Požár náměstí ožebračil několik rodin

Požár náměstí ožebračil několik rodin

Foceno ze zvonice kostela sv. Václava dva dny po požáru (1900)

Požáry se Mníšku nevyhýbaly ani v minulosti. Právě naopak, neopatrná manipulace s otevřeným ohněm ve spojení s doškovou střechou na stavení vykonaly v horkém letním dni své. K jednomu z největších požárů v dějinách našeho města došlo 4. srpna 1900, kdy zničil horní část náměstí.

„Sobota dne 4. srpna byla pro městečko naše dnem hrůzy a nevymizí tak brzy z paměti naší. O 10. hodině dopolední vznikl požár v domku vdovy Marie Smetanové, v malé chvíli hořel i sousední domek dělníka Havlíčka. Vítr tou dobou právě zuřící zanášel oharky všemi směry, takže v krátké době stály v plamenech nejen sousední domky Josefa Bureše a Františka Bureše, ale i vzdálenější chalupa S. Fanty a s ní sousedící hospodářské usedlosti J. Šindeláře, J. Soubusty, Ant. Strejčka i dva panské domky, v nichž bydleli důchodní p. Fr. Crha a M.U.Dr Fr. Šembera. Obyvatelé sotva že zachránili dobytek a trochu nábytku, vše ostatní, i nové zásoby sena, žita (kteréhož beztoho bylo letos velmi málo jelikož v zimě většinou vyhynulo a muselo býti zaoráno) atd. staly se během dvou hodin obětí zhoubného živlu. Velmi ohrožena byla i škola, na které již okenní rámy hořely. Vítr zanášel hořící kusy slámy, sena a oharky na bližší i vzdálená místa, takže v některé chvíli hrozilo nebezpečí celému městečku. Na místo požáru se dostavily brzy se svými stříkačkami hasičské sbory: místní, pak z Kytína, Nové vsi, Čisovic, Lišnice, Černolic, ano i ze vzdáleného St. Knína, Dobříše a Staré Hutě, jichž usilovnému namáhání se podařilo požár konečně obmeziti, takže se nerozšířil ani na nejbližší domky též došky kryté, ani na hospodářská stavení velkostatku. Jakým způsobem požár vznikl, nezjistilo se.“*

Fotografie zachycující katastrofy se v minulosti stávaly oblíbeným námětem pro takzvané dopisnice (dobový termín pro pohlednice). Někdy bývala částka získaná prodejem dopisnice věnována obětem katastrofy. V tomto případě nemáme o „dobročinné“ funkci prodávané dopisnice žádné záznamy. Archiv autora

Oheň zničil celkem devět stavení, která se nacházela v horní části náměstí, v dnešní ulici Za Sokolovnou i v místech, kde dnes stojí Sokolovna. Majitelům shořelých domů vznikla požárem obrovská škoda, a pokud nebyli pojištěni na škodu způsobenou požárem (například u První česká vzájemná pojišťovny nebo pojišťovny Slavia) byli doslova ožebračeni. To se samozřejmě netýkalo dvou zničených domů v pravé části náměstí, které patřily k mníšeckému velkostatku.

Pro ostatních devět „pohořelých“ byla obcí Mníšek vypsána veřejná sbírka, na kterou dobří lidé přispěli částkou 243 zlatých. Každý z „pohořelých“ dostal po 27 zlatých.**

O tom, že se nejednalo o částku nijak závratnou, svědčí ceny potravin či mzdy v roce 1900:

  • Jeden zlatý stálo 40 kg brambor, 8 kg mouky, 2,5 kg cukru, 1 kg másla nebo 50 ks vajec.
  • Mladistvá dělnice či učnice si 1 zlatý vydělala za dva dny. Průměrná denní mzda zedníka činila 2 zlaté.

 

Seznam „pohořelých“:
Bureš Josef (č. p. 134- na místě dnešní Sokolovny – budova postavena až v roce 1910)
Bureš František (č. p. 52 – na místě dnešní Sokolovny)
Smetanová Marie (č. p. 171 – dnes ulice Za Sokolovnou)
Havlíček František (č. p. 173 – dnes ulice Za Sokolovnou)
Soubusta Jan (č. p. 193 – náměstí?)
Soubusta Josef (č. p. 59 – náměstí)
Šindelář Josef (č. p. 58 – náměstí)
Strejček Antonín (č. p. 60 – náměstí)
Fanta Samuel (č. p. 57 – náměstí)

Postiženým rodinám tak při nápravě škod nezbylo nic jiného, než se spolehnout na úspory uložené v bance nebo záložně (ne doma ve slamníku!) a doufat v pomoc ochotných příbuzných či sousedů.

* Památní kniha fary v Mnišku (od roku 1886)
** Zápisy o schůzích městského Zastupitelstva (27. 12. 1886 – 26. 10. 1907), in: Archiv města Mníšku pod Brdy, SOA Praha-západ v Dobřichovicích

Fotografováno v roce 2022

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Nejvíce hlasovaný
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se