Mnozí rodiče se budou před zápisem do prvních tříd potýkat s rozhodnutím, zda pro své dítě vybrat výuku dvojjazyčnou, v bilingvní třídě. Dovolujeme si proto zprostředkovat několik informací, které jim mohou v rozhodování pomoci.
Trocha teorie aneb o čem se mluví, když se mluví o bilingvním vzdělávání. Národní pedagogický institut hovoří o bilingvní výuce takto: „Pojem bilingvní lze doslovně přeložit jako dvojjazyčný, tj. užívání dvou jazyků, a to mateřského a cizího“.
Bilingvní vzdělávání se zpravidla realizuje plně nebo částečně v cizím jazyce, přičemž je kladen důraz na rozvoj cizího, ale i mateřského jazyka. Bilingvní vzdělávání může v nejširším slova smyslu znamenat používání dvou jazyků ve škole nebo jiném vzdělávacím kontextu.
Pro úspěšný a vyhledávaný bilingvní program, je důležité nalézt správnou rovnováhu ve výuce předmětů v českém a druhém jazyce. Děti by neměly být přetěžované, ale zároveň by měly mít možnost vytěžit z anglických hodin maximum. Bilingvní program na naší základní škole umožňuje excelentní zvládnutí druhého jazyka se zachováním výuky stěžejních předmětů v českém jazyce, aby žáci nebyli znevýhodněni při přijímacích zkouškách na středních školy. Toto bývá častým problémem především ve výuce matematiky. Nosné předměty jako právě matematika mají být vyučovány jedním, nebo druhým způsobem (dle českého, nebo britského, či jiného kurikula), ale kombinace obojího je žákům spíše ke škodě. Nestačí probrat učivo dostatečně do hloubky a ve výsledku ho nemají upevněné, což vyplývá i z odlišných vzdělávacích plánů v různých zemích a jiné odborné vybavenosti vyučujících. Naopak výuka tzv. naukových předmětů jako je výtvarná, hudební nebo pracovní výchova je pro prohlubování znalostí druhého jazyka ideální a nedochází při ní k omezením v probíraném učivu.
Od 70. let minulého století byla provedena řada výzkumů s cílem prokázat, nebo vyvrátit pozitivní přínos dvojjazyčného vzdělání na rozvoj kompetencí žáků. Dovolím si zde uvést alespoň některé z nich: Naiman (1995) na základě svých výzkumů implementace bilingvních programů tvrdí, že žáci, kteří se účastní výuky odborných předmětů v cizím jazyce, projevují v tomto jazyce větší plynulost a širší slovní zásobu. Lepší komunikativní kompetenci účastníků bilingvního vzdělávání oproti standardní výuce cizího jazyka potvrzují například Wesche (2002) nebo Dalton-Puffer (2006).
Další výzkumy prokazují, že bilingvní výuka rozvíjí sebedůvěru, motivaci a nezávislost žáka a podporuje vnitřní motivaci k učení. Také vede žáky k vyšší kreativitě a zapojování vyšších kognitivních funkcí.
Na druhou stranu je potřeba dodat, že dvojjazyčné vzdělávání není vhodné pro všechny žáky, a je tedy potřeba k rozhodnutí přistupovat velmi zodpovědně. Děti, který vykazují známky nesoustředěnosti nebo jsou rychleji unavitelné, budou prodlouženou výuku zvládat s daleko většími obtížemi než děti soustředěné. Rovněž děti, které by mohly inklinovat k některým poruchám učení, jako například dyslexii nebo vývojové dysfázii, se primárně potřebují zaměřit na zvládnutí mateřského jazyka a dvojjazyčná výuka by je v tomto ohledu brzdila.
Náhled do anglické výuky Young Hippocampus pro předem registrované zájemce v budově Cihelna, ZŠZB Roztoky u Prahy, bude probíhat ve dnech 21., 28. a 30. března. V případě zájmu se prosím registrujte na info@young-hippocamous.cz.
Mgr. Renata Buckle, Young Hippocampus
