Hluk, prach a imise dopadnou při stavbě Pavilonu na zdraví lidí a zvýšená spotřeba léčiv se promítne do ekosystému planety Země, píše se v jedné z 54 námitek, které uplatnili při místním šetření Lenka a Pavel Jeřábkovi. Své námitky podal i spolek Otevřené informace a jako účastník společného stavebního a územního řízení Eduard Navara. Zatímco pan Navara splnil svůj slib a podal námitky, na jejichž řešení se domluvil s vedením města, Lenka a Pavel Jeřábkovi jako zástupci Kandíku bez ohledu na dohodu sepsali dvaatřicet stran námitek v podstatě s jediným cílem: stavbu za každou cenu zastavit. K tomu směřují i námitky pana Jírovského.
Úplné znění námitek, jak je zveřejnil Stavební úřad v Jílovém, naleznete zde: Eduard Navara, Jeřábkovi, Otevřené informace ZS a Otevřené informace ZS II.
Místní šetření Stavebního úřadu v Jílovém v rámci spojeného územního a stavebního řízení se konalo 3. října. Spolek Otevřené informace v této fázi řízení předcházející vydání stavebního povolení k Pavilonu podal námitku proti samotnému zahájení celého tohoto řízení a navrhuje ho stopnout.
Zbyněk Jirovský za tento spolek argumentuje tím, že stavba není v souladu s platným územním plánem, protože se jedná o multifunkční a nikoli ryze školní budovu, s jakou počítá plán. „Ani jeden z textů územního plánu neuvádí mimoškolní aktivity. Základní škola má sloužit pro vzdělávání, nikoli pro mimoškolní aktivity,“ píše ke skutečnosti, že součástí Pavilonu má být i komunitní centrum a sál pro kulturní akce města.
V dalších námitkách, jako jsou výhrady k energetické náročnosti budovy, údajně nedostatečně zajištěné bezpečnosti dětí, ke zvýšení hluku, prachu a dopravní zátěže v okolí a také v požadavku na „zelenou“ střechu se Otevřené informace shodují s dalším podavatelem námitek, spolkem Základní článek Hnutí Brontosaurus Kandík, reprezentovaným Lenkou a Pavlem Jeřábkovými.
Zajistěte soudní výklad rozhodnutí zastupitelů
Oba subjekty rovněž namítají, že zastupitelé na svém listopadovém jednání před dvěma roky schválili pouze záměr výstavby Pavilonu a nikoli realizaci stavby. Kandík dokonce žádá, aby ještě před vydáním stavebního povolení byl „zajištěn soudní výklad toho, zda zastupitelé 11. 11. 2015 rozhodli o stavbě Pavilonu nebo jen o zpracování technické dokumentace…, aby se předešlo pozdějším soudům a dalším řízením, která by mohla vést i k vrácení dotace pro její špatné použití.“
Eduard Navara jako účastník řízení požaduje, jak avizoval už na veřejné besedě k Pavilonu, do dokumentace doplnit určení tras pohybu těžké stavební techniky a také stanovení její maximální povolené rychlosti. Další jeho námitka je namířena proti tomu, že se podle jeho názoru liší jednotlivá paré projektové dokumentace včetně technických zpráv a požaduje jejich sjednocení. Podanými námitkami pan Navara splnil to, co avizoval v souvislosti s podpisem pod memorandum, které vzniklo po zmíněné besedě zástupců města a veřejnosti k Pavilonu.
„Lze předpokládat přímý dopad na ekosystémy planety Země“
Podané námitky Kandíku se jako celek dají strukturovat do dvou hlavních linií, a ty kopírují základní problémy, které jejich předkladatelé s dokumentací k Pavilonu mají: podle jejich názoru nedbá dostatečně na ochranu životního prostředí a obsahuje řadu formálních a faktických nepřesností či chyb, které jejich pohledem podrývají důvěru mezi městem a veřejností. Oboje, jak uvádějí, může mít negativní dopad na zdraví občanů, a proto je vyřešení námitek ve veřejném zájmu.
Jeřábkovi shromáždili námitek čtyřiapadesát na dvaatřiceti stranách a říkají: Pavilon bude obtěžovat nejen své okolí, ale i celou planetu Zemi, a to nejen v průběhu vlastní stavby, ale i potom. Dokonce bude mít negativní vliv na zdraví nejen samotných žáků, ale i lidí v sousedství. „Lze předpokládat zvýšení spotřeby léčiv, respektive přímého dopadu na ekosystémy planety Země výrobou a likvidací léčiv, včetně jejich pronikání do prostředí vyplavováním z těl pacientů,“ stojí mimo jiné v textu.
Nemalý okruh námitek Kandíku se věnuje kulturní části Pavilonu, kde má být komunitní centrum. Předkladatelé například požadují, aby jako provozovatel této části Pavilonu bylo uvedeno město a aby se omezila její provozní doba 21. hodinou. Chtějí specifikovat pojmy „malé koncerty, malá divadla a malé školní akce“ uvedené v dokumentaci. Odůvodňují to „lepší občanskou společností, která bude vytvořena větší důvěrou mezi městem a veřejností.“
„Může dojít ke zvýšení prašnosti a šíření bakterií, mikroorganizmů a parazitů“
Zaobírají se zelení a vegetací ve vnitrobloku Pavilonu a jeho okolí. Nechtějí například, aby se vydolovaná zemina ze stavby odvážela, ale aby se využila ve vnitrobloku mezi školou a bytovkami k vytvoření valů pro zlepšení akustických poměrů. Dožadují se zpřesnění toho, jak budou vysazovány dřeviny, chtějí rozmanité traviny, protože jinak „může dojít ke zvýšení prašnosti a šíření bakterií, mikroorganizmů a parazitů.“ K zalévání navrhují zachycovat dešťovou vodu. Speciální ochranu v souvislosti s rozšiřováním parkovacích míst požadují pro lípu srdčitou.
Věnují se i samotnému řešení Pavilonu a navrhují, aby lamely jeho pláště byly ze dřeva domácích stromů a nikoli z dovezeného sibiřského modřínu. Ochozy na předsazené fasádě mají být opatřené zábradlím a Kandík se dovolává doplnění informací, jak bude zajištěna bezpečnost pracovníků při stavbě ve výšce. „Z dokumentace jsme nevyčetli, zda na plášti budovy budou bezpečnostní prvky pro zajištění pracovníků ve výškách,“ píší Jeřábkovi s tím, že zajištění podmínek pro bezpečnou práci je společným veřejným zájmem. „Jak z důvodů ekonomických, tak z důvodů faktu, že každé zbytečné zranění, i smrt, má v konečném důsledku i přímé dopady na surovinové zdroje, přírodní bohatství atd.,“ uvádějí Jeřábkovi.
Rozsáhlé prosklené plochy objektu budou mít podle Kandíku negativní vliv na místní vegetaci, hmyz i obratlovce a můžou způsobovat dezorientaci a dokonce usmrcování ptactva. Navíc budou zdrojem nebezpečných světelných imisí. Proto na ně má přijít automatické clonění, které „bude mít blahodárný vliv na psychickou pohodu lidí v okolí“, stojí v dokumentu.
Slova, slova, slova…..
Druhá linie námitek Kandíku se týká formálních nepřesností a případných chyb v dokumentaci nebo v postupech města. Poukazuje na nesprávné identifikační údaje Krajského úřadu v dokumentaci, na chybné vymezení přístupové komunikace k budoucí stavbě, „dle místních znalostí je to z ulice Nádražní a nikoli z ulice Ke škole, jak uvedeno“. Za matoucí předkladatelé považují termín volnočasové kroužky žáků, které mají probíhat v komunitní části Pavilonu, když se v něm mají scházet i dospělí, senioři a ženy v mateřském centru.
Upozorňují na chybně uvedené sídliště pod Skalkou namísto označení Nové sídliště a požadují v dokumentaci upravit časy příchodu a odchodů dětí do školy podle skutečnosti. Podle nich podání žádosti o vydání společného územního a stavebního rozhodnutí město nezveřejnilo na úřední desce, jak mu ukládá zákon.
O tom, že mnoho desítek stran plných námitek připravuje do místního šetření 3. října, mluvil Pavel Jeřábek, opoziční zastupitel a zároveň statutární zástupce Základního článku Hnutí Brontosaurus Kandík, už na besedě s veřejností k tématu Pavilonu. Ta proběhla v návaznosti na petici rodičů podporující tuto stavbu, která má řešit zoufalý nedostatek prostor pro žáky Základní školy Komenského 420 o pro kulturní a společenské akce města. Na petici se do současnosti sešlo více než 350 podpisů.
Řadu sporných bodů město vyřešilo po společném jednání zástupců vedení města, rodičů i oponentů projektu, které předcházelo místnímu šetření v rámci spojeného územního a stavebního řízení k Pavilonu. Účastníci jednání se poté dali slyšet, že občané už dál stavbu Pavilonu námitkami blokovat nebudou. Dohodu dodržel pan Navara, zástupce obyvatel sousedních domů.
