Mgr. Michaela Pažoutová, foto: archiv autorky článku

Po více než dvou měsících od prvního opatření Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) a následného uzavření škol můžeme konečně začít hodnotit, jak si naše škola s touto nelehkou situací poradila. Můžete mi věřit, že nic jednoduchého to rozhodně pro nás nebylo a není. Pokud sledujete sdělovací prostředky, tak víte, že manuály a návody prezentované MŠMT jsou ve školní praxi téměř nepoužitelné. A v zásadních otázkách ministerstvo přesunuje odpovědnost na ředitele škol.

Museli jsme se s tím poprat bez zkušeností s něčím obdobným, bez možnosti se na něco takového připravit s dostatečným předstihem. I řada rodičů se ocitla v podobné nelehké situaci. Někteří v pozici nedobrovolné „ošetřovačky“, jiní s home-office alternativou práce, někteří v existenčním ohrožení.

Tímto bych chtěla moc poděkovat rodičům, učitelům, asistentkám i vychovatelkám. Nerada bych ale opomněla obětavou práci zaměstnanců kuchyně, kteří vařili pro Domov seniorů, nebo snahu našich uklízeček, které kromě úklidu rozlehlých prostor naší školy měly práci navíc s aplikací dezinfekčních prostředků.

Hlavní ocenění pak ale patří celému pedagogickému sboru za to, s jakou ochotou a rychlostí dokázal vstřebat potřebné základní technické znalosti nezbytné k zahájení námi vybrané formy výuky. Za to, že se všichni k celému problému postavili čelem, nikdo z nich neřekl, že školou vybrané produkty Google se nebude učit. Je skvělé mít tým lidí, kteří perfektně spolupracují, umí na sobě pracovat a dává jim to smysl. Zde si myslím, že se nám vyplatilo dlouhodobé vedení lidí k dalšímu vzdělávání. Naši učitelé, asistentky i vychovatelky mají dlouhodobě chuť se vzdělávat, pracovat na sobě a především umí spolupracovat. Což byla další velmi důležitá schopnost, která se v této mimořádné době velmi hodila.  Rovněž se vyplatila dlouhodobá spolupráce školy s rodiči. Bez jejich pomoci by vzdělávání našich žáků a jejich dětí nebylo vůbec možné.

Samozřejmě i když v prvních dnech se za provozu dolaďovaly některé detaily, velmi rychle si vše sedlo a výpadek ve výuce tak byl ve velmi krátkém čase minimalizován.

Rodičům pak kromě díků patří i můj obdiv, protože chodit do práce, případně si část povinností plnit doma a při tom všem se ještě starat o děti a pomáhat jim organizovat dálkovou výuku, to je opravdu na hranici lidských sil.

Obávala jsem se, že i když učitelé zvládnou přejít plynule s podporou školy na nové technologie, že u rodičů, z nichž patrně většina neměla dosud  příležitost a důvod využívat produkty jako Google Forms nebo Google Clasroom nebo Google Meet, s tím budeme mít problém.

Problém nevznikl a naopak se rozběhla příkladná spolupráce. A to nejen z pohledu školy, ale hlavně z pohledu rodičů.

Toto dokazují i dotazníková šetření. Škola oslovila prostřednictvím Google formulářů všechny rodiče, aby celkovou spolupráci se školou ohodnotili v několika kategoriích. Jednak jsme chtěli vědět, zda jsme z pohledu rodičů postupovali správně, a za druhé jsme chtěli i získat nějaké informace pro případ, že by se podobná situace měla opakovat.

 

Rodiče ocenili rychlost, s jakou reagovala škola, já zase oceňuji rychlost přizpůsobení rodin novému režimu školy. Vedení školy po zralé úvaze zvolilo konkrétní nástroje komunikace, které připadaly velké části rodin vhodné, za což jsem velmi vděčná.

Na závěr uvedu něco, co mě ale překvapilo nejvíce. A tím je hodnocení spokojenosti dětí s distanční výukou. Očekávala jsem mnohem více výhrad a kritiky, ale jestliže podle odpovědí bylo téměř 78% dětí spokojeno, pak to pokládám za úspěch a to nejen školy, ale především za projev flexibility  a vyspělosti Vašich dětí (našich žáků) ,kteří ihned pochopili, že není vhodná doba na „remcání“ a vzdor.

Co je rovněž zajímavé, že v těch zbylých 22 % je odpověď NE (nebylo dítě s distanční výukou spokojené) zastoupena pouze v necelých 5 %. Ostatní odpovídali například, že se jim více líbí výuka ve škole. Což jsme si potvrdili nejen díky těmto dotazníkům, ale také tím, že do naší školy se od 25.5. 2020 přihlásilo z 1. stupně 345 žáků. Je to obrovské číslo ve srovnání s některými podobně velkými školami.

K dispozici máme ještě další grafy jako výstupy z odpovědí na další otázky, ale rozměr tohoto článku nám nedovoluje je zde prezentovat, a následně je najdete v rozšířené verzi textu na stránkách školy.

Dovolila bych si na závěr parafrázovat již trochu zprofanované heslo doby „Společně to zvládneme!“
Myslím, že to „Společně zatím docela zvládáme!“

A já Vám za to všem děkuji.
Vám všem přeji v dalším období především pevné zdraví.