Od konce roku 1989 sídlí knihovna ve vile v Komenského ulici.

Veřejné čtení z knih na besedách a jejich půjčování má v Mníšku dlouholetou tradici a našemu městu náleží také jedna historická zvláštnost. Podle prvorepublikových novin České slovo byla v roce 1841 v Mníšku založena první školní knihovna na území Čech, původně vlastně knihovna pro mládež „Ve škole i krom školy“.

Vedle té školní fungovaly také knihovny mníšeckých spolků, jako byla Občanská beseda, Matice česká, Dobrovolný hasičský sbor a další. Rozvoji veřejného knihovnictví přála nová Republika Československá, která ve druhém roce své existence přijala zákon o zřizování obecních knihoven. Na jeho základě byla v Mníšku v roce 1920 založena obecní knihovna, která do svého fondu přijala knihy ze spolkových knihoven včetně školní.

Oslavy 100 let mníšecké knihovny proběhly 9. září na její zahradě. 

Prvním knihovníkem se stal učitel Emanuel Ciszewski, který ji vedl celé čtvrtstoletí. Knihy se vešly do 4 až 5 skříní s policemi, které stály v některé ze školních tříd umístěných v různých částech náměstí. Nejdříve to bylo v budově č. p. 2 (dnešní budova České pošty), potom v přízemí hlavní školní budovy č. p. 56 (dnes zde sídlí městský úřad) a potom v domě č. p. 40, kterému se říkalo „U Čumrdů“.
Půjčovalo se 1x týdně, vždy po skončení vyučování a vyvětrání třídy. Půjčovné bylo 10 haléřů a vybraný obnos byl věnován především na údržbu knih. Nové tituly si mohl knihovník dovolit zakoupit jen výjimečně. Nové knihy se získávaly většinou darem od občanů a organizací.
O nelehkém údělu knihovníka svědčí i vzpomínka stará přes 80 let. „Podlaha ve třídě u Čumrdů byla z letitých prken s vyčnívajícími suky a s mohutnými spárami, jimiž nacházely průchodiště myši, které i při půjčování se odvažovaly hledat v koši zbytky od jídla, které tu žáci mezi papíry zanechali.“

Učitel a knihovník Emanuel Ciszewski. Zdroj: Kronika městské lidové knihovny v Mníšku pod Brdy

V poválečném období se stal knihovníkem učitel Antonín Krása, který už dříve v knihovně svému tchánovi vypomáhal. Rok 1952 znamenal pro mníšeckou knihovnu významný posun. Tehdy poprvé během svého fungování dostala přidělenu samostatnou a uzamykatelnou místnost v budově Husova sboru Československé církve (v Dobříšské ulici vedle Sokolovny). Knihy se tak už nemusely uzamykat do skříní, ale ležely volně v regálech. Zároveň vznikla i čítárna. Byl zahájen celoroční provoz knihovny, v zimě se půjčovalo 3x týdně, na jaře a na podzim 2x týdně, v létě to bylo 1x týdně.
V roce 1962 se knihovna přestěhovala z důvodu potřeby většího prostoru na náměstí do domu č. p. 39, kde se říkalo „U Kramlů“. Mohla zde využívat tři místnosti a jeden sklad.

Učitel a knihovník Antonín Krása stojí před domem „U Kramlů“ (1965). Zdroj: Kronika městské lidové knihovny v Mníšku pod Brdy

Pro zajímavost uvádíme výši roční odměny, kterou dostávali od města oba učitelé ke svému platu za vedení knihovny. Emanuel Ciszewski dostával 100 Kč ročně, Antonín Krása dostával 250 – 300 Kčs, později 500 Kčs.
(pro srovnání: v roce 1929 stál 1kg hovězího zadního masa 15 Kč, 1kg másla 27 Kč a pánské boty 105 Kč; v roce 1949 stál 1kg hovězího zadního masa 48 Kčs, 1kg másla 80 Kčs a pánské boty 458 Kčs)

V roce 1966 se podařilo získat mzdový fond pro profesionálního knihovníka (do té doby ji vedli učitelé), kterým se stává Marie Fortelková, a tím dochází k profesionalizaci mníšecké knihovny.

První mníšecká profesionální knihovnice Marie Fortelková (vpravo), nedatováno. Zdroj: Kronika městské lidové knihovny v Mníšku pod Brdy

Knihovna se ale dlouhodobě potýkala s nedostatkem místa, neboť knižní fond narůstal o zhruba 1 000 svazků ročně. V roce 1979 získala knihovna dvě další místnosti v přízemí Městského národního výboru v č. p. 56, kde se vytvořilo oddělení pro dospělé čtenáře.

Novým mezníkem v dějinách mníšecké knihovny se stává rok 1989, kdy 11. prosince zahajuje svůj provoz ve vile v Komenského ulici č. p. 413, ve které sídlí dodnes.

Přehled knihovníků a knihovnic:

Emanuel Ciszewski (1920 – 1945) – zároveň působil jako učitel na mníšecké škole
Antonín Krása (1945 – 1966) – zároveň působil jako učitel na mníšecké škole
Marie Fortelková (1966 – 1976) – 1. profesionální knihovnice v Mníšku
Jaroslava Řandová (1976 – 2001)
Hana Jeřábková (1976 – 2014)
Božena Krauseová (1981 – 1983)
Eva Nekvapilová (2001 – 2007)
Tereza Bauerová (od 2008)
Nikola Bláhová (od 2014)

Statistika čtenářů a knižního fondu v letech 1946 – 2019:

rok počet čtenářů knižní fond (ks)
1946 113 1 360
1957 433 3 500
1962 513 5 040
1983 627 (z toho 231 čtenářů do 15 let) 19 183
1989 611 (183) 22 784
2000 524 (175) 28 431
2010 531 (142) 29 744
2019 677 (340) 28 253

 

Zpracováno z Kroniky městské lidové knihovny v Mníšku pod Brdy.

Setkání knihovnic na oslavě stoletých narozenin. Zleva: Tereza Bauerová, Hana Jeřábková, Jaroslava Řandová a Nikola Bláhová. Foto: autor