Projekt zkapacitnění Základní školy Komenského 420 je jedním z největších projektů za posledních několik let v Mníšku pod Brdy.
JAK TO VIDÍ MĚSTO
Daniela Páterová, místostarostka: „Dokážu pochopit, že zkapacitnění Základní školy Komenského 420 stavbou Pavilonu nemusí zajímat všechny obyvatele Mníšku, a ne všichni obyvatelé města jsou přející, když se profit netýká zrovna jich samotných. Neznám projekt, se kterým by souhlasili všichni obyvatelé dotčeného města. Přesto se mnoho podobných projektů v mnohých městech realizuje.
Oceňuji ty, kteří přesto, že mají k projektu výhrady, dokáží komunikovat, stanovit si reálné podmínky a požadavky a při jejich splnění projekt dále neblokovat. Děkuji pane Navaro a pane Olšáku, že přesto, že nejste jako obyvatelé okolních domů v lehké situaci, dokážete komunikovat o reálných požadavcích a držíte slovo.
Čemu však nerozumím, je masivní připomínkování a kladení si nereálných požadavků ze strany Základního článku Hnutí Brontosaurus Kandík, zastoupeného Pavlem Jeřábkem a Lenkou Jeřábkovou. Nejedná se o komunikaci, která má vést ke společné domluvě, jak pan Jeřábek často zmiňuje. Jde o prosté blokování projektu z důvodů z velké části nepochopitelných a nesouvisejících s projektem. Doporučuji všem, kdo se o projekt zajímají, aby si tyto připomínky přečetli a udělali si tak svůj vlastní názor.“
Protože pan Jeřábek zde vehementně obhajuje svoje stanoviska, musím se u něj krátce zastavit. Je to člověk, který se veřejně angažuje a myslí si, že koná dobro. Bohužel se často mýlí. Dával jsem na váhy jeho dobré a nedobré skutky a dlouho to bylo jaksi vyvážené. Proto jsem zavřel oči nad metrovými pařezy na Pivovárce, nad dubem na Skalce, údajnými „topoly“ v Řevnické u tenisových kurtů, nad 5 lipami u tělocvičny atd. Ten člověk kam ukáže, tam se kácí. Kaštany na náměstí zatím odolávají.
Váhy převážily ve chvíli, kdy navrhl „palmový háj“ na střeše Pavilonu. To už nebyla připomínka, ale obstrukce. To už nebyl přínos pro Mníšek, ale brzda.
Paní Jeřábková, vy, která jste rozumnější a pro občany srozumitelnější, vy, která se vzděláváte, abyste městu pomohla, domluvte mu. Občané by ocenili, kdyby se pan Jeřábek za ten kvetoucí sad na Pavilonu omluvil.
Ach jo.
Palmový háj na střeše – kdo takovou blbost vymyslel? O tom z mé strany nikdy řeč nebyla. To si vymýšlí jen ti, co o „zelených střechách“ nic neví, ale chtějí dělat vlny.
Takže trochu teorie neobhajuji svoje stanoviska, ale dělám svoji práci:
Zvyšování veřejného povědomí o významu ochrany životního prostředí a jeho udržitelném způsobu využívání vede veřejnost k lepšímu porozumění souvislostí hospodářského, environmentálního a sociálního rozvoje společnosti, ke zvýšení kvality rozhodování občanů jakožto spotřebitelů a zprostředkovaně rovněž ke zvýšení kvality života. (citace s dokumentů státu).
Nejvýznamnější a neodkladné cíle péče o prostředí ČR jsou označeny třemi vykřičníky (výtah z celkem 14 cílů):
Zvyšování materiálového a energetického využití odpadů (možná se dočkáme kotelny na ÚVRu)
– Zmírňování dopadů změny klimatu a adaptace
Mezi důležité cíle, především střednědobého či dlouhodobého charakteru, které jsou označeny dvěma vykřičníky, patří především (výtah z celkem 13 cílů): Zastavení úbytku původních druhů a přírodních stanovišť – Posílení regenerace brownfieldů s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech – Zlepšení hospodaření se srážkovou vodou v sídelních útvarech – Předcházení vzniku zdrojů antropogenních rizik
Opatření a nástroje:
Podporovat v rámci realizace nově budovaných zpevněných ploch vhodné nakládání se srážkovými vodami (zasakování, akumulace nebo odpar dešťové vody – propustná dlažba využívající vegetačních tvárnic, zatravněných spár nebo porézních materiálů, zatravněné střechy atd.)
MŽP MMR Průběžně
Zvýšit podíl ploch zeleně, jejichž součástí je vhodné retenční opatření (zasakovací průlehy, rýhy nebo šachty, retenční příkopy, zelené střechy, apod.)
MŽP MMR, MZe Průběžně
Podporovat opatření vedoucí k zachycení a následnému využití srážkové a užitkové vody v místě (retenční nádrže, podzemní jímky)
MŽP MMR, MZe Průběžně
Zvýšit biologickou hodnotu sídelní zeleně podporou uplatnění stanovištně vhodných druhů rostlin (např. využívání domácích druhů dřevin, zavádění druhově pestrých trávníků do veřejných parků), revitalizací stávajících a realizací funkčních propojení stávajících ploch zeleně a opatřeními k zajištění podmínek pro existenci volně žijících živočichů v sídlech (realizace prvků pro podporu hnízdění ptáků, plazů aj.)
MŽP Průběžně
*****************
Je to jen proběhnutí státního programu na roky 2014 -2020, který by měl respektovat i náš úřad. Kdybych o střešní zahradě nemluvil v březnu 2017, řeknu – ano vymýšlím si blbosti. Ale že dosud neproběhlo hodnocení návrhů parkových úprav okolo Pavilonu, tak za to nemohu. Sadovnické úpravy jsou součástí dokumentace Pavilonu. A pokud se to vezme za správný konec, může střešní zahrada zastoupit jeden druh přírodního stanoviště, který v našem kraji se postupně vytrácí.
Pokud jde o střešní zahrady, běžně se s nimi setkáváme ve městech a ani o tom nevíme, pod tím a tím parkem je třeba podzemní garáž, Metro, či na zámku jízdárna apod. Na hradech, kde jsou konzervovány stěny zřícenin. To jsou příklady některých typů vegetace, které můžeme zahrnout pod termín zelené střechy, či střešní zahrady.
Nevím zač se proto omlouvat – naopak bych očekával, že se konečně někomu rozsvítí a dočte se, že naopak, jedná se o opatření, které prodlouží životnost izolace střechy (pokud je dobře udělána) zlepší vodní režim (záleží na druhu zahrady), zvýší požární odolnost střechy, podpoří povědomí dětí, atd.
Střešní zahrady jsou staré jak lidstvo samo,
Pařezy na Pivovárce – milionkrát řečeno – vyzkoušená a přímo doporučovaná metoda i rozhodnutím o kácení, jak snížit náklady spojené s likvidací kořenové výmladnosti akátů.
Lípy u školy – co laikovi vysvětlovat, když nechce slyšet, že bagrista porušil normy na ochranu dřevin a přetrhal většinu kořenů, které lípy vyživovaly.
A topoly u tenisových kurtů – pět let po zdravotním řezu, opět v korunách byly suché, dokonce i ulomené větve. Těch ošetření topolů za posledních několik desetiletí bylo víc, a stromy na ně nereagovaly dobře. Ale zajděte si za arboristou co je ošetřoval. Tak co je lepší – ošetřovat je každých x let v rovině desítek tisíc Kč každý zásah a nebo obnovit alej jinými, kvalitnějšími dřevinami ? Nebo budeme čekat těžký úraz, který se stal u Berounky, kde následně nastalo kácecí šílenství.
Tak a co bude dál.
pj
Udělal jsem si kávičku, otevřel jsem listopadový Zpravodaj a čtu, že nás nejspíš čeká konec světa! Tedy, pokud hrábneme do země kvůli Pavilonu. Alespoň to tvrdí pan Jeřábek. – Prý může dojít „ke zvýšení prašnosti a šíření bakterií, mikroorganismů a parazitů“.
A jde ještě dál: „Pavilon bude obtěžovat nejen své okolí, ale i celou planetu Zemi…(nemohu citovat všechno, nemusel bych to přežít, ale všichni to známe). Dokonce bude mít vliv na zdraví žáků i lidí v sousedství. Lze předpokládat zvýšení spotřeby léčiv…… a tím přímý dopad na ekosystém planety Země.“. – Až se mi dělá mdlo!
.Tak to tvrdí rodina Jeřábkových a já tvrdím, že ty výroky nesou znaky trestného činu Šíření poplašné zprávy a že by to nemělo jen tak vyšumět!
Mezi řádky cítím, kolik úsilí stálo p Jeřábka, aby do boje proti Pavilonu nevyzval i nebožtíky na blízkém hřbitově. Vždyť ta těžká technika, co jim bude rachotit kolem..
…
Moje stará hlava ale nechápe, proč se ty potvory ve zvířeném prachu neobjevily při masivní výstavbě v sousedním Edenu, v nedaleké Řitce, nebo dokonce ve Stříbrné Lhotě? – Jistě to ví p. Jeřábek, protože ON ví opravdu, ale opravdu všechno!
