O tom, že majetková kriminalita „kvete“ v každé době, dokazuje případ, který se v našem městě udál před 84 lety. Vypráví o nenapravitelném kriminálníkovi, kterého nenechal cizí majetek klidným ani v období Protektorátu Čechy a Morava, kdy byly tresty za hospodářské delikty přísnější.
V noci z 5. na 6. ledna 1942 se do vily V Kamenném č. p. 342 vloupali neznámí pachatelé. V několika lodních kufrech z vily odnesli cenné věci, prádlo a šatstvo za 87 220 korun! O jejich drzosti navíc svědčí, že noc strávili v manželské posteli, u které v popelníku zanechali spoustu cigaretových oharků.
Situace byla o to pikantnější, že vila patřila argentinskému atašé Tomasu Alfrédu Mansenovi (Argentina zachovávala až téměř do konce 2. světové války neutralitu, proto neměla s Německem přerušené diplomatické styky).
Od roku 1939 byl u nás zaveden přídělový systém (lístky na potraviny a zboží), kdy většina zboží byla na příděl. Ovšem na „černém trhu“ se dalo koupit téměř cokoli, ale za mnohonásobně vyšší ceny. Například kilogram sádla, který stál na lístek 19 Korun, stál na černém trhu 200 až 1 800 Korun. Doslova luxusem byla zrnková káva, která se dala sehnat jen na černém trhu, a to kilogram za 7 000 – 9 400 Korun. Přitom týdenní mzda dobře situovaného člověka byla 400 Korun.
Případu se ujali mníšečtí četníci, kteří se zaměřili na „známou firmu“, za krádež již soudně trestaného Aloise Poddaného, 34letého strojního zámečníka z Mníšku. Usvědčili ho tím, že při domovní prohlídce u něj našli část uloupených věcí. Poddaný celou dobu tvrdil, že loupež spáchal sám – svého komplice během vyšetřování ani soudního líčení neprozradil. Vzhledem k Poddaného gentlemanskému zapírání a noci strávené v diplomatově manželské posteli, lze usuzovat, že tím neznámým komplicem mohla být i žena.
Za trestný čin krádeže vyfasoval Poddaný od soudu šest let těžkého žaláře. Atašé Mansenovi byly nalezené věci vráceny a zbytek způsobených škod mu uhradila pojišťovna.
Z dobového tisku (Polední list z 22. dubna 1942) zpracoval Libor Kálmán
