Od poloviny prosince 2021 funguje v Mníšku pod Brdy nová společnost pro svoz odpadů. Brdská odpadářská společnost, s.r.o. (BOS), která zajišťuje svoz komunálního a tříděného odpadu. Jejím výkonným ředitelem se stal Mgr. Jan Marek, který má s vedením podobných společností bohaté zkušenosti a Mníšek pod Brdy je mu, podle jeho vlastních slov, druhým domovem.
Proč jste se přihlásil do výběrového řízení na pozici výkonného ředitele společnosti BOS?
Téměř rok jsem už se starosty a starostkami mníšeckého regionu spolupracoval na přípravách vzniku nové odpadářské společnosti vlastněné obcemi. Tahle práce mi dává smysl, protože si myslím, že se města a obce v současné době a za současné legislativy staly vazaly nadnárodních korporátů a nemají moc možností, jak udržet svoje odpadové hospodářství pod kontrolou. V BOSu mohu uplatnit svoje dlouholeté zkušenosti v odpadovém hospodářství jak z korporátních, tak i městských společností.
Jaké konkrétní zkušenosti to jsou? Jak dlouho se v oboru pohybujete?
K odpadům jsem se dostal už v rámci civilní služby místo vojny, když jsem po ukončení vysoké školy v roce 2000 nastoupil do dobříšského DOKASu. Tam jsem se vlastně dostal úplnou náhodou, protože jsem chtěl na civilce pracovat v kulturním domě v Dobříši, ale neměli zrovna volné místo. Začínal jsem úplně „od píky“ na údržbě, „točil jsem popelnice“, asfaltoval, sekal trávu. Po třech měsících jsem se stal vedoucím údržby komunikací a provozu a potom jsem odešel na manažerskou pozici do nadnárodní odpadářské společnosti Remondis a následně AVE. Odtud jsem se vrátil do DOKASu a až do předloňska jsem tam byl 11 let jednatelem a výkonným ředitelem.
Jak Vám zkušenosti z DOKASu pomohly při zakládání BOSu?
To, co my teď v Mníšku zakládáme, tak na Dobříšsku a Novoknínsku fungovalo už před 25ti lety. Tehdy se obce regionu postavily proti plánovanému několikanásobnému zdražování, které plánovala firma A.S.A. a založily si vlastní svazkovou odpadářskou společnost DOKAS (zkratka: Dobříš, obce knínské a společníci).
V médiích se objevila informace o tom, že jste z DOKASu neodcházel v dobrém. Vedení města Dobříše jako jeden z důvodů Vašeho odvolání uvádí nedodržování zákona o veřejných zakázkách a nesplnění 80% objemu zakázek z města. Můžete okolnosti Vašeho odchodu z DOKASu osvětlit?
Vedení města Dobříše jsem předložil několik návrhů, abychom nemuseli dávat výpovědi obcím, kterým jsme sváželi odpad. To by bylo úplně proti trendu, který nyní v Čechách nastupuje – komunální společnosti. Dále vedení města odmítalo v případě výpovědi obcím doplnit tuto ztrátu jinými činnostmi, proto hrozilo, že bych tak přivedl společnost do úpadku. Jednatel toto ze zákona učinit nesmí, má za to zodpovědnost, ručí za to vlastním majetkem. To, co po mně na Dobříši požadovali, bylo protizákonné jednání jednatele. Na BOSu se mi líbí, že tu jsou politické špičky ochotné být jednateli a nést zodpovědnost se vším všudy. A tohle na Dobříši nebylo.
Mgr. Jan Marek (* 1976 v Příbrami). Do svých 4 let bydlel na Dobříši, pak se s rodiči přestěhovali do Prahy. Vystudoval dobříšské Gymnázium Karla Čapka a Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy (obory dějepis a společenské vědy). V letech 1997– 2007 bydlel v Mníšku pod Brdy, potom už jenom na Dobříši. Jednatelem a výkonným ředitelem firmy DOKAS Dobříš, s.r.o. byl v letech 2009–2020, od roku 2021 je výkonným ředitelem BOS, s.r.o.
Jaký vliv měly výpovědi obcím na obrat DOKASu?
DOKAS přišel o obce s cca třemi tisíci obyvateli. Jednou z nich je i město Nový Knín, zakládající člen našeho svazku. Dokas přišel o zákazníky, má stále stejné náklady na zaměstnance i na techniku. V takovém případě nemá vytíženou svozovou techniku a lidské zdroje, práce techniky i člověka se tak zdražuje. To již nyní pociťují obce, které jsou stále jejich zákazníky – zdražení o 20%. Z tohoto důvodu teď musí vedení města Dobříše vymýšlet, jakým způsobem dát DOKASu práci v rámci odpadového hospodářství tak, aby vytížilo stávající kapacity. S tímto postupem jsem nesouhlasil a odmítal ho. Dalším důsledkem této cesty, kterou nastolilo vedení dobříšské radnice je, že se odpad stane pro Dobříš dražším. A jestli to promítne do cen za svoz obyvatelům Dobříše, to už je na jejich rozhodnutí. Jistě ne před volbami.
Jaký vztah máte k Mníšku pod Brdy?