Přeji všem pohodu a klidné žití (dokud je čas).
Jiří Tupý.
Dobrý večer pane Tupý,
chápu, ale nechal bych to být, pan Jeřábek to má „jinak“, asi to nemyslí špatně, ale blbě to píše, doufám, myslím, že to vzniklo tak, že začal „ve vleku někoho jiného“ a skončilo to předmětným příspěvkem, myslím, že se mu to nějak vymklo, zamotal se sám možná do něčeho, z čeho ani on neví, jak z toho ven. Bohužel to degraduje jeho „já“, ale to jeho boj, že se tím dost diskredituje, je jeho škoda, jako člověk není špatný, nemyslí to špatně, jen to všechno tak nějak blbě podává, motal se, až se zamotal, problé je, že ti, kteří ho do toho uvrtali jsou anonymní (tedy ne úplně docela, ale přes to), zůstal v tom sám a bohužel, a asi i zůstane….
Dobrý den i Vám, pane Franto.
Mohu pochopit, že se snažíte chování pana Jeřábka jaksi lidsky vysvětlit, ale to je asi tak všechno. Je to dospělý a vzdělaný člověk, profesí vůbec ne stavař, nemusel do problému Pavilon vůbec vstupovat.
Možná jakási povinnost zastupitele ho k tomu vedla, ale postupně se z toho stal osobní spor: Jeřábek – starosta (tam je zakopaný pes) a chová se tak, jak se chová.
Měl mnohokrát v minulosti možnost, (naposledy Memorandum), přibrzdit a se ctí vycouvat. Naopak, přibral do týmu manželku a dál svými obstrukcemi znepříjemňuje život tisícům rodičů a jejich dětí, zaměstnancům školy i radnici.
V mých očích pan Jeřábek není a nikdy nebude dobrý člověk. Položil jsem otázku, proč na nás ty potvory nenaskákaly v Edenu. Výsledek? Viz níže. Vědecké pojednání o stavu planety.
Pohodu a klid přeji všem dobrým lidem.
J. Tupý
Dobrý den pane Tupý.
Máte to silně popletené a vycházíte jen z článku ve Zpravodaji.
Pokud jde o tzv.. „Memorandum“, v Mníšku žijete v nějakém bludu, protože jeho podstata ještě nenastala. Memorandum hovoří, že po 3.10.2017 nedáme další připomínky. To je jeho podstata a nevěřím, že vedení města při jejich znalosti předpisů, by mysleli něco jiného. Protože je značný rozdíl mezi námitkami, připomínkami a odvoláním.
Odvolání se nikdo soudný nevzdá, ani město protože samo neví, jak SÚ napíše stavební povolení.
Takže hlášky, že jsme ho nedodrželi jsou jen špatný výklad a nebo špatně napsané Memorandum. Memorandum nedodržíme, pokud až bude vydání stavební povolení bychom si podali další námitky. A to ještě nenastalo.
pokud píšete, že nejsem stavař, tak jste trochu na omylu, základy stavařiny byly součástí mého vzdělání. protože moje původní profese vyžaduje i základní znalosti ze stavby budov, cest, vodních děl atd.
Za další stavba nejsou jen „cihly“, ale i vliv na prostředí. Byl jsem požádán abych lidem v bytech pomohl, protože mají negativní zkušenosti s akustikou ve večerních a nočních hodinách.
Pokud jde o připomínky další – řada z nic vychází z oblasti péče o prostředí a nesrovnalosti v dokumentaci – ty přímo vyskočily z textu.
bavím se jako vy větou: „Do komunitního centra vstupuje každý na své nebezpečí“ (necituji ji přesně). zajímavé, že tohle Vám nevadí, že radní rozhodli, že děti, rodiče a další, do veřejného objektu na kroužky, výuku, programy školy a veřejné akce vstoupí na vlastní nebezpečí.
Za další, námitky jsou ve své podstatě rozporování tvrzení dokumentace, doplnění nedostatků dokumentace.
Je s podivem, že se chytáte několika vytržených bodů z celého soupisu připomínek, a že Vám nevadí pravděpodobné porušení zákona v dokumentaci, rozpory v některých údajích v dokumentaci, nerespektování doporučení státních institucí atd.
Ale to jsou marné diskuse – protože kdo nechce, neslyší.
Zakopaný pes je především v nekomunikaci radnice. Ignoruje a ignorovala mnoho doporučení, žádostí o jednání, neudělala žádný vstřícný krok, aby se stáhlo první odvolání ke krajskému úřadu atd.
Aktivita rodičů v Mníšku začala, až když jsme do rodin na vlastní náklady (zástupci obyvatel a několik občanů, kteří se složili) poslali leták o průběhu procesu příprav povolení Pavilonu, kde bylo zřetelně uvedeno, že hrozí ztráta dotace, zastavení povolení atd. Až potom začala mezi rodiči panika, na které se přiživilo několik populistických politiků.
Tuto informaci o ohrožení dotace a odložení stavby jste nedostali od radnice, ale od lidí, kteří se snažili předejít konfrontaci při společném řízení.
Koalice také zamítla, aby veřejnost se mohla dočíst v příloze zápisu zasedání e-mail ve kterém v polovině roku 2017 byla vyzvána, aby se s obyvateli jednalo dřív než začne řízení.
Nenadávejte proto mě, obyvatelům a dalším, ale podívejte se na členy koalice, proč ani na takovou výzvu neodepsali.
Ptejte se radnice, proč s obyvateli začala jednat, až zas bylo zahájeno řízení.
Ptejte se, proč není žádný zápis z jednání rady, kde jsme předložili část námitek.
Nikde nic, a mohu Vám doložit z minulosti, kdy mi bylo slíbeno jednání, a potom stejně si radnice udělala co chtěla a skončilo odvoláním a zastavením nesmyslné části tehdejšího projektu radnice.
Ptejte se, proč radnice nenechala zpracovat druhou variantu přístavby školy, když to sám starosta na zasedání slíbil, že to není problém zajistit (odpovím – řekl, že nebylo usnesení – asi byla chyba, že jsme věřili slovu starosty, což bylo ve své podstatě varování, už nevěřit).
Pokud jde o Eden. Můžete mi říci, co jsme v něm měli připomínkovat?
Eden vznikl v jiné situaci, o řadu let dříve. Jedná se o rodinnou zástavbu, bytové domy se službami apod.
Co na Vás nevyskočilo, tak fakt, že investor včas zareagoval na naše připomínky, zajistil včas odborné transfery chráněných organismů a tak se odstranila celkem velká pravděpodobnost, že by se projekt zastavil na mnoho měsíců (lokalita byla známa u odborné veřejnosti, a v případě, že by tam zjistila, že se pohybuje stavební technika, nechala by stavbu zastavit – to je na 85% jisté).
V době, kdy se Eden začínal stavět, byly i jiná pravidla ve společnosti.
Společnost v tu dobu si ještě dělala „srandu“ z varovných signálů, že začínají problémy s vodou v krajině. V roce (myslím) 2012 soudní znalec neměl nikde právní podporu, aby do svého znaleckého posudku napsal, jak má být velká nádrž na srážkovou vodu u rodinného domu, dnes SÚ běžně stanoví velikost podle plochy střechy.
Když píšete o Edenu – proti plochým střechám nebyla možnost námitek – navíc to bylo vedle sídliště. Střešní zahrady – to záleží na každém z vás, nejste veřejná budova, a v tu dobu ještě byla jen povinnost vsakování na vlastním pozemku.
Neznám, zda jste měli „geo“ posudky jaké jsou možnosti vsakování, ale u „Pavilonu“ tento posudek je, a hovoří, že vsakování je špatné.
Proto je požadavek na retenční nádrž a i na nádrž na zachytávání vody pro zálivku (již v květnu 2016 to měla radnice na stole).
A ta nádrž se zpracovává až teď a nelze ji doplnit již do dokumentace k povolení Pavilonu. A nevím, jak rozhodně SÚ, protože ten se má řídit i státními programy, ne co si myslí investor.
K Edenu z mého pohledu jsou připomínky k nekvalitní výsadbě ve veřejném prostoru, to je již záležitost města, zda jí převezme v tomto stavu.
Bylo by zajímavé zjistit, kolik dešťové vody je přímo svedeno do kanalizace, protože je zajímavé, že letos po silnějším dešti začala stříkat z kanálů ven a následně vyplavila bytový dům. A to se předtím nestávalo.
Jak jsem psal asi minule, v Edenu byste měli poděkovat účastníkům prvního kola řízení a odvolání, protože přes Eden měla jezdit nákladní doprava k Pavilonu. Mám tušení, že jste byli jako dotčení občané opomenuti v řízení (musel bych se podívat do rozhodnutí KÚSK – opomenuti byli ale vlastníci pozemků v ulici Ke škole).
V Edenu nebyla žádná veřejná zelená plocha ke které by bylo vedeno řízení, ale mám pocit, že jsme připomínkovali protihlukový val.
