Na Smrtnou neděli oživil Lesní klub Sedmikvítek starodávnou tradici – VYNÁŠENÍ MORANY. V jejich areálu Na Kvíkalce se sešlo zhruba 20 dětí a dospělých, kteří se rozhodli definitivně skoncovat se zimou a přivolat jaro.
Vynášení Morany (nebo také Smrtky, Mařeny či Smrtholky) je prastarý pohanský rituál, který sahá ještě do předkřesťanské doby a staří Slované jím zaháněli zimní období. Má očistný charakter, lidé se loučili nejenom se zimou, ale se vším, co je trápilo.
V Sedmikvítku se začalo zvesela, kdy všichni nejdříve poděkovali Slunci kruhovým tancem a říkankou „Hřej sluníčko, hřej, hory, doly krej. Povyskoč si výše, na té naší střeše, kolo udělej.“ Potom si každý mohl z připravené suché trávy vyrobit svou malou Moranku. Na kus papíru pak měli všichni možnost napsat svá trápení, které by si měla Morana odnést s sebou po vodě pryč. Potom se průvod vydal k Zámeckému rybníku v čele s velkou Moranou, kterou vyrobily děti ze Sedmikvítku ze suché trávy, zbytků zimní výzdoby jurty a prázdných vaječných skořápek. Šlo se za prozpěvování lidových písniček, hrálo se na ukulele a šamanský buben: „Nesemy Mařenu v oleji smaženu, u vrchu červenu, u spodku zelenu, pěknu, pěknu, probělenu. Nesem babu v koši, smrt nas o ňu prosí. Už Mařena léží a zubama škeří. Helo, helo, helo, helo.“ Na hrázi Zámeckého rybníka se Moraně „pod sukně“ umístily osobní vzkazy, zapálila se a hodila do Bojovského potoka. Do vody ji následovaly i hořící malé Moranky, které si děti vyrobily.
Po utopení Morany se začalo pestrobarevnými pentličkami zdobit LÍTO, větvě s rašícími pupeny, které naopak symbolizuje nový život a má zajistit zdraví a prosperitu. Děti na něj přidaly i vzkazy, co by si kdo přál prožít tento rok. V dozdobení Líta pentličkami, aby jim dělalo v jurtě radost, budou pokračovat děti v Sedmikvítku.
Za příjemně strávenou dvouhodinovku patří velké poděkování průvodcům Magdaléně, Aničce a Martinovi, kteří si akci pečlivě připravili.
Další fotografie najdete na mníšeckém facebookovém profilu.
