Za individuální jazykovou výukou stojí Dana Drašarová, která bydlí v Mníšku pod Brdy již osmým rokem. Bee Happy provozuje od dubna roku 2021 ve dvou přízemních místnostech v Pražské ulici. Angličtinu a němčinu tu vyučují, spolu s ní, ještě čtyři lektorky. Žáků je hodně, a proto hledají do týmu ještě šikovnou posilu. Na výuku sem pravidelně dochází 90 žáků (maximálně po dvojicích), z nichž převážná většina (95 %) dává přednost angličtině. Jejich věková skladba je od 5 do 15 let, ale mají tu i pár dospělých a seniorů.
Bee happy je slovní hříčka: be happy = buď veselý, a happy bee = veselá včelka
To znamená: Včelka – která je ze své podstaty pilná a zároveň má ze své práce radost.
Vyučují zde osvědčenou přímou metodou komunikace Direct Method for English. Od běžné školní výuky se liší efektivním využitím času ve prospěch žáka, kde má prostor beze strachu mluvit. Dbají tu na individuální a empatický přístup, s žáky mají trpělivost. Jsou to ty jednoduché věci, kterých se nám v našem životě a ve škole někdy nedostává v tak hojné míře. „Nepřekládáme tu z češtiny do angličtiny – učíme se podobně jako malé děti, které nechápou, že existuje nějaká gramatika. Děti se ptají a čekají spontánní rychlou jednoduchou a jasnou odpověď bez dlouhého rozmýšlení,“ popisuje používanou metodu Dana Drašarová a dodává „Vtip je v opakovávání – jednu lekci zopakujeme 3x mluvením, pak ji čteme a pak následuje vypracování domácího úkolu – tím dochází k pětinásobnému opakování stejné látky a k vyšší šanci aktivního zapamatování.“
K jazykům měla Dana Drašarová vždy blízko. Po studiu cestovního ruchu odjela na dva roky pracovat jako au-pair do Anglie. Naučila se tu výborně anglicky a získala i certifikát CAE. Po návratu ze zahraničí uplatnila znalost jazyka, a protože ji navíc bavila i historie, začala provázet anglicky mluvící cizince po Praze. Nápad na výuku v Bee Happy vznikl víceméně spontánně. Zásadně k tomu přispěla pandemie covidu, která ze dne na den zastavila příliv turistů do Prahy a paní Drašarová tím přišla o svou původní práci.
„Během rodičovské dovolené jsem nastoupila jako lektorka do jazykové školy v Kladně, kde jsem se seznámila s jinou formou výuky a předávání jazyka, která se jmenuje Direct Method for English,“ přibližuje své pedagogické začátky Dana Drašarová a dodává: „Tato metoda mi vyhovovala a začala jsem ji aplikovat i na mé děti, které jak jsem zjistila, angličtinu moc neovládaly, i když se jí učí na základní škole. Postupem doby ke mně na výuku začaly docházet i děti našich kamarádů a sousedů. Za chvíli byl zájem o výuku tak velký, že už to přesáhlo kapacity našeho domu a tím vznikla myšlenka poohlédnout se po nějakých větších prostorech a tak vznikla Bee Happy.“
V Bee Happy si dobře uvědomují, že žádná metoda není dokonalá a je to jen nástroj, jak jazyk uchopit, to, jak ho pak každý bude umět používat, záleží už jen na něm samém. „Naše lekce jim mají doplnit a upevnit znalosti angličtiny ze školy a doufám, že si k jazyku vytvoří i pozitivní vztah. Těší mě, když na dětech vidím, že je učení baví, zlepšují se a rády se k nám vracejí,“ sděluje na závěr Dana Drašarová.