Pokud jde o to „vědecké“ pojednání o stavu planety – jednak je to jen vytržená část celého textu zdůvodnění a jednak je tam napsán i návrh, jak námitku řešit.
Pokud si vzpomenu (nedívám se do textu námitek), problém „světa“ je uveden u dvou námitek – světelný smog, který může pronikat do chráněného prostoru – je prokázané, že to citlivým lidem vadí, a je tam i návrh opatření.
Za další to bylo asi k bodu, kde zpracovatel dokumentace uvedl, že stavbou nedojde k narušení prostředí. Obávám se, že hluk stavební techniky, prašnost, hluk stavebního nářadí atd., bude pronikat v průběhu stavby i do některých tříd. Takže je napsaná námitka proti tvrzení zpracovatele a je několik možností:
a) dělat si z toho srandu
b) hledat řešení jak třeba upravit provoz na stavbě (například jak je uvedeno, skrápět povrch proti silné prašnosti) a nebo provázat stavbu se školou a třeba se domluvit na nějakém režimu stavby a výuky ve škole. Kdo chce najde co chci říci, kdo nechce napíše tisíc důvodů, proč oboustranná tolerance nejde. Jenže ať si potom rodiče či děti nestěžují, že třeba při zkoušení se nemohli soustředit, protože je rušilo „vrtací kladivo“.
Můžete si dělat z toho srandu, ale nemůžete popřít, že u většiny námitek jsou návrhy na opatření, jak je řešit.
takže obstrukce by byly o něčem jiném – že?
pj
Dobrý den pane Tupý.
Já bych se chtěl jen zeptat, jak je možný, a kde se bere nadměrný obsah antibiotik, antidepresiv a dalších odpadních látek z léků ve vodě, ve vodních rostlinách, v rybách? Neslyšel jste o problémech které mají vodní živočichové díky hormonálním léků, jako například antikoncepci? Nevěřím, že jste to neslyšel, ale asi jste si tu informaci nespojil se svou osobou, nebo blízkými a nikdy jste si nepoložil otázku, kam zmizí léky, které užíváte. Zůstanou v těle a nebo se z těla vyloučí třeba močí?
Přemýšlel jste někdy například nad tím, proč v okolí krematorií byl vysoký obsah těžkých kovů? Asi ještě je, ale ne vše sleduji.
A v tom je právě to smutné, že z tak prosté připomínky, která je již podložená fakty, se lidi dělají srandu. Je to smutný, že nám lidem mnohé utíká, ale zrovna nedávno proběhly v médiích informace o tom, jak antidepresiva mění chování dravých ryb.
Takže je to jen o pohledu na svět. A když jsem to psal, tak jsem si říkal – tak to to rodiče, kteří chtějí vyváženou stravu ve školní jídelně, málo soli, hodně ovoce a zeleniny, zdravé hračky, přírodní látky, chemicky neošetření ovoce atd., pochopí a zatleskají, že tu někdo upozorní na to, že dětem nemáme zbytečně prostředí znečišťovat.
Ale zřejmě jsem rodiče přecenil, tak se omlouvám, napsal jsem to trochu nešikovně. Nicméně snad se shodneme, že patříme mezi 7,5 miliardy lidí, kde se vše z naší činnosti sčítá. Zbytky léčiv co vím, neumíme z vody vyčistit – takže je máme v pitné vodě, kterou bereme z povrchových zdrojů – například z řek (Želivka je naštěstí trochu nahoře).
Pokud jde o parazity v trávě – trochu mě to zaráží, že se tomu lidi diví, když se o tom píše skoro v každém návodu na kvalitní trávník (zdůvodnění proč trávník). Ale zkuste si představit dva trávníky v prostoru mezi školou a bytovými domy třeba za rok po stavbě. Jeden hustý pažit, který je založen a udržován tak, aby snesl každodenní zatížení dětí a jeden který během několika týdnů, sucha je vyšlapán na prach.
O tom, že na trávnicích se drží například i vajíčka četných parazitů není třeba mluvit.
Je to známé. A je potom již na zvážení, zda přijmete fakt, že s prachem se jich lépe nadechnete, než když běháte po hustém pažitu. Že paraziti ve veřejném prostoru jsou či se předpokládají, se nebudu dohadovat. pokud tam ale nejsou, je potřeba zakrývání dětských pískovišť považovat za zbytečnost a je třeba to zrušit, protože je to zbytečné.
Takže zvažte, zda je lepší, aby u školy byl alespoň na části kvalitní trávník, kde děti budou moci třeba o přestávce běhat a blbnout (jen nevím co s kočkami, kunami,psy, … ale“živý“ trávník, prý dokáže díky hodným bakteriím a dalším bezobratlým lecos „zpracovat“) a nebo nějakou zaprášenou plochu s kousky trávy, kde stejně děti budou lítat. Nějakého svého parazita máme mít, v Evropě jich naštěstí moc zákeřných není, a když, tak nějakým dryákem / lékem je zpravidla vyženeme. V Edenu na soukromých zahradách nebude nikdy takové zatížení jako v parku před školou. A nevím, proč by se mělo mluvit o parazitech v trávníku při stavbě – tam zpravidla žádný není. Je to jen špatně pochopené.
Nad nebožtíky na hřbitovem jsem ani neuvažoval, doprava tam jezdit nebude (ze stavby), ale zajímavé bylo, že v prvním kole řízení radnice souhlasila aby těžká technika projížděla přes Eden obytnou zónou. A to nikoho nezarazilo.
Nicméně pravda je, že připomínky jsou dlouhé a ne vždy šťastně formulované.
Dlouhé jsou s ohledem na zákon, vše musíme zdůvodnit, proč námitka je ve veřejném zájmu. Hodně je jich proto, že jsem psal stránku po stránce, jak jsem četl dokumentaci. A některé se tam opakují, protože se opakují i části textů, a nechal jsem to tak, aby se v dokumentaci námitky snáz hledaly. Jinak třeba k transformátorně bylo asi 20 připomínek – to byla stavba v polích, kam nepřijdou děti a kde nebydlí lidi v těsném sousedství. Zajímavé je, že jsme se s ČEZem projednali za necelou půl hodinu, sepsali zápis a stavba běží.
Takže pokud se domníváte, že je to šíření poplašné zprávy, tak jednejte. A zkuste si to obhájit.
Pj
Jen tiše zírám a s údivem žasnu! Jste stále mimo mísu, pane Jeřábku. – Platí, co jsem dosud napsal a končím, odmítám v nesmyslné debatě s Vámi utrácet svůj čas!!
J.T.
Na Velikonočních ostrovech kdysi před staletími volá náčelník – „Pokloňme se bohům – postavme na pobřeží další sochu jako symbol naší úcty“.
Z davu vystoupí muž a volá – „Náčelníku, na potřebujeme dřevo, a již tu máme málo stromů. Zachovejme si ho pro stavbu našich lodí, které potřebujeme pro rybolov.“
Náčelník zvolá: „Naše lodě jsou nové, stromy dorostou – pokloňme se bohům“.
Dav muže prohlásil za šílence a odešel kácet stromy.
Po čase lodě shnily či se robily o útesy, ale stromy na ostrově už nebyly.
To je realita života. A je zcela jedno co tam dosadíte místo stromů.
Takže skutečně – marná diskuse.
Ještě drobnost – vzpomínám si jak před desetiletím se mi na vojně smáli kluci ze oblastí hnědouhelných lomů, když jsem jim tenkrát řekl, že jejich práce do 30 – 40 let skončí a v úctu přijdou zemědělci a lesáci. Lomy jsou skutečně téměř prázdné, a o šílenství „biopaliva“ není třeba mluvit. Včetně devastace pralesů v jiných koutech světa, aby se vyrobil palmový olej.
Dobrý den,
jelikož v úvodním článku i následných komentářích padlo mé jméno, dovolím se obhájit:
1) Pan Kryl kdysi řekl: Politikům se nevěří, ti se jen kontrolují. Věří se v Boha, lásku,.. Kdo v politiky věří, je debil. Jelikož rada města v čele s Ing. Digrinem neumí kontrolovat svoji příspěvkovou organizaci MŠ 9.května, kde si Bc. Šretová přijmula dvouletého vnuka, je třeba politiky kontrolovat. Zatčení Ing. arch. Kučery při přijímání úplatku 5 mil Kč taky o něčem hovoří. Černá stavba kanalizace v ulici pana starosty za cca 500 tis Kč bez schválení RM a zastupitelstva, bez stavebního povolení taky není dle platných zákonů. Kdo zaplatí pokutu, která asi bude vyměřena vodoprávním úřadem v Černošicích? Jak to dopdne s podezřením na dotační podvod s vyplacením cca 10 mil Kč v roce 2015 a plnění bylo dodáno, pokud v plném rozsahu vůbec, v roce 2016? Reálně hrozí odebrání dotace. Je namístě politiky kontrolovat, ci ne?
