Dnes je 19. 05. 2022

Aktuální teplota v Mníšku 10 °C

Svátek má Ivo

Dnes je 19. 05. 2022

Aktuální teplota v Mníšku 10 °C

Svátek má Ivo

Josef Tlustý: Budu usilovat o přiblížení města směrem k vám, lidem, kteří v něm žijete

Josef Tlustý: Budu usilovat o přiblížení města směrem k vám, lidem, kteří v něm žijete

Nový městský architekt v mníšeckém předzámčí. Foto: Michal Kroutil

Od června 2021 má Mníšek pod Brdy nového městského architekta. Vzešel z výběrového řízení, do kterého se přihlásilo celkem sedm uchazečů. Ti měli za úkol zpracovat úvahu o využití veřejného prostoru mníšeckého předzámčí a následovaly osobní pohovory. Pětičlenná komise vybrala jako vítěze výběrového řízení Ing. arch. Josefa Tlustého.

Pane architekte, můžete se nám představit?
Jsem architekt, projektuji především stavby menšího a středního měřítka s důrazem na
jejich udržitelnost. V oboru se tomuto tématu věnuji také v rámci komory architektů a sdružení Centrum pasivního domu. Kromě architektury se věnuji také komunální politice
u nás v Řevnicích. Po posledních volbách jsem se stal zastupitelem a předsedou výboru pro územní plán.

Co považujete za svůj dosavadní největší osobní úspěch? A Váš největší kariérní
úspěch?
Za osobní úspěch považuji postavení vlastního rodinného domu v Řevnicích, kam jsem se spolu s rodinou před více jak šesti lety přestěhovali. Postavil jsem dům, zasadil strom a mám skvělou ženu a dvě děti. V mé pracovní kariéře za svůj úspěch považuji vybudování menšího ateliéru, kde projektujeme především energeticky pasivní domy. Jsou to z velké části stavby pro rodinné bydlení, ale věnujeme se též projektům bytových domů a objektům občanské vybavenosti. Na kontě máme i některé úlohy pro veřejná prostranství. Jednou z mých nejoblíbenějších staveb je komplexní renovace farního úřadu v Praze 4, kde se ve dvou fázích povedlo stavbu dostat do provozně velmi úsporného režimu. Podařilo se nám dům zpřehlednit a celkově prosvětlit, přiblížit úřad společenskému životu ve dvoře, resp. návštěvníkům. Stavba se účastnila několika přehlídek, v soutěži E-ON byla stavba hodnocena v nejužším finále. Největším úspěchem je pro nás nakonec vždy spokojený zákazník a uživatel stavby. Snažíme se o uživatelsky komfortní a vždy do jisté míry také velkorysá řešení.

Co Vás vedlo k tomu, že jste se přihlásil do výběrového řízení?
Kromě energeticky úsporných staveb jsem vždy tíhnul také k urbanismu. Zajímá mě veřejný prostor. Jeho utváření totiž do velké míry ovlivňuje atmosféru ve městě, má vliv na jeho obyvatele a následně formuje je samotné. V rámci zkušenosti zastupitele u nás v Řevnicích jsem si hlouběji uvědomil podstatu důležitosti tvorby společného prostředí ve městě. Dobrou zkušenost máme u nás s městskou architektkou.
O místo městského architekta jsem se neucházel poprvé. V minulosti jsem usiloval o toto místo například ve Slaném nebo v Jindřichově Hradci. K oběma městům mám vřelý vztah. Neuspěl jsem zřejmě proto, že tato města nebyla pro mne zrovna nejblíže, myšleno fyzicky. Když jsem se dozvěděl o výběrovém řízení na městského architekta v Mníšku, neváhal jsem prakticky ani minutu. Mít tuto práci ve vedlejším městě mi přijde optimální, zvláště, když se jedná o sousedství „přes kopec“. Provázanost máme přes Hřebeny, kde to máme všichni rádi. Naše města si nekonkurují a potýkají se s trochu odlišnými problémy, což je dáno také rozdílným prostředím. Řevnice jsou v ďolíku u Berounky pod severním svahem, s Prahou nás spojuje plnohodnotně železnice. Mníšek je zase navěšen na dálnici z Prahy do Strakonic, leží na jižním svahu okraje „moře“ – rozlehlé krajiny středních Čech. Obě města jsou malebná, a to i díky množství zeleně, což spoluvytváří jejich jedinečnou atmosféru

S manželkou na rodinné dovolené na Lago di Garda (2019). Foto: archiv Josefa Tlustého

Jaký vztah máte k Mníšku pod Brdy, proč vás zaujalo zrovna naše město?
Vztah k městu Mníšek pod Brdy a okolí mám od dětství. Pravidelně jsem tudy projížděl s rodinou do rodiště mého otce – Hudčic u Březnice. Povětšinou autem nebo autobusem, později jsem cestoval velmi často na kole, a tudíž jsem tedy jezdil přímo přes město. Nyní to mám to k vám z Řevnic doslova, co by kamenem dohodil. V Mníšku občas rád využívám některých služeb, včetně návštěv restaurací. Rád chodím na Skalku, byť tam často dorazím z druhé strany.

