O tom, že se utopil neplavec, informoval tisk začátkem minulého poměrně často. O to více pak musela tehdejší čtenáře udivit novinová zpráva, oznamující, že utonul plavec výtečný. Přesně k takové nečekané a nešťastné události došlo před 113 lety na rybníce Sýkorníku (najdete ho v Bažantnici vlevo od silnice na Čisovice).
Začátek léta roku 1910 byl horký a lákal ke koupání. Nejinak tomu bylo i 15. července, kdy byli v okolí Mníšku na cvičení posluchači Kadetní c. a k. školy pěchoty, která sídlila v Praze na Hradčanech (dnes budova slouží Ministerstvu obrany ČR).
Mezi nimi byl i sedmnáctiletý posluchač IV. ročníku František Voráček. Ač byl národností Čech, pocházel z malého města Kalinovik, které leželo na území Bosny a Hercegoviny (od roku 1878 byla obsazena Rakousko-Uherskem, které ji pak v roce 1908 anektovalo). Jeho otec František byl v Kalinoviku správcem pobočky nejmenované firmy, jeho matka Anna, rozená Vojtíšková, byla rovněž Češka.
I když bylo kadetům (důstojníci čekatelé) koupání v rybníku, kvůli jeho „přílišné hloubce a zanesení smrdutým bahnem a sitinami“, přísně zakázáno, příkazu neuposlechl v pátek 15. července večer František Voráček, „který byl svým druhům znám jako výborný plavec a náruživý milovník koupání“. Ve vodách rybníku ho ale zastihla nečekaná smrt, nejspíš následkem svalové křeče. Mrtvola nešťastného mladíka byla vylovena až po dvou hodinách.
Pohřeb kadeta Františka Voráčka se konal hned třetího dne na hřbitově v Mníšku za účasti důstojníků a ostatních jeho spolužáků kadetů.
Rybník je v místě dnešního Sýkorníku zakreslen již na Müllerově mapě z roku 1720. Dá se tedy předpokládat, že vznikl ve stejné době jako další tři velké rybníky pod mníšeckým zámkem, které dali v průběhu 16. století vybudovat tehdejší majitelé mníšeckého panství z rodu Vratislavů z Mitrovic.
Na mapách z 19. století nese ještě označení Sychrovský rybník, ke jménu Sýkorník přišel tedy až v pozdějších letech.
Podle údaje z roku 1899 měl rozlohu 16,98 hektaru a byl z mníšeckých rybníků zdaleka největší. Například Zámecký rybník měl tehdy plochu více než 4× menší.
Z dobového tisku (Lidové noviny 22. 7. 1910) zpracoval Libor Kálmán
