Dnes je 17. 05. 2022

Aktuální teplota v Mníšku 17 °C

Svátek má Aneta

Dnes je 17. 05. 2022

Aktuální teplota v Mníšku 17 °C

Svátek má Aneta

Na Velký pátek se otevírají skryté poklady ve skalách

Na Velký pátek se otevírají skryté poklady ve skalách

Poklad možná skrývají i Černolické skály.

Velký pátek letos připadá na 10. dubna.
Velký pátek je dnem, který připomíná ukřižování Ježíše Krista. Jedná se o šestý a tím pádem předposlední den Svatého týdne, zároveň je to součást velikonočního tridua.
V České republice se jedná o relativně nový státní svátek, poprvé byl uznán svátkem v roce 2016.

Historie
Velký pátek připomíná utrpení Ježíše Krista, jeho cestu na vrch Golgota, ukřižování a také jeho pohřeb. O Ježíšově osudu rozhodl Pilát Pontský, který byl římským prefektem. Dostal na hlavu trnovou korunu a kříž, na němž byl ukřižován, musel sám odnést na Golgotu.
Odtud pochází i Křížová cesta, která je symbolickou upomínkou na tuto útrpnou část Ježíšovy popravy. Křížová cesta má 14 zastavení, která připomínají jednotlivé události během nesení kříže.
Na konci své cesty byl Ježíš ukřižován – přibit hřeby a přivázán provazy ke kříži. Po smrti byl uložen do hrobu. Z kříže sundali Ježíše jeho blízcí, zavinuli jej do plátna a vložili do skalního hrobu. Hrobku poté zavalili kamenem.

Odraz v umění: Ukřižování. Freska v Kapli rodiny Scrovegniů v Padově, počátek 14. století. Autorem je Giotto di Bondone (1267-1337).

Křesťanské zvyky
Oltáře v kostelích jsou zbaveny veškeré výzdoby – křížů, svící i pokrývek. Konají se bohoslužby, které mají tři části.
V té první se čtou tzv. pašije, které vyprávějí o utrpení Ježíše Krista. Poté dochází k uctívání kříže, před nímž věřící postupně poklekají nebo jej líbají a nakonec probíhá svaté přijímání eucharistie posvěcené na Zelený čtvrtek.
Bohoslužby probíhají od tří hodiny odpoledne, protože to je dle historických pramenů čas, kdy byl Ježíš ukřižován.
Na Velký pátek se rovněž drží půst, nemělo by se tedy jíst žádné maso.

Světské zvyky
Světských zvyků a tradic bylo v tento den vždy hodně, některé zvyky byly jen místní, jiné se dodržovaly všude.

V první řadě to byl den zákazů. Nesmělo se nijak pracovat se zemí, například orat, kypřit půdu nebo ji okopávat. Také se nemělo nic půjčovat, aby půjčenou věc neomámily magické síly vystupující tento den na povrch.
Nesmělo se ani prát, protože by se prý pralo v Ježíšově krvi. Na Velký pátek bylo také zvykem, že se lidé po probuzení šli umýt do potoka, aby tak očistili své tělo před nemocemi. V tento den hospodyňky ani nepekly a nezametaly.
Někde dokonce chlapci vytahovali zuby z potoka kamínky a poté je zahazovali, aby tak předešli bolestem zubů.

Pověry
Podle pověr je Velký den dnem ďábla, čarodějnic a různých magických sil, které se derou na povrch.
Pokud se však budete bedlivě dívat kolem sebe, mohli byste narazit na poklad. V době, kdy byl Ježíš ukřižován (tedy kolem třetí hodiny odpolední), se začínají otevírat skryté poklady. To lze prý poznat tak, že ve skalách vzniknou pukliny, z nichž bude zářit světlo nebo uvidíte zářící kapradí. Poklady jsou však jen pro čisté duše. Podle pověstí se stávalo, že kvůli nim matky přicházely o své děti, když se snažily z jeskyní poklad vynosit a pukliny se mezitím zavřely s dítětem uvnitř.

K dnešnímu dni se vztahuje i jedna pranostika:
„Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.“

———————————————————————————————————————————————-

Svatý týden začíná Květnou nedělí, následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínka dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

Datum Velikonoc se odvozuje od Velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Prvním jarním dnem byl letos 20. březen a astronomický úplněk připadá na středu 8. dubna. Od data velikonoční neděle se odvozuje i termín dalších pohyblivých křesťanských svátků.

K Velikonocům řadíme i Velikonoční pondělí, které patří už světským oslavám částečně navazujícím na předkřesťanskou dobu.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se