Pohovka a před ní koberec. Spousta barev a obrázků. Moderní pracovní stolky
a na nich připravené dárkové balíčky se jménem každého prvňáčka. Nové třídy v náhradních prostorách dnes poprvé přivítaly své prvňáčky.
Už po půl osmé ráno stojí skupinky rodičů s dětmi na stanici autobusu z boku základní školy Komenského 420. Krátce na to k nim míří učitelky s těmi, které čas do příjezdu autobusu strávily v ranní družině. Zhruba 5 minut před tři čtvrtě na osm přijíždí první z dvojice linkových autobusů, jako dříve přiváží ke škole žáky ze sousedních obcí a v rámci smluvní přepravy doveze prvňáčky do detašované školy v prostorách ÚVRu. Učitelky pomáhají dětem s jejich velkými školními batohy usadit se na sedačkách, ještě zamávat rodičům a v 8:45 autobus vyjíždí.
Po zhruba sedmi minutách jízdy, zahrnujících i zdržení na výjezdu pod dálničním mostem, vjíždí do areálu ÚVRu. Tady ho naviguje pracovník bezpečnostní služby až k prosklenému vchodu do budovy s nápisem Základní škola. Pak už děti v doprovodu učitelek vystoupají k šatnám a s jejich pomocí zamíří do svých tříd. Těch je celkem pět a prvňáčci v nich jsou po 16 nebo 17, respektive o něco více než 20.
Jako v pokojíčku….
„Podmínky jsou srovnatelné se soukromými školami. Po 30 žácích, které jsem běžně měla ve třídě ve staré škole, je to příjemná změna, která umožní individuálnější přístup k výuce,“ pochvaluje si učitelka Jitka Vočková. „Je to tu moc hezké, svoje místo jsem našla tady podle toho dárečku se jménem,“ ukazuje Nelinka z 1. C na svoji lavici a ostatní spolužáci ve všech třídách to měli podobně. „Venku je ošklivo, ale tady se mi hodně líbí,“ ukazuje Filip ze svého místa u okna v 1. A.
Velkou část prvňáčků přivezli do neznámého prostředí rodiče auty a doprovodili je až do tříd. Situaci na parkovišti u ÚVRu řídili mníšečtí městští strážníci a pomáhali jim najít vhodné místo k zastavení. „My jsme zaparkovali až u hlavní silnice, ale nevadí, příště už to bude třeba lepší. Dnes vedla kolona aut skoro od náměstí. Ale tady vevnitř je to opravdu krásné. Jen jsem se ptala paní učitelky, jestli bude zajištěné, aby se děti nepokoušely otevírat okna,“ líčí maminka Monika.
Také Veronika přivezla svého prvňáčka autem. „Zvládli jsme to sice na poslední chvíli, ale stihli jsme to. Líbí se nám tady, je to sice daleko a nechodí do školy s bratry, ale je to tu hezké.“ Nové prostory udělaly dojem i na maminku Marcelu. „Jeli jsme autem a bylo všechno bez problémů, zítra už dítě pojede autobusem. Třídy jsou opravdu krásné. Přiznám se, že jsem z toho měla nejdřív strach, ale nakonec jsem fakt nadšená.“