Počátky tohoto dnes již populárního sportu spadají do období 1. republiky. Za průkopníky ledního hokeje v našem městě lze považovat sportovce z osady Red River, kteří k nám tento zimní sport importovali z Prahy.
Osada RED RIVER se tehdy skládala z asi 10 dřevěných bud, které byly postaveny na kopci nad Bojovským potokem směrem ke Kytínu (nedaleko Zadního rybníka). Na jejich místě dnes stojí již moderní rekreační bydlení.
Jako kluziště sloužily mníšecké rybníky Zadní, Prostřední a Zámecký – bruslilo se na tom, na kterém byl zrovna nejlepší led. Na jednom z obrazů mníšeckého rodáka Williho Nowaka z roku 1909 můžeme vidět bruslaře na Prostředním rybníku.
Koncem ledna 1936, kdy zesílil led na Zadním rybníku, uspořádali zde osadníci společně s Okrašlovacím spolkem I. hokejový zápas, nad kterým si vzala patronát městská rada. Tento, v pravdě průkopnický počin si pochvalovala také kronikářka: „Sport na ledě, který u nás dosud znám nebyl, a také dosud nepěstován, velmi se líbil, omladina bruslením se osvěžila.“ Kromě hokeje se mohli diváci pokochat také krasobruslením, které předvedli hosté z Prahy.
Jedinou kaňkou na povedeném dni bylo vyhoření dřevěné chaty jednoho ze sportovců, která sála na Rovinách.
Další hokejové zápasy se na Zadním rybníku opakovaly i v dalších letech, i když panovalo na leden nezvykle teplé počasí. Hokejový zápas, konaný 16. ledna 1938, se dokonce odehrál „skoro už na rozmoklém ledě“.
V rámci Sokola vznikly v Mníšku první hokejové týmy dospělých i dorostu, které se postupně utkávaly s mužstvy z jiných měst. Na mníšeckém kluzišti s místními dorostenci hráli i jejich vrstevníci z klubu LTC Praha, jehož dospělý oddíl byl několikanásobným mistrem ČSR! Hokejové zápasy pokračovaly i během Protektorátu Čechy a Morava a lze se právem domnívat, že při věnování se tomuto ušlechtilému sportu mohli hráči i diváci na chvíli zapomenout na zlé válečné časy pod německou okupací.
V roce 1942 byl na Zámeckém rybníku uspořádán I. podbrdský turnaj o putovní štít města Mníšku, kterého se zúčastnila, kromě pořádajícího SK Mníšek, další tři mužstva z okolí: Dobříš, Měchenice a Vrané. Turnaji, kterému přihlíželo 500 diváků, „skončil překvapením, když favorizované mužstvo domácích skončilo na posledním místě“.
Nová kapitola mníšeckého hokeje se začala psát až po válce: v roce 1947 obdržel Sportovní klub od města pozemek na výstavbu sportovního stadionu a zároveň mu bylo povoleno zřídit na Pivovárce kluziště s tím, že na jaře dá louku do původního stavu. Nový sportovní stadion s kluzištěm vyrostl v roce 1953 pod nově budovaným sídlištěm.
V té době již byl T. J. Sokol Mníšek přejmenován na D.O.S. Baník Mníšek (Dobrovolná organizace sportovní).
Z Pamětní knihy obce Mníšek a dobového tisku (Venkov – orgán české strany agrární, Lidové noviny) zpracoval Libor Kálmán
