Současné vedení mníšecké radnice zdědilo po svých předchůdcích objekt nazývaný KREMROLE, který je zatím umístěn před budovou ČVUT v Praze 6 – Dejvicích. Původně byl zamýšlen jako náhrada za kiosek, který 17 let poskytuje na Skalce občerstvení. Z toho plánu ale nakonec sešlo a město nyní stojí před otázkou: kam s Kremrolí?
Kremroli navrhli a spolupostavili studenti Fakulty architektury ČVUT z ateliéru Seho-Poláček (prof. Ing. arch. Hana Seho a Ing. arch. Jiří Poláček).
Kremrole je objekt ve tvaru nepravidelného devítiúhelníku.
Její hmotnost je 1,161 tuny a má rozměry: 7,2 m (délka) × 3,26 (šířka) × 4,277 (výška).
Stavba je založena na principu tří samostatných modulů, které jsou montované dohromady. Pod každým modulem jsou položeny dřevěné pražce. Hlavní nosná konstrukce je utvořena z lepených dřevěných hranolů, čela jsou z průsvitných polykarbonátových desek. Povrchová úprava je plechová krytina ze slitiny titanzinku.
„Překvapilo mě, jak je užitková plocha Kremrole malá, její podlahová plocha 16 m² je podle mých zkušeností nedostatečná. Ani tvar devítiúhelníku se mi nezdá praktický kvůli zázemí a naskládaní spotřebičů, například vysoké chladničky na nápoje musíte mít přiražené u zdi a tady by u stěny vznikl zbytečně prázdný prostor. Kvůli hygienickým předpisům tu máme čtyři dřezy, což také zabírá spoustu prostoru. Nemluvím ani o místu, kde se jídla připravují, stolech pro hrnce a varné konvice, místo pro uskladnění sklenic a hrnků. Důležitou položkou jsou i skladovací prostory,“ vyjádřila se k funkčnosti objektu Kremrole Jitka Janáčová, provozovatelka kiosku na Skalce a dodala: „Kremrole je malá i ve srovnání s naším současným kioskem, který má rozměr užitkové plochy 25 m² a svou kapacitou je již na hraně. Za těch 17 let, kdy se zvýšila návštěvnost a nároky na obslužnost, bych si dokázala představit jeho zvětšení o dalších 10 m², abychom zajistili komfortní podmínky pro obsluhu zákazníků. Nezapomínejme totiž ani na dostatečný prostor pro pohyb personálu, protože když k nám přijde hodně lidí, tak je obsluhujeme i ve čtyřech. Zaskočilo mě také umístění výdejního okénka, které je, kvůli tvaru mnohoúhelníku, zbytečně daleko od stojící obsluhy. Zbytečná se mi zdá i její výška, která je na úkor podlahové plochy, a mám i obavy z jejího vytápění v zimním období. Z toho celého mám pocit, že u projektu chyběl inženýr specializující se na gastroprovozy.“
Zde uvádíme průběh jednání, která Kremroli provází:
Leden 2022
- Zastupitelstvo města schválilo, na návrh tehdejší místostarostky Dany Dalešické, spolupráci s Katedrou architektury ČVUT na zpracování projektu nového kiosku pro občerstvení na Skalce. Studentská spolupráce by byla bezplatná v rámci jejich semestrálních prací, materiál má uhradit město.
K únoru 2023 měla provozovatelce občerstvení na Skalce skončit smlouva. V návaznosti na to, měl být na Skalce umístěn kiosek nový, jelikož stávající srub je jejím majetkem.
Duben 2022
- Ve Zpravodaji a na internetu byla zveřejněna anketa, ve které byla veřejnost dotazována, jak by si představovala budoucí podobu prostoru kolem nového stánku, který navrhnou studenti ČVUT.
- V Pavilonu se konala Veřejná prezentace návrhů budoucí podoby stánku s občerstvením. Studenti Katedry architektury ČVUT z ateliéru Seho-Poláček tu představili celkem šest návrhů, mezi nimiž byla i KREMROLE, která byla později několika zástupci města a Národního památkového ústavu vybrána jako nejvhodnější.
