Před čtyřmi lety oprášili „běžci pro běžce“ z popela nejstarší český maraton z Prahy do Dobříše. Vedli ho opět podél Vltavy, přes golfové hřiště v Lipencích, dále na Cukrák a pak stezkami Brdského lesa. Ani covid ho před třemi lety nesložil, byť se běžel jako „individuální časovka“ bez hromadného startu. Což se pak podvakrát pro velký úspěch (a s následným velkým úspěchem) opakovalo. A chystá se znovu, v sobotu 9. prosince.
„Chceme tak na závěr sezony dát šanci běžcům utéct z předvánočního šílení a užít si přírodu. A taky připomenout čas, kdy jsme museli společně překonávat těžkosti. Myslím, že tímhle individuálním adventním maratonem jsme založili novou tradici. A také zveme i na posezení v cíli v restauraci Vlaška,“ říká Martin Dvořák, šéf týmu Sportgroup, pořadatele oblíbeného seriálu Trail Running Cupu, nejstaršího svého druhu na české půdě. Jediného, který právě ani v podivných covidových sezonách nezrušil jediný závod.
Jde o jakousi „doběženou“, nebo doběhnutí roku. Sám nebo s přáteli, rodinou, jak je libo. Cílem už není absolutní výsledek, rekordní čas. Na druhou stranu zdolat maratonskou diistanc se vždycky cení, natož v zimním čase. Před třemi lety taktéž těsně před Vánoci bylo nádherně, slunce, v lese ležel sněhový poprašek… Předloni i loni se zamračilo, ale sníh nechyběl…
Maraton má 593 metrů převýšení, doprovodná desítka – pokud vás už po sezoně tráí bolístky nebo se zrovna jinak necítíte – z kytínské návsi 125 metrů. „Hodně zajímavý profil, velmi pestrý, ani rovina, ani těžké kopce,“ pochvalují si účastníci.
Loni zaznamenal rekord závodu elitní horský běžec Ondřej Fejfar (2:53:53) a mezi ženami vyhrála Eugenia Boffo (3:34), italská stážistka na Univerzitě Karlově. Doběhl i 77letý Petr Janový (6:10). Předloni byli nejlepší domácí Petr Švarc za 3:12 a Kateřina Kadlečková za 3:54, předtím také v samoběhu Aleš Sedlák za 2:58. Ukázal se i vyhlášený sběratel Tomáš Ulma za 6:55 jako svůj 86. maraton. Ten už další účast nepřidá, ale sledovat bude jistě z nebeských výšin. Pro úplnost, premiéru ovládli David Gerych za 3:00 a jeho žena Michaela (3:20).
Vyráží se mezi osmou a jedenáctou z A Parku vedle bývalých ledáren v Braníku, tam dostanete startovní číslo a odpípnou vám časomíru. Ti, kdo se chtějí vydat pouze na desetikilometrovou trasu, se mohou připojit mezi dvanáctou a jednou na návsi v Kytíně. A do cíle v SK Vlaška na kraji Dobříše je potřeba dorazit do čtvrté hodiny odpolední. Za světla. Není nutné to rvát domrtva, ale body do celkového pořadí Trail Running Cupu tady získáte po zásluze.
„Paráda, moc se mi to líbilo. I ten formát. Běžíš si podle sebe, jasně, že chceš, co nejlíp, ale nejsi v takovým stresu z pevného startu, honičky na začátku, postupně se to stejně roztrhá a najdeš si sem tam někoho k sobě,“ říkal předloni Jan Šeliga, který přijel ráno vlakem až z Mariánských Lázní.
A k tomu si připomenul historii starých c. a k. sportsmanů, vždyť tenhle maraton oslaví už 116. narozeniny. Kníže Jeroným Colloredo – Mansfeld (jeho vnuk Jerome nyní opět žije na dobříšském zámku), sportovní nadšenec a protektor závodu, tehdy poprvé v roce 1908 věnoval stříbrný pohár jako hlavní cenu pro nejrychlejšího běžce. Určil trať (tenkrát ještě) z Prahy-Smíchova do Dobříše v délce 40 kilometrů a dal podnět organizátorům závodu z S. K. Slavia.
Díky tomu v nově vytvořeném závodu odstartoval legendární sportovní buditel a spoluautor olympijské charty Jiří Guth-Jarkovský, z tehdejšího kraje Prahy šest běžců doprovázených nejméně dvaceti cyklisty, dvěma automobily a čtyřmi fiakry do Dobříše. Pořadí běžců ještě lze dohledat v Národní knihovně, časy prvních dvou však bohužel nikoliv, neboť byli v cíli dříve, než to stihl oficiální časoměřič na fiakru…
Letošní ročník se těší opět zasloužené podpoře starostů obcí startu i cíle, tedy Prahy 4 i Dobříše.
Více informací i přihlášky najdete na www.trailrunningcup.cz a na facebooku.
Tomáš Nohejl
