V loňském roce proběhl havarijní restaurátorský zásah přibližně na jedné třetině plochy štukové výzdoby grotty na Skalce.
Restaurátorky postupně pracují na záchraně unikátních štuků, které napodobují krápníkovou jeskyni. Skalecká grotta je cenná zejména z toho důvodu, že se zde dochovala autentická práce významnější barokní štukatérské dílny s nejvyšší pravděpodobností pražské provenience. Majitel mníšeckého panství Servác Ignác Engel z Englesfussu, který na sklonku 17. století poutní místo založil, si totiž na Skalku pozval významné umělce své doby, o čemž svědčí angažmá architekta Kryštofa Dientzenhofera, sochaře Jana Brokoffa či malíře Petra Brandla.
Interiér kaple se při restaurování proměnil doslova v laboratoř. Po mechanickém očištění štětečky bylo zahájeno zpevňování (konsolidace) povrchů štuků aplikací tzv. vápenné nanosuspenze pomocí injekčních stříkaček. Restaurátorky pod vedením Jany Waisserové tak působily spíše jako zdravotnický personál. Velmi poškozené a rozpadávající se štuky byly pevnější již několik hodin po aplikaci zpevňovací látky. Do větších, ale i kapilárních trhlin, byla injektážemi vpravena jemná vápenná malta (aby mohla proniknout i do těch nejmenších prasklinek a štuky patřičně zpevnit), tato speciálně namíchaná směs se paní Waisserové osvědčila již při záchraně renesančních sgrafit a degradovaných omítek jiných památek.
Pokud je nám známo, byla v České republice na Skalce úplně poprvé použita bazaltová vlákna, která se vyznačují vzhledem ke své subtilnosti překvapivě velkou nosností. S jejich pomocí byly znovu připevněny ty nejrozpadlejší části štuků, které visely už jen „na vlásku“ a hrozilo, že brzy odpadnou. Tento nový restaurátorský postup sem paní Waisserová přenesla z Itálie, kde pomocí bazaltových vláken její kolegové zachraňují poškozené štuky po zemětřesení. Pevnost štuků pak ještě umocňuje vápenný tmel, jímž byly překryty nejhlubší praskliny a zakryta bazaltová vlákna.
V letošním roce bude probíhat restaurátorský zásah na zbývajících plochách. Bude realizován také pilotní úsek o velikosti cca 10 m², na kterém bude provedeno restaurování do výsledné podoby včetně barevnosti a míry doplnění štuků. Právě tento pilotní úsek je podstatný, neboť umožní vlastníkovi, odborníkům z Národního památkového ústavu i návštěvníkům kostelíku získat konkrétní představu o tom, jak bude interiér po dokončení vypadat.
Luboš Kožíšek, správce Barokního areálu Skalka
