Čtyřiadvacátý ročník festivalu STAROČESKÉ MÁJE se bude konat celý květen na deseti místech poberounského a podbrdského kraje.
Největší středočeská přehlídka folklóru zavítá v sobotu 11. května také do Mníšku pod Brdy, kde se naposledy konala v roce 2015 (na náměstí). Program začne v 10:00 v prostoru Předzámčí, kde bude součástí tradičních trhů s farmářskými produkty NAJÍME SE.
Návštěvníci se mohou, jako obvykle, těšit na vystoupení dětí z mníšeckých mateřských škol, folklórních souborů, cimbálové muziky, dudácké kapely a staročeského šramlu.
Staročeské máje jsou oslavou jara, lásky a mládí. Zima znamenala v podvědomí lidí vždy strádání a smrt, proto na jejím konci venkované pořádali různé slavnosti. Tím měli přivítat čas zeleně, rozkvětu a života. V lidové tradici bývá počátek května spojen se stavěním májek. Obyčej stavění májí je velmi starý, možná je to pozůstatek prastarých jarních slavností, kdy strom představoval strážného ducha obce. Se stavěním májek se pořádaly i taneční zábavy, většinou v režii místní mládeže.
Program Staročeských májů v Mníšku pod Brdy:
08:00 – Zahájení trhů Najíme se
10:00 – Zahájení festivalu, vystoupení dětí z MŠ Nová (Nejdříve vám ukážou, jak to umí tatínkové s kabely a dráty, potom se proběhnou po pasece a nakonec jako skřítkové tesaři postaví střechu) a MŠ 9. května (Zazpívají pět lidových písniček a doprovodí je tanečky).
10:25 – 11:05 – Cimbálová muzika Štěpána Hanuše
11:15 – 11:50 – TŘEHUSK, staropražská kapela
12:00 – 12:25 – Folklórní soubor MATENÍK + cimbálová muzika
12:35 – 13:15 – Domažlická dudácká muzika
13:25 – 14:00 – Cimbálová muzika Štěpána Hanuše
Moderátorem akce bude pohodový a pohotový Jiří Hladovec.
Představení účinkujících:
MATENÍK je pražský folklórní soubor, který v roce 1991 založila vedoucí a choreografka Petra Tužilová (Stašková). Soubor navazuje na tradici klasického zpracování lidového tance po vzoru J. Vycpálka a manželů Rejškových. Po hudební stránce spolupracovali s řadou lidových muzik, aby byli schopni prezentovat celou šíři folklórních tanců – od Čech přes Moravu až po Slovensko. Od založení souboru zorganizovali řadu koncertů, pravidelně se účastní festivalů doma i v zahraničí, pořádají dobročinná i reprezentační vystoupení a každoročně spolupořádají folklórní festival Jižní Město.
TŘEHUSK je venkovská kapela z kraje kolem dolní Berounky, Brd a Karlštejna, která hraje převážně staropražské a lidové písničky. Název vznikl složením tří slov: TŘEbaňská Hudební Skupina – odráží se v něm skutečnost, že soubor založili muzikanti, kteří byli (s jedinou výjimkou) doma v obci Zadní Třebaň.
Po celé republice i v zahraničí vystupuje od roku 1985. Hraje na tanečních zábavách, městských i rodinných oslavách, v masopustních průvodech, na festivalech, parnících, v parních vlacích, historických tramvajích, ve stylových hospodách i jinde. Ročně zvládá kolem sto dvaceti vystoupení, jeho písničky hrají rozhlasové stanice, vystupoval i v televizi. V jeho podání můžete slyšet skladby Ku Praze uhání vlak, Ručičky, nebojte se, Na Pankráci, Za vodou, Šup sem, šup tam, Po Starých zámeckých schodech, Nebudem se ženiti, Stará nebuď smutná a mnoho dalších. Principálem je Miloslav Frýdl.
CIMBÁLOVÁ MUZIKA ŠTĚPÁNA HANUŠE se začala formovat v Praze v polovině devadesátých let minulého století, kdy ještě jako bezejmenná kapela účinkovala například na folklórních večerech pro zahraniční turisty. Primáš Štěpán Hanuš a cimbalista Michal Horsák se seznámili ve Folklórním souboru Jánošík v Brně (nyní Ondráš), kde oba absolvovali základní vojenskou službu a kde získali neocenitelné muzikantské zkušenosti. Po jejím ukončení své další působení spojili s Prahou.
S muzikou střídavě účinkují v různých alternacích další muzikanti: kontráši Irena Stránská a Jaroslav Novák (bývalý člen Hradišťanu), kontrabasisté Václav Špáňa, Viktor Slezák, nebo Dalibor Lesa (bývalý člen Hradišťanu).
DOMAŽLICKÁ DUDÁCKÁ MUZIKA patří k předním souborům prezentujícím chodskou dudáckou hudbu. Většina jejích členů jsou profesionální hudebníci, kteří hudbu vystudovali na konzervatořích a vysokých hudebních školách, v současné době někteří z nich působí jako pedagogové a výkonní umělci. Za dobu své existence reprezentovala Českou republiku a tradiční kulturu Chodska ve více než polovině evropských zemí, ale i v USA, Japonsku a Austrálii.
Repertoár Domažlické dudácké muziky obsahuje skladby ze všech oblastí života tehdejšího chodského lidu – písně milostné, darebné, hospodské, robotní, nechybí ani humorná vyprávění ze života Chodů, takzvané „poudačky“. Zpestřením jsou pak instrumentální skladby se sólovou hrou na různé, téměř zapomenuté lidové nástroje.
