V minulých týdnech měli lidé možnost vybrat podobu nového městského úřadu a nejlepší participativní návrhy, které spoluobčané podali, aby pomohli zpříjemnit život ve městě. Do obou internetových hlasování se zapojilo celkem 688 lidí.
V rámci participativního rozpočtu ve výsledku získal nejvíc hlasů nápad na pořízení dřevěného altánku a dětských prvků u plánované cyklodráhy v ulici Za rybníky. Z finálové trojice architektonických studií na podobu nového městského úřadu se lidem nejvíc líbila ta od náchodského ateliéru Tsunami.
Návrh na umístění altánu spolu se skluzavkou a pískovištěm podal do letošního ročníku participativního rozpočtu Jan Čuřík a podpořilo ho 441 lidí. To je třikrát víc než druhý v pořadí, návrh na instalaci veřejného osvětlení podél Zámeckého rybníka. Třetí nápad, podle počtu hlasů od lidí (122), je vznik multisportovního hřiště v Edenu.
Autor vítězného návrhu věří, že v sousedství budoucí cyklodráhy vznikne menší dětské hřiště, které se bude líbit především těm nejmenším „V první řadě bych chtěl poděkovat vedení města, že nám formou participativního rozpočtu dalo možnost ovlivnit tvář města. Děkuji všem, kteří poslali hlas nejen našemu, ale i ostatním projektům. Je příjemné vidět, že lidé jsou aktivní v otázce budoucnosti Mníšku. Osobně doufám, že pojem „participace“ u vítězných návrhů projektů nekončí s výsledky ankety, ale že se budeme moci aktivně účastnit i samotné realizace, jako je tomu v současné době při dokončování projektu cyklodráhy Za Rybníky,“ uvedl Jan Čuřík v souvislosti s výsledkem hlasování.
V rámci letošního, prvního participativního rozpočtu lidé vybírali mezi 9 návrhy. Kromě trojice zmíněných to byl například i návrh na pláž u Zadního rybníku, na panely s učenlivými a hravými prvky, na orientační značení nebo boxy pro kola u školy. Radnice ke zhotovení projektů, podle nichž se návrhy uskuteční, vyčlenila celkovou částku 700 tisíc korun.
Projekty, které město zadalo na základě tří nejúspěšnějších nápadů v rámci loňského, nultého ročníku participace, jsou víceméně hotové. Jedná se o plány na protihluková opatření (valy) u dálnice, na in-line dráhu na Pivovárce a také o projekt cyklodráhy Za rybníky, který město aktuálně dopracovává podle představ autorky nápadu.
Tsunami nabídlo řešení, které veřejnost zaujalo
Z návrhů na podobu nového městského úřadu se lidem nejvíc líbila studie architektonického ateliéru Tsunami. Získala 247 hlasů. Její náskok oproti dalším dvěma finálovým návrhům byl drtivý, ty totiž dostaly 45, respektive 32 hlasy.
Architekti z Tsunami umístili objekt hlouběji do parcely ve směru z ulice a vytvořili tak větší veřejný prostor sloužící jako náměstí. Aby dosáhli požadované atmosféry zčásti uzavřeného veřejného prostranství, navrhli dvě budovy. „Větší je pro úřad, menší pro městskou policii. Objemově prostornější má po celém obvodu pás zeleně, která je zasazena ve vystupujícím železobetonovém lemu. Vstup je zvýrazněný vysunutým lemem a prosklenou stěnou. Kontrastem k budově úřadu je budova městské policie z pohledového betonu. Oba objekty spojuje formát oken a meziokenní dřevěné pásy,“ popsali autoři.
Lidé mohli hlasovat od 13. září do půlnoci 11. října. Možnosti využilo celkem 688 lidí, kteří v Mníšku žijí nebo k němu mají vztah. Hlasování probíhalo prostřednictvím online platformy společnosti D21, která pomáhá s participací mnoha radnicím napříč republikou
i v zahraničí. „Hlasování v Mníšku bylo nejúspěšnějším v participativním rozpočtu D21 k poměru počtu obyvatel. To je obrovský úspěch jak pro občany, tak pro zástupce města. Zájem o participativní rozpočet potvrzuje, že se lidé čím dál více zajímají
o své okolí,“ dodává Filip Milde, ze společnosti D21.
Bydlím v Mníšku a titulek „Lidé rozhodli o podobě nové radnice“ mě upřímně děsí. Návrh ateliéru Tsunami je jistě zajímavý a propracovaný, ale troufám si tvrdit, že drtivá většina hlasujících se zaměřila pouze na budovu samotnou a své rozhodování pojala spíše ve stylu anket líbí / nelíbí a neuvědomuje si, že by realizace návrhu Tsunami, tak jak byl dosud prezentován, znamenala také bezprecedentní vykácení sedmi vzrostlých lip, které jsou součástí historické a v mnoha ohledech výjimečné aleje spojující zámek se Skalkou – přirozené a jedinečné osy našeho krásného města. Návrh je tak v jasném rozporu s původním zadáním (viz „Pokyny pro uchazeče“ a „Požadavky zadavatele …“ ze 7. 11. 2017), které hovoří o „maximální podpoře zeleně“, „integraci do přírodního rámce lokality“, „harmonickém začlenění do okolí“ a v příslušných bodech počítá jen s odstraněním „náletové zeleně“ [!].
