U mníšeckého ovčína se před 115 lety mordovalo

U mníšeckého ovčína se před 115 lety mordovalo

Na sto let staré fotografii mníšeckého podzámčí vidíte vpravo uprostřed nízké hospodářské budovy, vedle kterých stál ovčín.

Málokdo z nás už dnes asi ví, kde v Mníšku stával ovčín. Na starých mapách ho najdete na mírném svahu u cesty (v dnešní boční Skalecká ulici), která spojovala silnici z Řevnic do Mníšku. Až do konce 2. světové války patřil k mníšeckému velkostatku, jehož majiteli byli Kastové z Ebelsbergu. Zbytky hospodářské budovy ovčína, poslední upomínky na jeho existenci, byly zlikvidovány při výstavbě rodinných domů v 80. letech minulého století.

Před 115 lety, konkrétně 15. března 1906, se v jeho blízkosti odehrála brutální loupežná vražda, která se dostala až na stránky celostátního tisku.

O vraždě referoval o 2 dny později „Čech: politický týdeník katolický“

Osmadvacetiletého Václava Zamrazila ze Svinař, který denně rozvážel koňským povozem mezi Litní, Řevnicemi a Mníškem chléb pro svého zaměstnavatele, pekaře Hrdličku z Haloun, ubil kladivem přímo na voze neznámý pachatel. Přivolaný četník zjistil, že neznámý vrah po činu odešel směrem na Čisovice a na nedalekém poli zahodil brašnu, ve které měl kočí Zamrazil, jak se později zjistilo, 20 korun za prodaný chléb. Vrah si zřejmě ve spěchu nevšiml, že má vozka v pravé kapse vrchního kabátu dalších 58 korun, za které chtěl pro svého šéfa koupit v mníšeckém obchodě Josefa Minaříka tabák. Následně se během pitvy zjistilo, že vrah nebohé oběti zasadil 21 ran kladivem.

—————————————————————————————————————————–
Dvacet rakousko-uherských korun byla v roce 1906 slušná suma, za kterou se už dalo leccos pořídit a skromnějšímu člověku mohla vystačit i několik týdnů.
Dršťková polévka stála v restauraci 10 haléřů.
Knedlo-vepřo-zelo se dalo pořídit za 60 haléřů.
Půllitr piva stál od 12 do 26 haléřů.
Litr vína se prodával za 60 až 80 haléřů.
Deset cigaret značky „Sport“ vyšlo na 20 haléřů a zápalky na 2 haléře.

V roce 1906, kdy ke zločinu došlo, platila na území Rakouska-Uherska korunová měna (1 koruna = 100 haléřů), která byla zavedena roku 1892.
Do té doby se na území monarchie platilo zlatými (nebo také zlatka, zlatník, gulden, forint; 1 zlatý = 100 krejcarů). Přepočet při měnové reformě byl stanoven na 1 zlatý = 2 koruny.

Na obrázku je desetikorunová bankovka. Bankovky se tiskly dvoujazyčně. Z jedné strany byla desetikorunová bankovka „rakouská“ a…
z  druhé strany „uherská“
Na obrázku je mince v nominání hodnotě 1 Koruna. Mince se razily v každé části monarchie zvlášť – v Předlitavsku v mincovně ve Vídni (text latinsky), v Zalitavsku v mincovně v Kremnici (text maďarsky)

——————————————————————————————————————-

Ze spáchání vraždy byly od počátku podezřelé dvě osoby, bývalý trestanec Karel Čihař a 17letý tulák Alois Oktábec z Číčovic (Čisovic?). Čihař byl za několik dní zbaven podezření a pátráno se zaměřilo na Oktábce, který byl přes svůj mladý věk již několikrát trestán. Oktábec dříve pracoval jako vozka pro pekaře Hrdličku, ale pro svou nespolehlivost byl propuštěn. Navíc veřejně vyhrožoval Zamrazilovi pomstou, protože ho měl připravit o práci.

Klíčovým svědkem celého případu se stal František Šedivý z Rymaně, který se nacházel poblíž místa činu. Šedivý nesl na zádech pytel obilí a v tom zpozoroval, jak proti němu jede povoz, na kterém spolu ve stoje zápasí dva muži. Celou potyčku pozoroval ze vzdálenosti asi 10 kroků a v jednom z mužů bezpečně poznal Aloise Oktábce, který svého soupeře porazil na vůz, několikrát ho udeřil a potom uprchl.
Při své první výpovědi svědek Šedivý vraha nejmenoval, protože se, podle svého pozdějšího tvrzení, bál jeho pomsty. Po dvou dnech se v něm ale hnulo svědomí, dorazil na četnickou stanici do Mníšku a označil za pachatele Oktábce.

Již tři měsíce po spáchané vraždě se konal soud, který loupežnému vrahovi Oktábcovi vyměřil trest v délce 18 let těžkého žaláře.

O soudu konaném 19. 6. 1906 přinesl o den později zprávu agrární deník „Venkov“
Mníšek na mapě z let 1876 až 1880 (III. vojenské mapování). K vraždě kočího Václava Zamrazila došlo v místech označených červeně. Pro orientaci: napravo od místa činu jsou zakreslena Boží muka (dnes u nich najdete sběrný dvůr)

 

 

Červená šipka označuje místo, kde ještě v 80. letech minulého století stávala budova, sloužícíí kdysi jako ovčín

 

 

 

 

 

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se