2) Dotace je na „zkapacitnění ŽS“. Nikde v podmínkách dotace není ani slovo o tom, že to musí být přístavba spojená se stávající školou. Proč se nezbourá jeden chátrajícá barák v Lipkách a nepostaví se tam 10 tříd s jídelnou, šatnami a zázemím? Město je zřizovatelem dvou MŠ a každá má detašované pracoviště a světe div se, ono to funguje.
3) Proč se nezbourá MKS a nepostaví nové? Proč chceme zastavovat zelenou plochu, když máme tři chátrající budovy v Lipkách?
4) Pavilon je špatně z mnoha hledisek: infrastruktura, doprava, parkování, okolí, legislativa, šatny, jídelna,… Pokud by se Pavilon postavil, škola by se zkapacitnila ze součastných cca 800 míst na cca 1000. A to je v projektu 8 družin, které by se poměrně záhy přeměnily na další třídy, tj. cca dalších 200 míst a máme zde hrůzostrašné číslo 1200 žáků ve škole, která byla projektována na 450 dětí. Vstubní dveře, schodiště, kuchyně, jídelna … Pavilon má být z cca poloviny financován z dotace MF, takže KUSK, coby vykonavatel povinné školní docházky, nařídí přeměnu družin na třídy a je vymalováno. Výsledek? Ve škole to bude podstatně hořší, než dnes. Tedy, 8 učitelů si v prvních letech polepší, ti budou učit v novém, následně dalších 8 si polepší, protože budou učit v družinách, ale zbytek se ve staré budově zblázní :-). Úplně pomíjím pojem „komunitní centrum“, neboť hodnotitelé žádosti o dotaci na vybavení „komunitního centra“ tuto zamítli s vysvětlením, že se nejedná o komunitní centrum, ale o volnočasové prostory.
5) Rozumím neuspěšným kandidátům minulých voleb, pouze jedinné volební uskupení se do ZM nedostalo a to i přesto, že dostalo můj hlas :-), že Pavilon je dobrá vstupenka k návratu do místní politiky.
6) Na předposledním jednání ZM pan starosta prohlásil, že Pavilon se do září 2018 nestihne a že město má plám „B“, tedy další kontejnery a notoval mu převlečkabát Řehoř, MBA. Nyní se dočítám, že se to do září stihne :-).
7) Město podalo žádost o stavební povolení, to běželo cca rok svým životem, aby bylo po cca roce zamítnuta pro množství nevypořádaných námitek. Mezi tím město tuto žádost stáhlo, ale úřady to asi nevěděly, a město podalo další žádost, cca před rokem, kdy cca před měsíem proběhlo šetření na místě. Lidé a spolky uplatnily námitky v souladu s platnou legislativou. Je na stavebním úřadě v Jílovém a následně KUSK, jak se s námitkami vypořádá. Víte, pro jaké námitky bylo původní stavební řízení zastavené? 🙂
8) Na ZM jsem chtěl diskutovat šlendrián při přijímání v MŠ 9. května, ale starosta mi to neumožnil, je to jeho právo, proto jsem to řešil s inspekcí. O Pavilonu se mnou taky nikdo nehovoří, tak to řeším se stavebním úřadem.
8) Jelikož politici a úředníci v Mníšku pod Brdy téměř všechno tají, vznikl spolek Otevřené informace a vydává http://www.narovinu.info . Zákon č. 106/1999 sb. o svobodném přístupu k informacím nám umožní utajované dokumenty získat a zveřejnit. Chytří lidé v čele jiných měst všechny dokumenty automaticky zveřejňují na svých webech a není nutné psát 106 ty. Naše úředníky asi baví odpovídat na 106 ty, jinak si nelze vysvětlit, proč vše není zveřejněno na webu města.
9) Neznám nikoho, kdo by nechtěl rozšířit školu, školku, popř. druhou ZŠ. Já jen říkám, že Pavilon je špatně a jsou lepší řešení 🙂
S každým, kdo dočetl až sem, rád zodpovím dotazy. Všem přeji hezký den.
Zbyněk Jirovský
http://www.narovinu.info
a) nová škola
To byl můj návrh, který nikoho nezaujal, nezískal podporu. Naopak pan Jeřábek prohlásil, že na novou školu není v Mníšku pozemek.
b) pozemek před školou
Tady se ukazuje, jak je obtížné získat jakékoliv informace. Prakticky jediná osoba, která zná skutečný stav věcí, je starosta. Léta se o informace s občany nedělil. Na každou hloupost bylo potřeba napsat žádost podle zák. 106.
c) Rondel v Líbeznicích
To, že je Pavilon 2x větší je způsobeno jednak družinou a jednak komunitním centrem. V Líbeznicích také mají družinu, ale chytrou. Když děti odejdou ze školy, třídy se promění v dužinu. Bez problémů funguje. Komunitní centrum Rondel nepotřebuje, má velkou společenskou místnost, která slouží výhradně pro děti jako jídelna, kino, taneční sál atd.
Když mluvíme o Líbeznicích, postavili taktéž tělocvičnu. Ne takovou jako u nás, ale víceúčelovou. Několikrát do roka se promění ve velký společenský sál pro plesy, zábavy a slavnostní chvíle. Myšlenka stará jako Sokolovna sama.
Souhlasím se všemi, kteří by rádi Pavilon dokončili. Dnes je potřeba tu od počátku nevydařenou akci uzavřít.
V době, kdy se projekt přístavby – rozšíření školy připravoval, pozemek pro školu dle platného územního plánu nebyl a nebude, dokud se nový ÚP neschválí.
Proč nebyla nová lokalita pro školu zapracována v roce 2005 do změn ÚP č.IV, je potřeba se ptát tehdejšího vedení radnice. Ale my jsme na to upozorňovali (víc jsme tehdy nemohli).
Plocha pro rozšíření školy byla před školou.
Může se mi to nelíbit, ale ÚP bychom měli respektovat.
A aby si lidi řekli, jak chtějí aby jejich město vypadalo, právě na zkušenostech ze změn č. IV jsme připravili projekt „Územní plán – věc veřejná“. Byla to nabídka lidem, ale využilo jí málo lidí.
Zřejmě tedy veřejnost je spokojena s rozvojem města, protože jinak by asi účast byla větší. Což je pro tvůrce ÚP pozitivní informace.
No – ještě je varianta, že lidi raději mluví někde bokem a bojí se veřejně vyjádřit. Ale tomu v druhé dekádě 21 století nelze věřit.
Proč píši o ÚP u příspěvku o rozšíření školy – protože to se školou a budoucími školami, školkami, objekty pro seniory, handicapované apod., souvisí.
Dobrý den, možnost, že se pavilon otevře do září stále existuje. Budeme se o to snažit. Uvidíme, jaký bude vývoj. Jen ještě několik faktů k tomu, co zde zaznělo.
a) 60ti milionová dotace, kterou se mi podařilo získat v roce 2014, nejde použít na stavbu nové školy. Jenom na rozšíření stávající. Varianta stavby nové školy není možná.
b) Pozemek před školu město koupilo před několika lety od developera za cca 4mil korun a nikdy předtím ho nemělo. Bylo složité ho získat. Developer zde chtěl postavit bytový dům o padesáti bytech. Kdybychom pozemek nekoupili, dům by tam už dnes stál.
c) Pavilon je 2,5x větší než škola „rondel“ v Líbeznicích. Rondel nemá samostatné družiny, ani komunitní centrum. V Líbeznicích dnes stavějí další stavbu, aby tento handicap dohnali.
Pane Jánský, trochu cítím ve Vašem příspěvku uraženou ješitnost, nemíním se vracet do roku 68 ohledně Rondelu a Líbeznic či výstavbě Pavilonu jinde, to je věc názoru a diskuze a to se mělo řešit 3-4 roky zpátky, teď už je to bezpředmětné a o tom řeč nebyla.
Zareaguji jen na Vaši poznámku o pozemku, pozemek býval Smělých, v jeden čas se město o tento ucházelo spolu s panem tuším Babicou, město mělo tenkrát koupi rozjednanou, na poslední chvíli se Smělých rozhodli prodat panu Babicovi, od toho po čase město odkoupilo do současného vlastnictví, takže, město ten pozemek nikdy před tím nevlastnilo. V té souvislosti, již jsme si v minulosti povídali o neověřených informacích versus jejich zveřejňování, vraťme se opět k tomu, že napíšeme co je fakt a nebudeme pouštět ven dedukce.
Můj předchozí příspěvek, ale i tento berte opravdu tak, že už jsem znechucen řečmi a úkony, které kolem Pavilonu běží, už to není o podstatě, už je to jen osobní zášť posledních jednotlivců, je to poslední zbytek okopávání kotníků a obstrukcí, které již postrádají pragmatičnost, 99% věcí kolem stavby se dohodlo, město otočilo a je vůči okolí vstřícné, tak nevidím jediný důvod tomu házet klacky.
Teď možná zbývá pár praktických věcí k dořešení, tím směrem by se to mělo ubírat, protože, pokud to ti poslední odpůrci přeženou, zůstanou v tom sami, a to je škoda, hlavně jejich.
