Velikonoční pondělí letos připadá na 13. dubna.
Velikonoční pondělí nebo také Červené pondělí následuje po Božím hodu velikonočním, kdy křesťané oslavují Zmrtvýchvstání Páně.
Pondělí už pak patří hlavně světským oslavám a částečně navazuje i na předkřesťanskou dobu a její zvyky a tradice spojené s příchodem a oslavou jara.
Tradice a zvyky
Velikonoční pondělí je plné různých zvyků a z celého velikonočního období je jich právě v tento den nejvíce. Některé se dochovaly dodnes, jiné už jsou spíš jen otázkou minulosti.
Jednotlivé zvyky se měnily z regionu na region. Jisté však je, že tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete. I proto bychom měli tuto tradici uchovávat.
Malovaná vejce
Malovaná vejce připravují ženy a děvčata, a to už od Bílé soboty. Vejce jsou symbolem nového života a zrození a proto jsou na Velikonoční pondělí tím hlavním darem.
Malovaná vejce – kraslice, byly podle všeho součástí oslav už v Egyptě, nejstarší dochovaná pochází zhruba z období 300 let před naším letopočtem.
Chlapcům se o Velikonočním pondělí rozdávají vejce vařená, plná, ale na dekorace slouží vyfouklé kraslice, kterým se také říká pouchy.
Mezi obvyklé dekory vajec patří hlavně jarní květinové či zvířecí motivy. K tvorbě motivů se dříve používal hlavně vosk, sláma nebo se vejce vyškrabávala. Barvilo se přírodních barvivech, tato tradice se dnes postupně opět vrací.
Jednotlivé barvy v sobě měly důležitou symboliku, například červená vejce se dávala chlapcům, k nimž dívky chovaly vřelé city. Někde platilo, že se dávala vejce obecně jen těm chlapcům, kteří byli dívkami vnímáni kladně.
Koleda a pomlázka
Pomlázka je velice důležitou součástí velikonočních oslav. Je tvořena z vrbového proutí, počet prutů závisí také na umu toho, kdo pomlázku pletl.
Tomuto “nástroji” se říká také například mrskačka, houdovačka, karabáč, šmigrust, mrskút, malovna, šlahačka nebo tatar (názvů je v jednotlivých nářečích mnohem více).
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko.
Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok.
Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století. Kromě vajíčka se dávaly také různé laskominy, oříšky a dospělým mužům alkohol. Ostatně tato tradice se dochovala do dneška a někteří koledníci vezmou zavděk spíše tekutými odměnami.
Bylo také zvykem, že děvčata vázala chlapcům na pomlázku pentličky a podle barev pentliček mohli chlapci poznat, jaké city k nim dívky chovají. Červená znamenala lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí, zelená sympatie. To je podobné jako u darovaných vajíček.
V některých regionech chlapci šlehali děvčata hned ráno, když šla do kostela, někde zase docházelo k odvetné koledě a děvčata chodila koledovat v úterý.
Také se polévalo vodou, což je zvyk, který někde přetrval i dodnes. Pokud chlapci přijdou koledovat po dvanácté hodině dopoledne, dívky je mohou polít vodou.
Řehtačky
I když se v některých krajích chodí hodovat na Velikonoční pondělí s řehtačkami, dříve měly tyto dřevěné nástroje premiéru už na Zelený čtvrtek.
V ten den se s řehtačkami honil po vsi chlapec převlečený za Jidáše. Řehtačky měly rovněž za úkol svolat lidi do kostela v době, kdy kostelní zvony přestaly zvonit a “odletěly do Říma”. Řehtalo se také na Velký pátek a Bílou sobotu.
Oběd na Velikonoční pondělí
Obvyklý bývá slavnostnější masový oběd po ukončeném půstu, nechybějí ani všudypřítomná vajíčka.
K obědu se podává například jehněčí maso nebo pečený králík, z vajec se dělají omelety, pomazánky nebo nádivky.
K snídani se jedí beránci, mazance nebo také velikonoční jidáši.
K dnešnímu dni se vztahuje i jedna pranostika:
„Je-li deštivé Červené pondělí, neurodí se obilí.“
——————————————————————————————————————————
Velikonoční pondělí patří už světským oslavám, které částečně navazují na předkřesťanskou dobu.
Velikonoční pondělí následuje po Božím hodu velikonočním a Svatém týdnu, které jsou největšími svátky křesťanů.
Svatý týden začíná Květnou nedělí, následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínka dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.
Datum Velikonoc se odvozuje od Velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Prvním jarním dnem byl letos 20. březen a astronomický úplněk připadá na středu 8. dubna. Od data velikonoční neděle se odvozuje i termín dalších pohyblivých křesťanských svátků.