V čem vlastně spočívá práce městského architekta?
Tato práce je především službou městu. Podléhám přímo jeho radě a dostávám od ní zadání na posouzení investičních záměrů, které se ve městě chystají. A to jak záměrů městských, tak investic soukromých (investoři – občané, developeři a podobně). Zároveň jsem zde i pro úřad, tedy pro úředníky, chci jim být k dispozici, když je potřeba některé záměry pomoci připravit (tvorba zadávací dokumentace, forma výběrového řízení na projekt a dodavatele). Další kapitolou je pak posouzení záměrů investorů. Mojí rolí má být moderace této diskuse, být městu k ruce jako odborník, který pomůže s další směřováním takovýchto záměrů, pokud možno ke spokojenosti obou stran.
Klíčovou roli mají ovšem v prvé řadě občané – voliči, kteří zde žijí a znají nejlépe své priority a zkušenosti pro život ve svém městě. Proto budu iniciovat a podporovat participační setkání občanů, kde se k záměrům mohou občané vyjádřit (investorské projekty), nebo se dokonce přímo zapojit svými podněty, které vedou k tvorbě zadání záměrů města. Pro menší investory a stavebníky bych v dohledné době měl být k dispozici k pravidelným konzultačním hodinám, popřípadě po předchozí dohodě přímo na úřadě. Těším se na setkání s vámi.

Jaké budou Vaše první kroky ve funkci?
Mé první kroky směřují k hlubšímu poznání města a jeho okolí. Chci se také podrobněji seznámit s novým územním plánem. Již jsem se také informoval o plánovaných investicích města do infrastruktury, klíčových staveb, mezi kterými je například nová svazková škola.
Jedním z mých prvních kroků také vedou na náměstí, kde radnice plánuje renovaci trafiky – infocentra a zázemí pro veřejné WC. Některá místa okolo centra a jeho širšího okolí si také zaslouží náležitou péči. Jde například o místa kontejnerových hnízd. Také se chci podívat na možnost renovace městského mobiliáře a orientačního systému. Rád bych přispěl ke kultivaci vizuálních poutačů a reklam ve městě, aby se na ně dalo dívat a nešla nám z přemíry informací hlava kolem.

Na které oblasti života lidí ve městě kladete největší důraz?
Největší důraz chci klást na veřejný prostor a jeho kultivaci. Budu usilovat o přiblížení města směrem k vám, lidem, kteří v něm žijete. Budu podporovat vedení města v pořádání již zmíněných participačních setkání. Mám v plánu také uspořádat více setkání mne přímo s vámi. Mohli bychom se společně formou procházky lépe seznámit a vydat se za krásami (kvalitními prostředími a budovami) vašeho města. Budu rád, když se nám bude dařit veřejně diskutovat a s vaším přispěním bude Mníšek stále více příjemným místem pro život.
Dovolte mi citovat z předmluvy architekta Richarda Rogerse ke knize Města pro lidi Jana Gehla: „Každý má právo na snadno přístupné otevřené prostranství, podobně jako má právo na čistou vodu. Každému by se měla poskytnout možnost, aby viděl ze svého okna strom, mohl si posedět na lavičce poblíž svého domova, kde je i prostor pro dětské hry, nebo mohl během deseti minut dojít do parku. Dobře navržené okolí člověka inspiruje, zatímco špatně navržená města své občany tyranizují“.

Ing. arch. Josef Tlustý (* 1976 v Praze) je absolventem Fakulty architektury ČVUT v Praze. Absolvoval pod vedením arch. Jana Sedláka. Pracoval pro ateliéry: Jiran Kohout architekti a AB Ateliér. Od roku 2007 vede i vlastní praxi. Od roku 2018 je členem České komory architektů, kde působí jako člen pracovní skupiny Udržitelnost. Od konce roku 2020 je radním v Centru pasivního domu.
Je ženatý. S manželkou Michaelou vychovávají dceru a syna.

Jaké problémy vidíte v Mníšku pod Brdy z architektonického/urbanistického pohledu?
Práci městského architekta pro Mníšek pod Brdy vidím jako možnost přispět k dalšímu rozvoji a utváření podoby tohoto jedinečného „městečka pod Skalkou“. Jeho poloha, krásné okolní prostředí i velmi přívětivá velikost s dobrou dopravní dostupností do Prahy, nabízí potenciál skvělého města k životu. Město má navíc velký turistický potenciál. Jsem si vědom, že jde o malé město, jehož kvalitou je prostředí, které ho obklopuje i množství zeleně přímo ve městě. S tímto vědomím k mé roli přistupuji a rozvoj města vidím spíše v úkolech, které město dotvoří a zpříjemní, než že bych chtěl město nějak radikálně měnit, nebo dokonce rozšiřovat.