Hezký zbytek večera, Keyř.
Děkuji Vám pane Keyři za velmi rozumné komentáře. Patřím k té většině lidí, kteří dění kolem Pavilonu sledují z povzdálí a doufají, že se vše co nejrychleji vyřeší a Pavilon se postaví. Vidím to podobně jako vy – celý spor se podle mě dostal do osobní roviny. Je tu několik lidí (manželé Jeřábkovi a jejich Brontosaurus, pánové Jírovský a Vilimovský a jejich nově vytvořený spolek Otevřené informace), kteří se v tuto chvíli snaží stavbě zabránit. Jinak si ty desítky námitek, trestních oznámení apod. nedovedu vysvětlit, i když od pana Jeřábka zaznívá, že proti stavbě samotné nic nemá. Existují určitě snazší a rychlejší cesty, jak některá opomenutí napravit, než se pouštět do zdlouhavých administrativních obstrukcí. Nemám panu Jeřábkovi za zlé, že námitky podává, je to jeho právo a některé z nich jsou určitě správné. Naprostá většina zásadních věcí se už ale vyřešila nebo se řeší (hluk, srážková voda, provoz v přístavbě a komunitním centru apod.), zástupci obyvatel v sousedních domech se s vedením města bylo ochotní domluvit na svých požadavcích. Ostatní nápady měly přijít před dvěma lety, v této fázi řízení nedávají smysl (zelená střecha, odstranění jednoho patra, údajný nesoulad s územním plánem a mnoho dalších). Pokud vím, kapacita jídelny i šaten stačí, pavilon má doplnit chybějící třídy, družiny a aulu. Nevím, jménem koho teď tyto spolky mluví. Obyvatelé okolních domů byli ochotní se dohodnout. Na posledních jednáních se ukázalo, že naprostá většina učitelů a rodičů je pro pavilon, jsou spokojení s jeho podobou i komunitní funkcí spodního patra. Škola má šanci se otevřít městu, být živou institucí, která bude fungovat i v odpoledních hodinách a sloužit všem generacím. Situace ve škole je neúnosná, jak vědí všichni, kdo do ní vodí děti. Přimlouvám se velmi za to, aby všichni odhlédli od minulých křivd a zapojili se do řešení této situace konstruktivněji.
Dobrý den paní Herdová, já také děkuji i Vy jste to napsala hezky, třeba se podaří a nějak se to domluví, aby se to do září stihlo alespoň v nějaké kultuře……
Mějte hezký víkend, Keyř.
Dobrý den paní Herdová.
Čtu článek až dnes.
Kdybych měl Mníšku zkušenosti takové, že na připomínky se reaguje a řeší je včas, tak se vše v pohodě domluví.
Jenže lze věrohodně prokázat, a to prostřednictvím zápisů ze zasedání, že když jsem zastupitele, na zasedání na něco upozornil, tak se nakonec reagovalo až po roce a celkem ostrém nátlaku. A nakonec jsem zjistil, že přede mnou ten samý problém byl dokonce v zastupitelstvu řešen, a stejně se nic nestalo.
Je to doložitelné, zřejmě máte jiné zkušenosti, ale osobně vycházím z našich za posledních 10 let.
S paní Merunkovou jsme si dokázali napsat dost rázné maily, ale nakonec se řešení našlo. Proč to nejde v posledním desetiletí nevím.
Ale věřte, že jsem schopen doložit co píši. nečekejte, že toho budou romány – zas tak aktivní jsem nebyl.
Pokud jde o situaci ve škole – znovu už po mnohé opakuji – žádal jsem všechny zastupitele začátkem léta, abychom začali jednat, než bude zahájeno řízení. Jak je zahájeno řízení, není již prostor pro jednání. A to na radnici ví moc dobře. Proto taky zřejmě s občany začali jednat jak v roce 2016, tak 2017, kdy již vše běželo svým úředním životem v domnění, že lidi uvěří slibům.
Námitky co jsem poslal jsou ve prospěch dětí. A údajně z odborného hlediska až na několik drobností jsou smysluplné. Na mnohé jsme upozorňoval při jednáních okolo pavilonu ( jsem jediný zastupitel, který byl na všech jednáních, která byla veřejnosti a zastupitelům otevřená). Některé námitky jsem převzal od lidí, z okolí školy, které zazněly na jednáních a považuji je za důležité, aby se s nimi město zabývalo.
Vyzýváte ke konstruktivnímu jednání – určitě bych ho uvítal. Ale co si mám myslet, když na jednání rady je zamítnuté i oprava plánu, kde se jedná o změnu několika křížků v kroužky, že město souhlasí se zveřejněním připomínek, přestože jsem všechny zastupitele žádal, abychom se zveřejněním počkali na odpověď z nadřízeného orgánu, zda to je možné, aby nedošlo k narušení řízení?
Je to konstruktivní a nebo co kdo tím sledoval a hlavně co bude dál.
Naší úkolem je rozšíření počtu tříd školy – to přízemí je přídavek. O tom, zda je či není dobrý budete hodnotit tak za 10 let.
Když budu mít štěstí, možná to ještě za těch10 let uslyším. Ono, až si lidi namalují co všechno město musí opravit, postavit atd., a kolik máme peněz, tak to bude jiné.
pj
o tom ze město pozemek vykoupilo od developera slysim od pana keyre poprvé.. patrne ho před tim developerovi prodalo takze to není az takova zásluha ale naprava vlastní chyby.. muj navrh byla samostatna škola na jinem miste.. tim by se vytvořilo konkurencni prostředí pro stavajici ZS a moznost volby jak pro zaky tak pro ucitele.. starosta a jeho zastupitele takovou podivnou salámovou metodou prosadili stavbu socialistického skolniho molocha který pripomina koldum v litvinove.. navíc do pristavby umistili jakysi orezany nebo osekany kulturak kteremu rikaji komunitni centrum.. když uz byla stavba v této fazi zajel jsem do libeznic kde starosta kupka postavil pristavbu zvanou rondel.. stejne parametry 9 trid zs satny jídelna spolecenska mistnost.. vse stalo 40 mil.. zverejnil jsem reportaz vcetene fotek v tydeniku.. nikdo opakuji nikdo natoz starosta nebo nadvornik se nezajeli do libeznic podivat a promluvit s kupkou.. jdou vlastní ne ceskou ale mníšeckou cestou.. jak se říká pane keyri komu není rady tomu není pomoci.. bohužel není pomoci ani pani cerne které starosta slibil ze tam pavilon nebude..
Dobrý večer, dlouho jsem zůstal stranou, a to z mnoha důvodů, dnes jsem se rozhodl vyjádřit svůj názor na věc, předesílám, že je to pouze můj osobní názor bez ovlivnění kýmkoliv.
Mrzí mě, že tak jako spousta jiných problémů ve městě je i tento problém – Pavilon, přenesen do osobní roviny, a to do antipatie proti starostovi a potažmo i panu Nádvorníkovi, který je hlavním propagátorem stavby. Chápu svým způsobem postoj hlavních odpůrců, dnes zúžený na pana Jeřábka a zřejmě i pana Jirovského, každý má v tomto svou úlohu, pan Jirovský má svým způsobem pragmatický názor, a to ten, že projektu chybí základní předpoklady, a to zázemí pro šatny a jídelnu, v tomto mu víceméně dávám za pravdu, pan Jeřábek se, myslím, nechal vmanipulovat to pozice odpůrce obecného, na což zřejmě doplatí, protože ho na konci nikdo nepodrží a zůstane v tom sám. Omlouvám se předem za své předpoklady, nicméně obecně je pravdou, že město podcenilo komunikaci s okolními občany z bytovek, jenže, kdyby město před časem nevykoupilo od developera předmětné pozemky, na 1000% by na místě Pavilonu dnes stál bytový komplex, který by s sebou nesl 24h život, automobilovou zátěž, hluk, parkování a veškerá negativa s tím spojená. V tomto případě nelze upřít městu zásluhu, že se tak nestalo. Mě osobně mrzí, že se diskuze okolo Pavilonu nevedou pragmaticky a korektně, byl jsem rád za to, že byť pozdě, tak ale přece došlo k nějaké dohodě mezi městem a bytovkami, i když já osobně mám svůj názor na příčinu či zavinění, resp nezavinění vytopených suterénů, ve výsledku ani nechci řešit, že za peníze města se oddrenážují bytovky, které se jinak v celém městě dělají za peníze samospráv domů, to je v poho, obecně mě ale vadí postoj „Já jsem si postavil či bydlím a teď už si soused nepostaví“. Jsou i názory, proč Pavilon nepostavit jinde, na to je již pozdě a i to má své pro a proti. Můj názor je ten, že je výhodné a pro děti i rodiče vhodnější, když budou děti a jejich školní i mimoškolní aktivity na jednom místě. Já sám jsem bydlel a v současnosti i do noci pracuji ve Skalecké naproti MKS, který svou náplní nerušil ani neruší, živo je tam do podvečerních hodin, nepředpokládám, že v „kulturní části Pavilonu“ by to mělo být jiné, kavárna v Pavilonu – může ji nahradit automat na kávu pro rodiče čekající na děti, asi nepodstatné, hospoda – NONSTOP tam jistě zamýšlená není. Neomlouvám nic, nebojuji za nikoho a nechci nic. Mrzí mě jen ta osobní rovina, do které se to na Mníšku překlaplo. I ti největší odpůrci jistě vědí, že rozšíření školy je potřeba, co vím, s tím nemá problém nikdo, dnes jsem přesvědčen, že je to pouze boj proti Digrinovi, a to je dle mého špatně, špatně je to proto, že si někdo pro tento boj vzal jako rukojmí školu, potažmo děti, to mě vadí, vadí mě to tak, že bych byl i ochoten se vrátit do aktivní práce pro město, ač jsem to po zralé úvaze a z mnoha důvodů před časem opustil. Nevím, jak v dané chvíli přispět k tomu, aby se ta vzájemná antipatie urovnala, snad bych byl i pro to, aby se projekt dopracoval o jedno třeba suterénní podlaží, které by sloužilo pro šatny a výdejnu jídla, nevím, jak je v rámci projektu řešeno zkapacitnění jídelny či šatny, ostatní, jako doprava, parkování atp. je myslím řešitelné, zbylý provoz domu je v rámci území dle mého nepodstatný a z mého pohledu zástupný, o obratlovcích a vlivu na planetu nemluvím, o zelené střeše také ne, protože ze vší uctou k navrhovateli je to kokotina největšího kalibru, ale tím nechci přilévat do ohně.