Od 14 let, co jsem byl na dobříšském gymnáziu, jsem poznal spoustu spolužáků a spolužaček z Mníšku. Následně jsem si i jednu o rok mladší spolužačku vzal a máme spolu dvě děti. Deset let jsme společně na Mníšku žili v domku u jejich rodičů a pak jsme se odstěhovali do vlastního bydlení na Dobříš. Mníšek jsem si za těch 10 let zamiloval, cítím se tu dobře a považuji ho za svůj druhý domov. Mám tu hodně přátel, známých i kamarádů, se kterými jsem toho hodně prožil. Dokonce jsem Mníšek také po nějakou dobu reprezentoval ve florbalovém týmu Drtiči Mníšek. Mou spolužačkou z gymnázia je i paní starostka Magdaléna Davis (tehdy ještě Žofková). To byl také jeden z důvodů, proč jsem se v projektu vytvoření
svazkové společnosti angažoval, známe se přes třicet let a mám k ní plnou důvěru.
Na co se nyní ohledně Vašeho nového pracovního místa nejvíce těšíte? Potýkáte se už s nějakými problémy?
Mám rád, když vzniká něco nového a je to vždy příležitost k tomu, jak věci dělat lépe, než se dělaly dříve. Do nové práce přicházím zvenčí, s odstupem, nejsem zahlcen provozní slepotou, nezůstávám v určitých zaběhlých kolejích, kdy nevidím to, co může fungovat i lépe. Nějaké problémy tu byly při předávání zakázky ze strany Komwagu, ale s tím jsem počítal. Problémy samy o sobě neexistují, problémy vytvářejí lidé. Nicméně bych si tu nerad někoho veřejně bral na paškál.
Jak byste zhodnotil více než měsíční fungování společnosti BOS?
Prvním naším úkolem bylo převzít svoz odpadů ve městě Mníšek pod Brdy tak, aby občané nezaznamenali žádnou změnu, což se, myslím, povedlo. Samozřejmě, že bylo pár nevyvezených popelnic, protože byli lidé zvyklí, že někde se jezdilo až odpoledne, a ne už ráno, ale rád bych všem připomněl, že máme svozový den a nikoli svozovou hodinu. Svozové dny směsného komunálního odpadu zůstávají
v Mníšku stále stejné, pondělí a úterý.
Jak byste vyhodnotil Váš tým?
V tomto ohledu se nám daří, převzali jsme na svoz odpadu pět zaměstnanců z Komwagu, takže znají svozová místa a začátek svozu se tak výrazně zjednodušil. Naši zaměstnanci chodí do práce včas, nemusím někoho nahánět ráno na mobilu, protože by nepřišel a neměl by kdo svézt popelnice. Občané Mníšku mohou být v tomto ohledu v klidu, protože mají zajištěnou službu a pracují pro ně spolehliví lidé. Místní lidé tu práci vždy mít budou a na to, abychom si vyvezli popelnice, nepotřebujeme nikoho, kdo sedí v Rakousku (akcionáři Komwagu). Lidé jsou klíčoví, podle toho, jaký tým vytvoříme, firma bude fungovat. Vždy je důležité, aby lidé cítili určitou sounáležitost a odpovědnost jeden za druhého, aby to nebyla snůška individualit.
Takže nové zaměstnance v současnosti nepřibíráte?
V současné době jsou u nás do března pracovní pozice naplněny. Další zaměstnance budeme potřebovat od dubna. Jedná se o závozníky a zejména o řidiče s oprávněním skupiny C a s profesním průkazem. Z počátku února nám bude dodáno naše první velké svozové auto se třemi osami (stávající je zápůjčka) a máme k dispozici ještě jedno užitkové auto. Na jaře plánujeme nákup ještě menšího svozového vozu, abychom se dostali do všech uliček a zákoutí okolních obcí, zejména v obci Čisovice. Od dubna začnou
jezdit už dvě naše posádky.
Co byste navrhoval za vylepšení?
Ambicí nové společnosti BOS je spolupráce s obcemi na zlepšení systému svozu a nakládání s odpady v rámci Mníšku pod Brdy a přilehlého regionu. Zdokonalit systém, aby byl ekonomicky co nejúspornější a provozně co nejefektivnější. Optimální rozsah pro efektivní systém je svozová oblast o velikosti minimálně čtyřiceti tisíc obyvatel a více. Proto nyní vzniklo memorandum o spolupráci mezi svazky mníšeckého a poberounského regionu. Společně již kritérium rozlohy svozové oblasti začínáme naplňovat.
Hlavním důvodem nově vznikajících komunálních společností je skutečnost, že v roce 2030 skončí likvidace odpadů formou skládkování, již nyní se výrazně zvyšují poplatky za ukládání odpadů na skládky. Zejména proto se snaží mít obce množství vyprodukovaného odpadu pod kontrolou. Stávající svozové společnosti se zdráhají odpady vážit z důvodu, že vyjde najevo manipulace s tunami ve prospěch – neprospěch vůči jednotlivým obcím. Svozové společnosti tak činí z důvodu pro ně ekonomické výhodnosti na základě rozdílu systému plateb obcí (za „známku“ či za svezenou tunu). Pak se nabízí připisovat odpad obcím, které platí za svezenou tunu odpadu.
