Bílá sobota letos připadá na 30. března.
Bílá sobota, které se rovněž přezdívá Svatá nebo Světelná, je druhým dnem velikonočního tridua. Den ticha a rozjímání je tichým předznamenáním nejdůležitější části Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně. Už večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu.
Proč BÍLÁ?
Bílá barva je znakem čistoty a zároveň může připomínat roucha křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít o velikonoční vigilii.
Historie
Bílá sobota byla v Ježíšově příběhu druhým dnem, kdy ležel ve skalním hrobě poté, co byl ukřižován na vrchu Golgota a jeho mrtvé tělo bylo sundáno z kříže.
Ježíš ležel ve skalním hrobě zavinut v plátně a vchod do hrobu byl zavalen kamenem.
Jeho učedníci byli zarmouceni a museli se srovnávat s nejistotou, která je po smrti mesiáše zasáhla.
V noci ze soboty na neděli však bylo po příchodu k hrobu zjištěno, že kámen, který zakrýval vchod, byl odvalen a Ježíš Kristus v hrobě neležel. Vstal z mrtvých.
Křesťanská tradice
Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek. Věřící se také chodí pomodlit k symbolickému Ježíšovu hrobu, který bývá umístěn v každém kostele.
Světské zvyky a obyčeje
Už ráno bylo zvykem, že se děvčata chodila ještě před prvními ranními slunečními paprsky opláchnout vodou z potoka, aby jim nenaskákaly pihy.
Také se vymetaly domy novými košťaty a někde se i bílilo, aby bylo všude čisto a čistota se domu držela po celý rok.
V sobotu se také pečou beránci či mazance a chlapci pletou pomlázky.
Dříve se lidé snažili, aby byl tento den opravdu slavnostní. Kromě úklidu se nosilo i nové nebo sváteční oblečení.
Někteří hospodáři třásli ovocnými stromy v sadech, což mělo přinést dobrou úrodu. Také se z domů odnášela polínka k ohňům na noční vigilie, která se poté vracela žhavá do stavení a zapaloval se s nimi oheň v kamnech.
K dnešnímu dni se vztahuje i jedna pranostika:
“Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní”.
—————————————————————————————————————————————
Svatý týden začíná Květnou nedělí, následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínka dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.
Jak se datum Velikonoc určuje?
Pravidlo je následující: Velikonoce připadají na neděli následující po prvním jarním úplňku (letos bude 25. března), přičemž když první jarní úplněk bude v neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Dle těchto pravidel může velikonoční neděle připadnout na den v rozmezí od 22. března do 25. dubna.
K Velikonocům řadíme i Velikonoční pondělí, které patří už světským oslavám částečně navazujícím na předkřesťanskou dobu.