Chápu, že radnice je třeba, pozemek je obecně vhodný a část současné vegetace bude nutně odstraněna, ale je pro mě neuvěřitelné, že může někdo vůbec jen uvažovat o odstranění hlavního stromořadí lip podél ulice Skalecká a navíc naprosto zbytečně! Stavba radnice totiž nemusí nutně znamenat ztrátu přírodního dědictví, jak ostatně požadovalo původní zadání. Nevím, zda je toto hlasování nějak závazné (dle publikovaných statistik se ho zúčastnili spíše lidé, kteří v Mníšku tráví volný čas). Jsem každopádně hluboce přesvědčen, že v tomto směru musí být vítězný návrh Tsunami přepracován, a věřím, že nejsem jediný. Práci všech zúčastněných ateliérů i hlasy spoluobčanů respektuji, jen se ptám, zda může být vítězem ten, kdo nerespektuje zadaná pravidla? Děkuji za reakce a přeji hezké podzimní dny.
Dobrý den.
Za sebe – kácet lípy nepřichází v úvahu. S tím se bude muset projektanti poprat, aby tam zůstaly a navíc, aby nebyly stavbou ve svém vývoji poškozeny.
Navíc si neumím představit toho šílence, který by v Mníšku ke kácení lip v aleji kvůli stavbě úřadu dal souhlas. Pokud mnoho let se snažíme, aby alespoň v části okolo Starého sídliště mezi lipovou alejí nevznikla další zástavba, snažíme se rozšířilo ochranné pásmo lipové aleje, aby nebyly pokáceny stromy okolo Pavilonu, které nejsou v prostoru stavby, tak mám za to, že o stromy v lipové aleji by se veřejnost intenzivně zajímala.
Snažíme se – rozumějte, že nejsem sám. Ale je zde skupina odborné i laické veřejnosti, která se snaží některé snahy investorů eliminovat.
Navíc – souhlas by musel dát i Národní památkový ústav a odbor kultury a památkové péče a zřejmě i odbor ochrany přírody, a to už jsou pro vás občany hodně silní partneři aby lípy zůstaly.
Problém ale je, že jsem několikrát žádal, aby studie před zveřejněním byly zaslány k vyjádření na Národní památkový ústav. Součinnost s NPÚ od počátku záměru stavby v městské památkové zóně ukládá zákon, radnice o tom ví, přeposílal jsem jim výzvu NPÚ, aby radnice s nimi jednala.
Ve své podstatě, může se stát, že vybraný projekt NPÚ nepřijme – úřad je přímo v pohledové zóně na zámek.
V radnici si lidi vybrali celkem dobře, ale osobně bych se přimlouval, pokud by to bylo ekonomicky přijatelné, vytvořit parkovací místa i pod budovou. A to zejména pro služební auta úřadu, aby nezabíraly parkovací místa pro veřejnost. V návrhu parkoviště je asi 22 míst pro návštěvníky. Řekl bych ale, že polovinu zaberou auta města a jeho zaměstnanců. Jestli je deset parkovacích míst pro veřejnost dost či málo neumím odhadnout. I kdyby se auta „do sklepa“ strkala výtahem, aby okolo objektu nebyly násilně působící vjezdy. Byl by více prostoru pro veřejnost a nebo zmenšení parkoviště – s ohledem na hrozbu změn klimatu se začíná vážně zvažovat, zda stále zvětšovat zpevněné plochy. A další drobnost – víc psychologická – na stejném patře se vedením města by dle mě neměl být stavební úřad, ale OSMI. Stavební úřad nepodléhá vedení města, je to detašované pracoviště státní správy. Ale veřejnost tento fakt nevnímá, má za to, že SÚ řídí vedení města. Takže fakticky raději oddělit, navíc OSMI a vedení města by měly být co nejvíc u sebe.
Ve volebních kampaní také zaznělo, zda by nebylo dobré v Mníšku vytvořit detašovaná pracoviště vyšších stupně řízení obcí, aby lidi nemuseli dojíždět do Podskalské apod. Například zařizování takové drobnosti jako je občanský průkaz apod., je výlet minimálně na Dobříš. Ale jsou i finanční úřady atd.
Letos jsem nehlasoval, zapomněl jsem na datum a hodiny, ale čekal jsem, že veřejnost podpoří „schránky“ na kola u školy.