Na mníšeckých sociálních sítích se objevily informace o tom, že svážíte odpadky SUVečkem, jaké máte pro to vysvětlení?
Přiznávám, že mám rád pohodlí svého vozu a nechtěl jsem trápit městskou multikáru. Místo toho, abych z počátku zvyšoval náklady společnosti a přijímal člověka, který bude mít vytížení jeden až dva dny v týdnu, tak jsem tyto práce dělal sám. Mělo to i pragmatický důvod, chtěl jsem mít perfektní přehled o Mníšku, abych se orientoval při případných reklamacích občanů, kdy se k nim nedostane svozový vůz a podobně. A takový přehled bych si z kanceláře neudělal. Ale mohu všechny paparazzi uklidnit, SUVečko s vozíkem už odpad nesváží, protože jsme za tímto účelem pořídili techniku.
Takže do svozu se zapojujete i Vy osobně jako ředitel společnosti?
Na Mníšku mě už mohli lidé na „popeláku“ občas potkat. Nejsem úplně typ kancelářského člověka a mám rád, když si můžu sáhnout na něco, o čem se bavím. Já se popelnic nebojím, nemám problém s tím převléknout se do montérek a svážet sám. Když jsem končil své angažmá v DOKASu, tak jsem si na rozloučenou poslední den s chutí popelnice „zatočil“.
Jak se Vám zatím jeví obyvatelé Mníšku v oblasti třídění odpadu?
Pokud mohu srovnat například Dobříš s Mníškem, tak jejich obyvatelé jsou na tom, co se týká etiky třídění, na podobné úrovni. Na Mníšku je v nádobách na tříděný odpad poměrně dost nečistot, které patří do komunálního odpadu. Je to zejména z důvodu různého typu nádob na tříděný odpad. Zatímco na Dobříši se používají nádoby se spodním výsypem (tzv. zvony), které mají malý otvor pro vhazování odpadu, na Mníšku máme kontejnery s horním výsypem. To znamená, že těch pár lidí, co ne dobře třídí, do separovaného odpadu vhazuje směsný odpad „po celých taškách“. Pro město to ve výsledku znamená
zvýšení nákladů za svoz a likvidaci odpadů. V rámci předcházení vzniku odpadů by se mi na Mníšku ve sběrném dvoře líbil takzvaný VEM DEJ, kdy mohou zájemci přinášet a odnášet věci, které nejsou poškozené a ještě naleznou upotřebení.
Od ledna 2022 již fungujete nejen na území Mníšku, ale v rámci Dobrovolného svazku obcí TS Brdy a Hřebeny. Jak spolupráce funguje?
V současné době svážíme Mníšek pod Brdy, Nový Knín a Voznici. Od března přibudou Zahořany, od dubna Trnová a Klínec a od července Čisovice. Vždy v závislosti na tom, od jakého data u nich skončí svozy stávající dodavatelé svozu odpadu. Musím říct, že mě starostové i další zástupci svazkových obcí mile překvapili, protože se aktivně zajímají o úskalí, která rozjezd společnosti přináší. Musím složit obrovskou poklonu starostům a vedením obcí, které do tohoto projektu šly, a navíc ve volebním roce 2022. Jsou si vědomi toho, že každý nový projekt nese určitá rizika. A jestli někdo jde ve volebním roce do takovéhoto projektu, tak je vidět, že je skutečně ryzí a je přesvědčen o tom, že projekt má smysl a není to z jejich strany laciný populismus a prospěchářství. Dělají to doslova a do písmene pro lidi, protože vědí, že to má přesah na několik desetiletí. Kdyby se takto chovaly naše vlády, tak je naše země úplně jinde.
Vystudoval jste učitelství obor dějepis– společenské vědy. Plánujete se vystudované profesi ještě někdy věnovat?
Mě baví mladí lidé, protože jsou přímí, jejich styl mi vyhovuje. Učitelství jsem si vyzkoušel, když jsem pár měsíců učil na gymnáziu v Omské ulice ve Vršovicích. Když jsem pak před 2 lety skončil v DOKASu, tak jsem uvažoval i o variantě, že bych mohl učit pár hodin týdně na částečný úvazek. Musím se ale přiznat, že mě nikdy nepřestalo iritovat zvonění. Nedělá mi dobře, když mi zvonek diktuje režim dne.
Předpokládám, že celý den neřešíte jenom odpady. Jak trávíte Váš volný čas? Máte nějaké koníčky?
V současné době skutečně řeším odpady celé dny. Mám rodinu, rád sportuji, snažím se hýbat. Mám rád kolektivní sporty – hokej, fotbal i pivko, co k tomu patří. Lezu po horách, jezdím na kole, hraji badminton atd. Se zálibou vyvětrám svoji Černou perlu – Harley–Davidson, miluji i chvíle s přáteli na jachtě. Jsem aktivní muzikant, hraji na kytaru, s kamarády máme rockovou kapelu MUDr. Faker, což bych volně přeložil jako Doktor Balamutič.