Závěrem, pokuste se dát stranou osobní antipatie a proberte stavbu pragmaticky, s nadhledem a korektně, již teď se o Mníšku mluví s despektem, je to dle mého škoda a zbytečné. Jak radil pan Jeřábek, námitky jsem bez emocí přečetl a racionálně zvážil, výsledkem je můj komentář s názorem, že ze vší úctou k bytovkářům okolo, jsou důležití a zaslouží si jednání, ale vůbec nejsou klíčoví, protože pokud by to tak mělo být, nepostaví se v Mníšku již jediný dům, protože každá stavba má svého souseda.
S dokonalou úctou František Keyř.
Mám pocit, že panika zcela záměrná, aby radnice měla obětního beránka, protože jí konečně došlo, že dnes , kdyby včas jednala, Pavilon by byl před dokončením.
To lze jednoduše prokázat, a kdo jen malinko zná proces povolení stavby, ví, že radnice propásla několik momentů, kdy se mnoho věcí nechalo včas ošetřit. A teď potřebuje označit někoho, na koho se má veřejnost soustředit.
Protože jako spolek jsme podali řadu námitek. Ale protože je potřeba najít viníka, ze všech se vytáhlo několik, na kterých se staví vize o odvolání.
Tím, že námitky k projektu jsou zveřejněny možná nastal velký problém. Všechny zastupitele jsem na počátku října žádal, aby nic nezveřejňovali, dokud nedostanu odpověď z nadřízeného orgánu, že zveřejněním nebude narušen proces neveřejného řízení. Všechny námitky jsou zveřejněny při vydání rozhodnutí – veřejnost by o ty námitky ochuzena nebyla. Zatím čekám a urguji odpověď, ale úřad má na odpověď 30 dnů s možností prodloužení.
Pokud vezmu reakce lidí a práci redaktorky – je směšné, že lidi si dělají srandu z globálního pohledu, ale vůbec jim nevadí, že rada města jim odsouhlasila, že se svými dětmi do komunitního centra budou vstupovat na vlastní nebezpečí. Jistě – již nebudou – je to ošetřeno námitkou, ale jak je možné, že pět radních – tedy pět rodičů něco takového odsouhlasí?
Nevím ale, proč mě stále kde kdo staví do odpůrce Pavilonu. Od počátku jsem se snažil, aby radnice s lidmi jednala, aby se našlo řešení. Moje vize byla, že třeba se dojde k odhlučnění bytů přes okna, jako se to děje okolo dálnic, městských okruhů apod. Alespoň u bytů, kde lidi dávali námitku proti provozu. A snažil jsem se, aby se to kličkami dostalo na radnici, protože ode mě by takovou myšlenku nepřijali. Jenže k takovému jedná od ledna 2016 nedošlo. Naopak, připomínky lidí z bytů byly bagatelizovány. Byl jsem na všech jednáních, a mnohé jsem slyšel napřímo, na rozdíl od těch, kteří to mají přetlumočené.
Od května 2016, kdy bylo na jednání v jídelně řečeno, že kulturní sál nebude sloužit jako plnohodnotné kulturní centrum pro obyvatele Mníšku, ale především jako zázemí školy, s občasnými zasedáními zastupitelů, besedami občanů a sem tak nějakým koncertem, říkám, že je to drahý luxus, že v Mníšku schází prostor pro mlaďochy, aby se měli kde zatancovat, stejně jako pro střední a starší generaci. Osobně už tancovat nebudu, zábavy jsou víc o hluku, než zábavě, ale z hlediska občanské společnosti, v Mníšku mi schází prostor, kde by se mohly setkávat všechny generace. V Mníšku se skutečně dost tancovalo, ale dnes není kde a možná se i tradice přerušila.
Nicméně, pokud došlo k tomu, k čemu došlo, že není zájem prostor kulturního sálu změnit třeba na jiné méně konfliktní prostory které město potřebuje, a pokud lidi z okolních domů souhlasí s dohodou, zaměřil jsem se jen na zlepšení kvality projektu z mého oboru a zkušeností z Mníšku, které jsem získal při reklamací prací na náměstí, obtížnosti změny projektu na Pivovárce, neochotě zabezpečit dětská hřiště dle posudku revizního technika a i nerespektování doporučení orgánů státní správy.
Navíc – ve své podstatě – kulturní zázemí v Pavilonu mi teď dokonce vyhovuje – tím se může uvolnit blokace prostoru pro kulturák v předzámčí a celý prostor upravit třeba na zeleň. Nový plnohodnotný kulturák je v nedohlednu, na desetiletí má město investice „objednané“ Nový úřad, oprava starého, nové příjezdové komunikace do Mníšku, křižovatky, chodníky, nové školky, zařízení pro seniory – teď je skutečně zvažovat další kulturní zázemí z veřejných prostředků marné a neodpovědné.
V článku z našich námitek je lecos naznačeno, ale velmi špatně. Ano namítáme jako spolek, aby se odvážela ornice od školy, dle projektu, protože ji tam můžeme použít na úpravu parku v mezibloku. Namítáme, aby se odvážela zemina z výkopů, protože se může využít na protihlukové valy, které v projektu jsou jen malé, potřebují lépe promyslet.
Požadujeme, aby se snižovala prašnost, aby děti zbytečně ten prach nedýchaly a hlavně aby nadměrně nepronikal do školy i bytů, chceme, aby f parkoviště pro stavebníky bylo v areálu stavby, ne venku na ulici, kde je málo pro rezidenty.
Namítáme, že v dokumentaci jsou špatné časy, kdy se děti pohybují u školy. Kdo četl dokumentaci, tak ví, že ty samé časy jsou i ve zprávě organizace práce – tedy, že dle těchto časů může být zpracován i harmonogram příjezdu techniky. Tedy třeba v půl osmé může u školy stát náklaďák se stavebním materiálem a vyžadovat průjezd mezi děti, které do školy teprve přicházejí. Přes rok ten dokument je na úřadě – nikdo to nezměnil – tak teď jim budeme věřit, že je to detail? Detail to není – hrubá chyba, ale je zatím jen na papíře a určitě bude upravena.
Stavební povolení je už obyčejná byrokracie. A zvažte – pokud radnice nerespektuje doporučení státního úřadu – jaká je pravděpodobnost, že přijme nějaké doporučení které je jí nepohodlné od občana?
A kdo zná Mníšek, tak ví, že potom mi třeba starosta řekne: „pane Jeřábku, mohl jste možnost namítat ve společném řízení!“.
Je vydáno rozhodnutí o kácení dřevin, kde není dán souhlas s několika stromy, ale ty stromy jsou stále zakresleny ke kácení v grafické části projektu. Na žádost, aby byl plán vytištěn nový, bylo řečeno, že nikdo plán nebude znovu tisknout. Například lípa blíž k ulici Šťastného asi ubere 2 -4 parkovací místa. Chceme tato místa zachovat a porazit ten strom a nebo ten asi 80 let starý a hezký strom u školy ponechat za cenu, že přijdeme o několik parkovacích stání?
U tělocvičny pro silné poškození bylo pokáceno pět lip (bagrista přetrhal většinu kořenů), kdy cena za náhradu byla víc symbolická. Ale alespoň něco. Nemůže se opět stát, že se někdo „přehlédne“ a nebo dáte namátku, aby i v grafické části byly vyznačeny jen stromy, pro které je dán souhlas s kácením.
Mohu spekulovat, ale raději využiji možnost námitky do řízení, aby grafická část byla překreslena a dokumentace doplněna o protokol k povolení stromů v prostoru okolo pavilonu.
