Dnes je 16. 05. 2022

Aktuální teplota v Mníšku 17 °C

Svátek má Přemysl

Dnes je 16. 05. 2022

Aktuální teplota v Mníšku 17 °C

Svátek má Přemysl

Vzpomínka na mníšecké oběti holocaustu, rodina Nathanových

Vzpomínka na mníšecké oběti holocaustu, rodina Nathanových

Střediskem náboženského života mníšeckých židů byla synagoga (v roce 1935 prodána a přeměněna na obytný dům)

Dnes, 27. ledna, si připomínáme památku obětí holocaustu. Toto datum nebylo zvoleno Valným shromáždění OSN v roce 2005 náhodou, ale váže se k významné události, ke které došlo 27. ledna 1945 na území dnešního Polska. Přesně před 77 lety byl Rudou armádou osvobozen nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi-Březince.

Tento den má připomínat utrpení přibližně šesti milionů Židů, 220 tisíc Romů, 15 tisíc homosexuálů a milionů dalších nevinných obětí v době holocaustu za druhé světové války. Nenávist vůči skupinám obyvatel, ať už kvůli jejich národnosti, náboženství, etnické příslušnosti, sexuální orientaci či politickému přesvědčení, dospěla v událostech holocaustu až do podoby děsivého vyvraždění milionů lidí.

Holocaust, prováděný hitlerovskou Velkoněmeckou říší, zasáhl také židovské obyvatelstvo Mníšku. Židovská komunita žila v Mníšku téměř dvě století až do roku 1942, kdy její příslušníci museli nastoupit do transportu do Terezína, jako přestupní stanice do německých koncentračních a vyhlazovacích  táborů. V databázi na stránkách Holocaust.cz je evidováno celkem 28 mužů, žen a dětí z Mníšku, kteří se stali obětí holocaustu. Seznam mníšeckých obětí najdete v ČLÁNKU.

K předním rodinám, které tvořily mníšeckou židovskou komunitu patřili Nathanovi. Měli obchod smíšeným zbožím a galanterií v dnešní Dobříšské ulici č. p. 53. Hugo Nathan (1875-1942) byl vážený mníšecký občan, obchodník, činovník Sokola a poslední starosta místní židovské náboženské obce, než byla v roce 1930 zrušena a její členové přičleněni k Dobříši.
Do domku č. p. 53, ve kterém provozoval obchod od 2. poloviny 19. století už jeho tchán, se přistěhoval po svatbě s Aloisií Mauthnerovou (1876-1942) v roce 1900. Hugo Nathan byl dozajista přičinlivý a pracovitý živnostník, podle povinného hlášení místní četnické stanice německým úřadům z léta roku 1939 neměl žádné zaměstnance, pracoval tedy v krámku sám s manželkou a roční obrat jejich firmy činil 67 000 korun (pro srovnání: litr mléka nebo kilogram chleba či mouky tehdy stály 2-3 koruny, vysavač se dal pořídit za 1 500 korun, osobní automobil za 18 000 korun).
Na přívětivého obchodníka Hugo Nathana vzpomíná ještě po 80 letech paní Jaroslava Kocourková (* 1932), která ho stále vidí svýma tehdejšíma dětskýma očima: „Byl to moc hodný pán a měl rád děti. Prodával i hračky, a když jsme si je dlouho prohlíželi, tak jsme si panenky mohli třeba pochovat.“

Napravo od Sokolovny vidíte přízemní dům Nathanových, kde měli zároveň obchod (30. léta 20. století)

Nathanovi měli dvě děti, syna Otu a dceru Markétu. Ing. Ota Nathan (1901-1944) vystudoval vysokou školu a pracoval v elektrotechnickém závodu. V roce 1927 se oženil s Marií (1905-1944) a dva roky po svatbě se jim narodila jediná dcera Miluška (1929-1945). Rodina spokojeně bydlela v pražských Vysočanech (nedaleko dnešní O2 arény), dokud do jejich osudů nezasáhla německá okupace a 2. světová válka.

Svatební fotografie Oty a Marie Nathanových (1927)

Jako všichni ostatní židovští obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava museli i Nathanovi v roce 1942 absolvovat cestu do Terezína. Byli zbaveni veškerého zbylého majetku a do transportu si směli vzít pouze zavazadla o celkové váze 50 kg na osobu. V terezínském ghettu zemřel už po několika týdnech následkem vyčerpání Hugo Nathan (67 let), a tak další transporty do německých vyhlazovacích táborů čekaly jen ostatní členy jeho rodiny. Manželka Aloisie (66 let) byla zavražděna téhož roku v Treblince, syn Ota (43 let) a snacha Marie (39 let) zahynuli v roce 1944 v Osvětimi. Jejich dceruška Miluška (16 let) zemřela na konci války v Bergen-Belsenu.

Miluška Nathanová se dožila pouhých 16 let

Německé běsnění přežila pouze dcera Nathanových Markéta (narozena v Mníšku v roce 1904), provdaná od roku 1923 za Leo Fuchse z Lovosic. Manželé Fuchsovi odešli před válkou z Československa a zachránili si tím život. Margarethe Fuchs (v ČSR ještě jako Markéta Fuchsová) prodala po válce svůj rodičovský dům v Mníšku a zemřela v Chicagu v říjnu 1976.

I když působení našich někdejších židovských sousedů v Mníšku už téměř nic nepřipomíná, rozhodně bychom na ně neměli zapomínat!

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se