Na Škaredou středu vymeťte saze z komína a upečte jidáše

Škaredá středa letos připadá na 8. dubna.
Je čtvrtým dnem Svatého týdne. Říká se jí taky někdy středa Sazometná.

Co znamená Škaredá středa?
Svůj přívlastek získala díky tomu, co se událo v souvislosti s Ježíšem Kristem po jeho příjezdu do Jeruzaléma.

Historie
Podle historického výkladu je Škaredá středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Jidáš Iškariotský byl jedním z 12 Kristových učedníků. V tento den měl Jidáš údajně Ježíše zradit a prodat jej za 30 stříbrných. Podle legendy se na Ježíše škaredil a odtud pochází právě přívlastek tohoto dne.
Jidáš obdivoval svého mistra a přál si, aby vedl válku proti Římanům a stal se pak králem Izraele. Ctižádostivého učence však Ježíš zklamal tím, když dal Jidášovi najevo, že o světskou moc a bohatství nestojí. Jidáš Krista zradil i kvůli penězům. Ty si ale neužil, protože se kvůli špatnému svědomí později oběsil.

Zvyky a tradice
Kromě toho, že si věřící v tento den připomínají Jidášovu zradu, připadá na Škaredou středu řada dalších zvyků.
Pověry říkají, že základem je, abyste se v tento den nemračili, neškaredili. Jinak vám to prý zůstane.
Zatímco se na Modré pondělí začínalo uklízet a na Šedivé úterý se vymetaly pavučiny z koutů, o Škaredé středě by se měly vymést saze z komína. Odtud také přízvisko “Sazometná”.

Co by v tento den měly udělat hospodyňky?
Nejlepší by bylo upéct Jidáše. Toto sladké medové pečivo má tvar smyčky a připomíná tak Jidášovu zradu a smyčku na jeho oprátce poté, co se oběsil.

I když se Jidáše pečou ve středu, jíst by se měly až k snídani na Zelený čtvrtek.

K dnešnímu dni se vztahuje i jedna pranostika:
„Škaredí-li se slunce na Škaredou středu, škaredit se bude i obilíčko“.

—————————————————————————————————————————————-

Svatý týden začíná Květnou nedělí, následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínka dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

Datum Velikonoc se odvozuje od Velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Prvním jarním dnem byl letos 20. březen a astronomický úplněk připadá na středu 8. dubna. Od data velikonoční neděle se odvozuje i termín dalších pohyblivých křesťanských svátků.

K Velikonocům řadíme i Velikonoční pondělí, které patří už světským oslavám částečně navazujícím na předkřesťanskou dobu.