Všichni co se v Mníšku pohybují okolo zeleně ví, že realizátoři prací se snaží práci ošulit. Pracovníci města velmi obtížně požadují reklamace apod. Proto je tam požadavek na dodržení norem ve spojení se zakládáním zeleně a nakládání s ornicí. Protože potom dle norem lze práci kontrolovat a reklamovat.
Přestože i státní orgán doporučil využít vodu ze střech na zálivku (také komise pro ŽP už v květnu 2016), rada města to do projektu nenechala zapracovat. Je normální, abychom, když můžeme vodu zachytávat a využívat, abychom vodu na zeleň dováželi a ze střechy přes retenčku pouštěli do kanálu??
Okolo školy je prostor, kde se budou pohybovat děti – tam všechny trávníky, na kterých se budou pohybovat musíme pečlivě ošetřovat, aby se děti později „neválely“ v prachu.
Škola je asi 300 m od dálnice – tedy v zóně, kam ještě dolétnou imise z dopravy. Je proto špatné žádat, abychom snížili prašnost v okolí školy, když dnes již známe různé postupy jak to trochu omezit? Vždyť všichni známe, jaké tyto imise mají vliv na zdraví, mnozí právě sem se přestěhovali z městského prostředí, tak se snažme, aby tam, kde děti tráví prakticky půl svého života, jsme jim vedle prostoru pro výuku, vytvořili i prostor, kde trochu snížíme negativa současné civilizace.
Je zajímavé, že rodiče se dětem snaží dát zdravé potraviny, požadují vyváženou stravu ve školní jídelně, a připomínky na kvalitní vnější prostředí okolo školy je považován jako atak na povolení stavby?
Mám pocit, že nikdo se skutečně pořádně nad námitkami spolku pořádně nezamyslel, vidí je rudě a dokonce předchází rozhodnutí státního orgánu. A točí se na některých nepodstatných námitkách, a vyvozuje z toho nějaké závěry. Přitom, rozhodující je slovo státního úřadu.
Pokud radnice chce, aby stavba byla povolena co nejdříve, nechť opraví co je opravitelné, doplní co je doplnitelné a nevytvářejme situace, které povedou k opravným úředním procesům.
Jak jsem kdysi na jednom neveřejném jednání řekl – vy se zajímáte o kašičky pro děti, já o dopadech na děti, které vznikají při výrobě a distribuci kašiček pro děti.
„Každý člověk má „nádobu“, do které se mu ukládají nečistoty z prostředí. Někdo větší, někdo menší, ale naše děti, ji během svého života budou mít naplněnou dřív, než my“ okolo 1998 – Emilka Strejčková – nestorka ekologické osvěty, velká propagátorky potřeby zdravého prostředí pro děti,
Pavel Jeřábek
Pane Jeřábku, končím, nejsem „na romány“, jen si neodpustím dvě věci pro pořádek, příspěvek jsem psal já jako Keyř, jako Keyř, který dnes již nemá nic společného s radnicí (mimo práce), a kdyby Vás přes to něco napadalo, tak „na provázku“ si mě opravdu nikdo nevodí, z toho vyplývá i ta panika radnice, co vím, žádná není, jediný, kdo začíná panikařit, jste ze vší úctou k vám, Vy sám, začínáte se omlouvat a vysvětlovat, a to je známka toho, že víte, o čem je řeč. Nikdo vám nezazlívá snahu, já už vůbec ne, já psal o formě. Víte, já jsem jiný, mám názor, že i město lze vést jako firmu, s prominutím, to co vy řešíte měsíce, ve firmě je vyřešeno za „7 minut“, já jsem člověk přímý a upřímný (někdy až moc), ale já rád výsledek, toť vše. Nelíbí se mě ta „zákopová válka“, rád bych přispěl k tomu, aby ta pinkaná přestala, aby se věci dohodly a aby se začalo něco dělat, zatím se dost řeční, schůzuje, dopisuje, je to nekonečný příběh, je to vyčerpávající a výsledek chabý.
A naposled, nikdo s tím, co jsem napsal, nemá nic společného, nikdo nevěděl, že něco napíšu, jen už se na to nemohu dívat, to nemá konce, myslím, že všem prospěje, když už to konec vezme.
Na závěr, děti netráví půlku života ve škole a kdyby se město v zájmu ochrany zdraví dětí při rekonstrukci bytovek naproti, kdy lítal polystyren po půlce sídliště, řezalo se fričkama, oploceno nebylo a jezdilo se po louce chovalo tak, jako vy, vyletěli by jste z kůže všichni, o tom to je a také o tom, že všechny děti léta čuchaly a na botech nosily vše, co na louce psíci nechali, necháme toho, abychom se ještě nesekli my dva, já to nemyslím špatně, chci jen konec a prosím, jestli to půjde, nechte už toho, všichni…..
Děkuju, mějte se fajn a v dobrém, ano? Keyř.
Mám za to, že se zas tak moc v mnohém nelišíme, jen máme jiné priority. Ale dokážeme se domluvit.
Problém lidí okolních domů byl vyřešen za půl hodiny (z části – druhá část jednání byla slíbena, ale odložena na neurčito – (jedná se o provozní dobu).
A na tuto půl hodinu se čekalo rok a 3/4.
A to je ten fakt, který radnice odmítá přiznat, protože kdyby tehdy k jednání proběhlo – obyvatele bytů utáhli „na vařené nudli“. Na rozdíl od většiny veřejnosti vím, jaké v té době měli znalosti, a jak je postupně získáváním informací z internetu, konzultacemi s různými právníky získávali.
A pokud jde o vysvětlování a zdůvodňování – asi neznáte moji práci. Mě ta diskuse, s ohledem na svoji práci připadá standardní. Při své práci v Praze jsou i dny, kdy skoro nic neudělám, protože neustále lidem říkám co dělá, proč dělám atd. Někdo to potom přijme hned, jiní přijdou třeba až ta několik měsíců, i roků, a řeknou, že nad tím přemýšleli a uznali, že to bylo době. Ale také někteří to nepřijmou.
Proto se nebudu pozastavovat, zda panikařím či ne. necháme to na pozdější dobu.
mesto nekomunikuje s obcany uz cela leta.. mame zavrenou radnici.. skolni priklad je „zjeveni pavilonu obcanum“ od tzv. pracovni skupiny pana nadvornika.. proste rozhodli bez obcanu.. postavili je pred hotovou vec.. a ted svolavaji schuze do skoly a zamestnavaji redaktorku aby ze vsech co maji jiny naroz udelali stvanou zver.. vazeny pane digrine s vasimi 10 zastupiteli: bezte od toho a sverte vedeni mesta lidem kteri obcany budou spojovat nikoliv rozdelovat.. pak se veci pohnou kupredu
Paní redaktorka v tomto článku zřejmě porušila tiskový zákon, protože jsme jí před časem zřetelně napsali, že dokud nebude vydáno rozhodnutí Stavebním úřadem v Jílovém u Prahy, nesouhlasíme se zveřejněním, aby nebyla dána záminka pro ovlivnění řízení veřejností zvenčí. Navíc 23.10.2017 na úřední desce v Jílovém u Prahy nemůžeme najít materiály, na které jsou v článku dány odkazy.
Z našich námitek a připomínek vybrala jen některé, a opomněla tam napsat, že jsme dávali prakticky vždy návrhy řešení.
Už jenom nadpis „Uškodí lidem i přírodě…“, je víc hodný Blesku, než tradicím Zpravodaje městečka pod Skalkou a neodpovídá cíli našich připomínek.
Pokud redakce Zpravodaje paní Páterové dala možnost stanoviska v článku, stejnou možnost měla dát nám. Proto tento příspěvek pod článkem neberte jako vyjádření.
Předpokládám, že článek rozdělí Mníšek na tři skupiny:
– lhostejnou, která si zanadává na tu či onu stranu,
– uvažující, která se nad každou námitkou zamyslí, co jsme s ní mysleli, zda zlepšení projektu, či snahu o blokaci a vyhodnotí námitky jako celek, a nebude se chytat jen některých bodů.
– a panikařící, která ve všem uvidí jen záměrné problémy, aby se Pavilon nepostavil.
Těžko mi někdo nasadí korunu nechtění pavilonu, když jsem mnohokrát od ledna 2016 žádal, aby se s obyvateli okolních bytů jednalo, protože oni jsou klíčoví. O pomoc, aby se jednalo, jsem žádal při oslavách hasičů v Kytíně i pana faráře, aby pomohl dát obě strany ke stolu.
To, že je tam část námitek byrokratická jsem nikdy nepopíral, ale upozorňoval, že takové chyby neměly do dokumentace k povolení projít. A vždy jsem říkal, že tam jsou pro zlepšení bezpečnosti dětí, které se budou pohybovat okolo staveniště.
Na závěr článku je uvedeno, že každý si může udělat svůj názor. Ale věřím, až tak každý učiní, až si ty námitky všech účastníků bez emocí přečte a racionálně zváží.
Pavel Jeřábek