Socha Maří Magdaleny zdobí okraj lesa v místě, kde začíná stezka ze Stříbrné Lhoty na Skalku.

Socha světice Maří Magdaleny, kterou letos v dubnu vytvořil Milan Bezaniuk z lipového dřeva, zdobí od 20. října okraj lesa u příjezdové komunikace do Stříbrné Lhoty. Symbolicky je tak umístěna na trase vedoucí lesem na Skalku ke kostelíku zasvěcenému právě této v baroku populární světici.

Socha vznikla na objednávku a nákladem několika lhoteckých a jedné mníšecké obyvatelky, které ji letos v říjnu bezplatně darovaly Městu Mníšek pod Brdy.

Sochař a výtvarník Milan Bezaniuk ji vyřezal během pěti dní z lípy, která stála ve lhotecké lokalitě zvané U křížku a byla již napadena klanolístkou. Jak sám autor říká, vlastnímu řezání předcházela pečlivá teoretická příprava:

 Nastudoval jsem si legendy o životě Maří Magdaleny, aby její výsledná podoba dávala smysl. Pojal jsem ji jako pokornou, éterickou bytost s dlouhými vlasy, kterými podle legend omyla a otřela nohy Ježíše Krista po jeho sejmutí z kříže. Vypadá jako ve vzduchu, její šaty přecházejí ve vlasy. Přidal jsem jí i tradiční atribut dózu s mastí, kterou natírala Ježíšovy nohy.

Vznikla z asi 70 let staré lípy, je vysoká bezmála 2,5 metru a váží přes 80 kg.

Lípa ještě stojí.
Milan Bezaniuk při práci.
Detail sochařovy práce.
Socha stála pět měsíců v místech, kde strom vyrostl.

Maří Magdalena není jediným Bezaniukovým dílem na Mníšecku. Pro Kytín udělal knihobudku a lavičku, které jsou umístěny ve volnočasovém areálu pode vsí. V Nové Vsi pod Pleší má sochy vodní víly na rybníku a koně před budovou obecního úřadu. Pro Klínec vytvořil na letošním dřevosochařském sympoziu okřídlený zvon.
Seznam i fotky Bezaniukových soch najdete v tomto ČLÁNKU

Marie Magdalena (lidově také Maří Magdaléna) byla podle Nového zákona jedna z žen, které doprovázely Ježíše z Nazareta, zejména v závěru jeho života. Vystupuje i v některých apokryfech a v řadě křesťanských církví je uctívána jako svatá.

 

 

 

 

Použitá foto: Pavel Jeřábek