Máte už teď vyhlédnuté nějaké místo/objekt ve městě, které by si zasloužilo změnu?
Především se chci věnovat „neviditelné“ práci, péči o celkové prostředí města, chci usilovat o udržitelnost města v hospodaření s vodou a podporovat stavění budov, které budou udržitelné. To znamená, že ony samotné mohou přispívat k pozvednutí prostředí, které má šanci přinést pozitiva i pro celek. Již v rámci výběrového řízení na mou funkci jsem zaznamenal, že jedním z klíčových úkolů je stavba městského úřadu. Stávající budova má nevyhovující velikost a navíc není v dobrém technickém stavu. Čeká ji zevrubná rekonstrukce. Byl jsem se podívat na půdě, abych si prohlédl stav krovu a zhodnotil stav budovy po statické stránce. Vím, že politická reprezentace usiluje o stavbu radnice nové. V rámci městského úřadu by tak mohly vzniknout nové prostory pro knihovnu a další zázemí – vybavenost pro občany. To je jistě důležitý a klíčový úkol, u kterého bych rád byl.
Dalšímu problému, kterému bych se rád věnoval je transformace, respektivace kultivace bývalých Kovohutí Mníšek. Je to prostor, který nepůsobí vzhledně a jistě by si zasloužil, aby našel své uplatnění a místo pro potřeby 21. století. Výhodou i nevýhodou zároveň je, že se nachází za dálnicí a kontakt s ním je problematický především po vizuální stránce.

Rodinná dovolená ve Vysokých Tatrách (2018). Foto. archiv Josefa Tlustého

V rámci výběrového řízení jste měl za úkol vypracovat vlastní představu řešení exponovaného veřejného prostoru předzámčí. Jak by podle vás mohlo mníšecké předzámčí vypadat?
Místo má historicky vazbu k zámku a zámeckému rybníku. Plnilo svoji roli hospodářského servisu pro zámek. Jednalo se o velký „dvůr“, který plnil funkci nárazníku mezi zámkem a náměstím (městem). Prostor má potenciál být svébytným a sebevědomým celkem, které má, v těsné blízkosti náměstí a zámku, šanci nabídnout místo pro setkávání občanů. Místo by zde jistě mohly nalézt kulturní i jiné volnočasové události a aktivity. Území by díky svému klidovému charakteru mohlo nabídnout občanům místo ke spočinutí anebo také propojení s vodní plochou zámeckého rybníka. Místo může mít ambici být zelenou (modro zelenou) oázou, která je tak trochu bokem čilého městského ruchu (především pak toho dopravního, ale i nákupního) a rozpálených městských povrchů v letních měsících.
Svůj potenciál tu tedy jistě mají funkce, které se díky dosti zaplněnému náměstí do centra nevejdou, nebo tam na ně není dostatečně velký prostor díky umístění kostela v zeleni centrální části.
Prostor předzámčí by se mohl stát ohraničeným a zcela „novým“ prostorem ve městě, který může znovu nalézt svou identitu. Může se stát místem, které pomůže nejen jednoznačněji vymezit plochu zámku a náměstí, ale také pomoci nechat centru města „dýchat“. Lze mluvit o „novém“ městském parku, nebo také „novém“ zeleném náměstí. Jistě bude záležet také na tom, jakou strategii zvolí budoucí tvůrci prostoru volbou zelené (modro – zelené) infrastruktury – jistě lze počítat s tím, že zde mají místo více i méně vzrostlé dřeviny, především pak stromy. Prostor by se pak především mohl stát místem pro širokou škálu občanů, jejich setkávání při společenských či jiných kulturních akcích, nebo třeba jen při spočinutí v klidném prostředí.

Jaké jsou v současné době trendy v tom, jak je pojímán veřejný prostor ve městech? Jaká města by mohla být pro Mníšek pod Brdy inspirací?
Trend pojímáni veřejných prostor ve městech jde jednoznačně směrem k lidem. Odklon od automobilové dopravy a jejího významu ve městech je evidentní. To samozřejmě neznamená, že by občané nemohli do centra zajet, ale spíše to, že město by takovýto přístup nemělo příliš podporovat. Cílem by mělo být přiblížení veřejných prostranství občanům a jejich vzájemnou interakci. Podporována by měla být cyklistická doprava, která nevytváří mezi lidmi zbytečné bariéry.
A ještě závěrem jednou si dovolím citovat Richarda Rogerse: „Města jsou prostorem, kde se lidé setkávají, ať jde o výměnu názorů, obchod, nebo prostě jen kvůli relaxaci a zábavě. Městská veřejná scéna – ulice, náměstí a parky – je pro tyto aktivity i katalyzátorem“.
I já bych rád přispěl svým dílem do skládání obrazu vašeho města, pomoci odstranit jeho nedostatky a nabídnout nové prvky pro jeho vylepšení.
Inspirací jsou mi například Jihlava, Litomyšl, Rožnov pod Radhoštěm nebo třeba taková Česká Kamenice. V těchto městech mají městského architekta. Díky místní politické reprezentaci, a tedy i občanům města, se zde daří kultivovat veřejný prostor, tedy ta místa, která následně povznáší své bezprostřední okolí, a tedy i nás, kteří se v něm pohybujeme a žijeme.

Josef Tlustý na titulní stránce letního dvojčísla Zpravodaje městečka pod Skalkou (č. 308/309/2021)

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se