Mrtvé dřevo znamená život

Mrtvé dřevo znamená život

Broukoviště (kmen padlé lípy) najdete na konci aleje V Lipkách pod vrchem Skalkou

Starý strom je odpad, který se musí uklidit. Toto je častý argument těch, kteří mají rádi pořádek, a kteří pro dřevo hledají nějaké finančně výhodné využití. Mrtvé dřevo nemusí být odpad ani palivo. Můžeme ho uložit na vhodném místě a dovolit organismům na ně vázaným dokončit svůj vývoj.

Mrtvé dřevo slouží dál
Staré a mrtvé, resp. odumírající dřevo, je základem biodiverzity a koloběhu látek, udržuje biologickou rozmanitost. Mnoho druhů živočichů, rostlin a hub potřebuje pro svůj vývoj a rozmnožování odumírající nebo mrtvé dřevo. Umírání, tlení, rozpad a vznik nového patří k přirozenému koloběhu přírody.
Pojmem mrtvé dřevo se označují odumřelé padlé i stojící stromy (tzv. souše), pařezy, odlomené větve apod. Význam mrtvého dřeva v lese je veliký. V lese pomáhá zadržovat vodu, snižuje riziko eroze, posupně uvolňuje živiny zpět do půdy, napomáhá zmlazení porostu (klíčení a růst semenáčků), a hlavně hostí nespočet různých organismů. Na mrtvém dřevě jsou závislé mnohé bakterie, houby, lišejníky, nižší i vyšší rostliny, bezobratlí i obratlovci. Na mrtvé dřevo má být údajně vázáno 30-50 % všech lesních organismů. Pro některé je živnou půdou, pro jiné je nezbytné kvůli vývoji, a dalším poskytuje prostor k hnízdění či úkryt. Variabilita druhů vázaných na mrtvé dřevo, vyskytujících se na dané lokalitě, závisí hlavně na diverzitě mrtvého dřeva. Platí zde pravidlo, že kvalita je lepší než kvantita. Pestrost mrtvého dřeva je dána druhem dřevin, fázemi rozkladu, polohou (padlé vs. stojící stromy), osluněním, tloušťkou dřeva nebo okolním prostředím.

Estetická hodnota mrtvého dřeva
Názory na estetickou hodnotu mrtvého dřeva se různí a jsou velmi individuální. Nemůžeme však popírat jeho biologickou a krajinotvornou hodnotu. Může být reálně zajímavým estetickým prvkem v krajině. Pokud máte zahradu, zkuste si tam umístit kus mrtvého dřeva, a pak v přímém přenosu sledovat, jak se v něm zabydlují všemožní tvorové. Samozřejmě je nezbytné, v případě stojících starých a mrtvých stromů, dbát na bezpečnost a případná rizika odstraňovat. Ne vždy je proto možné kvůli zajištění bezpečnosti a funkčnosti veřejných prostranství ponechávat mrtvé stromy. Téměř vždy je však možné zachovat alespoň torzo nebo pařez. Městskou zeleň bychom měli začít více chápat nejen urbanisticky, ale i biologicky.

Broukoviště má smysl pro jeho obyvatele
O toto se právě snažíme postupně i u nás v Mníšku. Pár let již žije na Skalce svůj posmrtný život kmen z památného buku a v poslední době byl z těchto důvodů také umístěn pod hranici lesa kmen padlé památné lípy. Stejně tak bezpečná torza z kmenů dubů u rybníčku pod Skalkou byla udělána záměrně k tomu, aby ještě dále sloužila svým obyvatelům. Z větví těchto stromů jsme vytvořili ledabylé broukoviště, neboť i silné větve mají své příznivce. Bohužel si to místní vysvětlili jako větve na otop a mnohé si rozebrali. A za odplatu zase bioodpad ze svých zahrádek k rybníčku vyvezli, i přesto, že jeho břehy byly nedávno krásně vyčištěny!

Až při svých procházkách narazíte na ztrouchnivělý kmen, zkuste nahlédnout blíže. Určitě zjistíte, že není tak docela mrtvý, ale naopak. Je plný života.

Ing. Jiřina Romová, ochrana přírody a krajiny, Odbor vnitřních věcí MÚ Mníšek pod Brdy

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se