Na Bílou sobotu sehráli klienti z Magdaléna o. p. s. nejznámější biblický příběh: umučení a smrt Ježíše Krista.
Pašijové hry předvedli již tradičně v zahradě mníšeckého zámku, jejíž rozlehlost poskytuje velkorysý prostor ke ztvárnění několika různých scén: poslední večeři s učedníky, Jidášovu zradu, Ježíšovo zajetí v Getsemanské zahradě, Pilátův soud, Jidášovu sebevraždu, Ježíšovo ukřižování, uložení do hrobu a Vzkříšení.
Ztvárnění příběhu se ujalo 10 herců a hereček, v současnosti klientů z komunity na Včelníku. Sami si zpracovali scénář, napsali si dialogy a společně pod vedením své dramaterapeutky hru i nastudovali. Vytvořili si také nápadité kostýmy. Zaujal zejména herec v roli Ježíše, který i přes nepříznivé počasí celé představení odehrál pouze v „tóze“ a v žabkách. Pauzy mezi jednotlivými scénami doprovodila reprodukovaná hudba.
I přes deštivé a chladné počasí si do zahrady našly cestu desítky diváků, kteří na závěr odměnili herce bouřlivým potleskem.
Pašije (z lat. passio – „utrpení“) je v původním významu vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista. Označují se tak buď přímo evangelní vyprávění nebo příběhy, dramatické hry, liturgická čtení či hudební skladby, které se jimi inspirují a toto téma zpracovávají.
O důležitosti aktivní účasti klientů na Pašijových hrách hovoří vedoucí psychoterapeut Pavel Hanzal: „Pro naše klienty má zpracování, nastudování a předvedení Pašijových her několik významů. Kromě toho divadelního, kdy se učili správně hýbat a vyjadřovat, může mít přesah i do jejich běžné terapie. Naši klienti mají společné dvě věci, nízké sebevědomí a vysokou senzibilitu. Hraním role před publikem si mohou dodat potřebné sebevědomí a identifikace s postavou jim třeba umožní nahlédnout do vlastní minulosti.“
