladno. Jeho dřívější majitelé z rodu pánů z Rožmitálu významně zasahovali i do českých dějin přelomu 15. a 16. století. Z jejich rodu měl manželku král Jiří z Poděbrad, jeho švagr Jaroslav Lev z Rožmitálu vedl mírové poselstvo po západní Evropě a jeho synovec Zdeněk Lev z Rožmitálu byl po králích z rodu Jagellonců nejvýše postaveným šlechticem v Čechách. Od roku 1792 je Blatná v držení baronského rodu Hildprandtů z Ottenhausen. Zajímavé je, že v době 2. světové války zůstali věrni Československé republice, což je sice zachránilo přes takzvanými Benešovými dekrety, ale byli vystaveni komunistické zvůlí po roce 1948. Průvodkyně zmínila i filmovou historii zámku, protože se ti například natáčela Bílá paní (1965) nebo Šíleně smutná princezna (1968). Na odvážlivce pak čekalo stoupání po 78 schodech na západní terasu Rejtova paláce , odkud se pokochali výhledem do zámecké zahrady.
Na závěr výletu jsme se odměnili kávou a dortem v útulné zámecké kavárně.
Další zájezd je plánován na čtvrtek 14. května, kdy se podíváme do sklárny Ajeto v Lindavě a na zámek Zákupy.
Výlety za krásami České republiky se konají v rámci vzdělávacích a volnočasových aktivit, které pro seniory pořádá mníšecká radnice.
