Připomeňme si tradice a zvyky vážící se ke Květné neděli

Připomeňme si tradice a zvyky vážící se ke Květné neděli

Kočičky. Zpravidla jde o větvičky vrby jívy s částečně rozvitými pupeny - květy. Zdroj: PixaBay.com

Květná neděle připadá letos na 5. dubna.
Květná neděle, latinsky Palmare či Dominica in Palmis, je poslední neděle v rámci čtyřicetidenního půstu. Tento den zahajuje nejdůležitější období Velikonoc – Svatý týden.
Květná neděle je dnem, kdy si křesťané připomínají příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a počátek jeho utrpení.

Podle lidových názvů se Květné neděli říká také Květnice, Beránkova neděle, nebo Palmová neděle. Kde se tato označení vzala?
V tento den byl Ježíš lidmi vítán a oslavován, i když jej brzy na to čekala útrpná smrt. Právě ono vítání dalo tomuto dni jeho název. Lidé jej totiž vítali palmovými ratolestmi, respektive jejich jarními výhonky, které mu házeli k nohám. Odtud tedy slovo “květná” či “palmová”. V našich končinách žádné palmy nemáme, proto byly palmové ratolesti nahrazeny kočičkami nebo vrbovými proutky.

Odraz v umění: Vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Freska v Kapli rodiny Scrovegniů v Padově, počátek 14. století. Autorem je Giotto di Bondone (1267-1337).

Zvyky křesťanů
Při nedělní mši v kostelích kněz obvykle světí kočičky nebo vrbové ratolesti a z Bible předčítá části o příjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Také se začínají zpívat pašije.
Lidé dříve přinášeli v procesích do kostela i březové větvičky nebo ratolesti z jívy či jasanu. Větvičky se pak svazovaly stuhami, v tento den je liturgickou barvou červená, která připomíná krev Ježíše Krista.
Poté, co lidé odešli se svěcenými větvičkami z kostela, je měnili za staré větývky z loňského roku, které byly obvykle uloženy za svatými obrázky či krucifixem. Staré větvičky se pak spálily.

Světské zvyky
I když jsou jinak Velikonoce plné příprav velikonočních dobrot, o Květné neděli by se prý nic péct nemělo. Lidé věřili, že by se zapekly i květy na stromech i loukách a pak by nebyla žádná úroda.
Na Květnou neděli by se rovněž měly oblékat nové šaty. Možná, že právě odtud pochází pověra, že byste si měli o Velikonocích koupit něco nového na sebe, aby vás nepokakal beránek.
Zvykem také bylo vymetat dům zelenými ratolestmi. Větvičky tak měly z domu vyhnat veškeré neřesti a nemravnosti.

K dnešnímu dni se vztahuje i jedna pranostika:
„Nečas na Květnou neděli není pro rok dobré znamení“.

——————————————————————————————————————————–

Po Květné neděli následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínka dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

Datum Velikonoc se odvozuje od Velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Prvním jarním dnem byl letos 20. březen a astronomický úplněk připadá na středu 8. dubna. Od data velikonoční neděle se odvozuje i termín dalších pohyblivých křesťanských svátků.

K Velikonocům řadíme i Velikonoční pondělí, které patří už světským oslavám částečně navazujícím na předkřesťanskou dobu.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se