Adopce dětí z cizích zemí je dnes celkem běžná praxe. Tak to brala i Izabela v románu Hany Hindrákové. Nesměla by to být ale právě tato autorka, abyste při čtení příběhů žen, které se prolínají, nepřestávali dýchat strachem a napětím.
PŘÍBĚH:
Kombinace krásné, ačkoliv vyprahlé země afrického kontinentu, žhnoucí slunce a prolínání vůní pouličního jídla, výparů z výfuků aut a zápachu chudoby – to je Afrika, kam se přestěhuje investigativní novinářka Izabela s manželem. Ona touží po dítěti, které se jim nedaří počít. Rozhodne se pro adopci dítěte z Keni, to ale není možné. Dostane nabídku adoptovat dítě z Nigérie. Podivné okolnosti adopce však Izabelu donutí do nebezpečného pátrání, které potvrdí její nejhorší obavy.
Christiana a Ibukun, dvě mladé ženy, jejichž život nebyl růžový a ukazuje na strašné podmínky ve kterých většina afrických obyvatel žije. Věci, které prožily do doby, než se setkaly, umocní společné chvíle v továrně na výrobu dětí. Jejich příběh je ten, který roztočí kola osudu nelegálních organizací obchodníků s dětmi.
Jakkoliv se velká města tváří vyspěle, jejich temné noci umocněné temnými zákoutími jsou nebezpečnější než pochod džunglí. Catherine žije na ulici se svoji novorozenou dcerou. To, co prožívá na ulici města Nairobi si nikdo z nás nedovede představit. Když však o svoji malou dcerku přijde, má jen dvě možnosti: přežít a najít ji nebo to vzdát a zemřít.
RECENZE:
Autorka vás napíná téměř k nesnesení. Odvádí vaši pozornost od různých náznaků tak, aby ji za chvíli přitáhla jinam. Mystifikuje vás a díky kapitolám, z nichž každá ožívá životem přítomných žen, neustále mění úzkostné pocity. Celá kniha vás podvědomě nutí otočit na konec a dozvědět se, jak osudy mladých žen skončí. Zároveň ale přeskočit na konec nemůžete, protože situace, do kterých se zmíněné ženy dostávají jsou tak neskutečné, že je i přes nevůli vlastního žaludku a musíte prožít stránku po stránce. Závěr je potom část, kdy se vám může ulevit, ale pouze do chvíle než otočíte na závěrečná slova autorky. Než k tomu dojde, poznáváte jednotlivé postavy, mimochodem velmi dobře vybrané charaktery mezi množstvím respondentek. Zjišťujete znepokojivé skutečnosti, které se dějí v rozvojových zemích černého kontinentu. Snažíte se tuhle skládanku šíleností dát dohromady, ale emoce, které prožíváte během četby jsou velice silné. Každou chvíli navíc dojde k situaci, kdy už si myslíte, že právě teď už určitě nastane konec, a ono se to stále stupňuje. Nakonec přece jenom ano, ale do té doby to bude pěkný nervák. Přečtěte si to sami.
Kniha je opravdu velmi čtivá, nenechá vás přestat, ale musím přiznat, že pokud máte děti, tak to pro vás nebude jednoduché čtení. Zajímavé prostředí afrických států, úplně plasticky popsaná atmosféra a napětí, které by se dalo krájet, za to stálo. A jedním jsem si nyní jistější než dříve – nikdy už nebudu koukat na Afriku jako na možnost zajímavé dovolené.
Hana Hindráková pochází z Trutnova. Po studiích na vysoké škole založila neziskovou organizaci a působila jako dobrovolnice. V rámci realizace projektu rozvojové spolupráce se dostala do africké Keni. Tuto zemi si oblíbila a umístila sem děj většiny svých románů. Spisovatelka i s rodinou žije v Mníšku pod Brdy, kde to má velice ráda. Jak sama říká, život ve velkoměstě není nic pro ni.
Recenze knihy: Hana Hindráková: Obchodníci s dětmi, Praha 2023
Iva Mašát Růžková