Na závěr prezentace vystoupila provozovatelka občerstvení s tím, že platný Územní plán umístění nové stavby do tohoto prostoru na Skalce nedovoluje.
Výňatek z „Územně plánovací informace o podmínkách využívání území“ – Městský úřad Černošice, odbor územního plánování (10. 5. 2022):
„Nepřipouští se nové stavby, je ale možná dostavba v místech původních objektů, přičemž případné nové stavby musí ctít vysokou architektonickou a urbanistickou hodnotu místa; případná dostavba v místě původního objektu musí zachovat půdorysné a objemové uspořádání zaniklých objektů.“
Objekt Kremrole ovšem stanovené podmínky nesplňuje: nejednalo by o dostavbu, ale o novou stavbu, která by navíc původní objemové uspořádání nezachovávala.
- Výsledek ankety, do které se zapojilo 766 respondentů: Většina respondentů se postavila proti jakékoli změně stánku s tím, že je spokojena s jeho stávající podobou i poskytovaným občerstvením.
Květen 2022
- Rada města schválila (většinou 3 hlasů, zdržely se tehdejší radní Slavíková Klímová a Midkiff) smlouvu o vzájemné spolupráci s Fakultou architektury ČVUT, podle které mají její studenti postavit před budovou své školy v Praze 6 – Dejvicích kiosek pro občerstvení na Skalce. Město se za kiosek zavázalo zaplatit 450 000 Kč (uhrazeno v listopadu 2022), a dále zajistit a zaplatit jeho dopravu do Mníšku pod Brdy.
Červenec 2022
- Ve Zpravodaji tehdejší starostka zveřejnila článek, ve kterém na výsledky ankety reagovala slovy: „Protože v názoru občanů převážila preference pro zachování stávající podoby stánku, chceme tento názor respektovat. Znovu jsme proto oslovili stávající provozovatelku stánku a společně jsme se domluvili na další spolupráci.“
Doprava Kremrole do Mníšku pod Brdy
Současná realita je taková, že Kremrole stojí nadále v Praze a mníšecká radnice vede, prostřednictvím Odboru správy majetku a investic, jednání o ideálním způsobu jejího transportu do Mníšku pod Brdy, který bude značně komplikovaný.
Kremrole bude do Mníšku převezena nejspíše třemi nákladními vozy pro tři samostatné moduly, případně jedním vozem pro nadměrné náklady, kam je v Praze naloží a u nás zase vyloží jeřáb. Její konstrukce je poměrně křehká, a tak architekti z ateliéru Seho-Poláček navrhli pro její bezpečný transport sestavení speciální konstrukce ve tvaru koše. Problémy ovšem budou s jejím sklápěním na korbu i s ochranou hran Kremrole, jejichž upřesnění v technické dokumentaci chybí.
Podle předběžného odhadu by cena za přepravu Kremrole z Prahy 6 do Mníšku pod Brdy neměla překročit cenu 200 000 Kč.
Nyní již komunikujeme s dopravcem, který čeká na technické podklady pro zhotovení ochranné konstrukce, protože ty nejsou součástí technické dokumentace Kremrole.
Pohled urbanisty
„Praktická spolupráce mezi akademickou obcí a veřejnou správou je vždy věc chvályhodná a může i přinášet zajímavé výsledky. V případě stavby občerstvení známé pod názvem „Kremrole“ se jedná o jistě zajímavý prototyp drobné architektury z dílny studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze, který může za určitých okolností úspěšně plnit funkci přechodného prodejního stánku, skladu, dílny, klubovny, přechodné noclehárny nebo jakékoliv jiné funkce, kterou si v takto navrženém a realizovaném objektu dokážeme představit. Bohužel podmínky pro úspěch celého projektu nebyly naplněny, neboť stavba nevznikla v místě, pro které měla být určena, což z přesunu objektu složeného ze tří křehkých komponentů dělá obrovský ba nepřekonatelný přepravní problém. Dále bohužel stavba nebyla vyrobena tak, jak byla naprojektována (chybí například v projektu navrhované prosklení), nebyly domyšleny potřeby budoucího provozovatele a obsluhy (dispozice, odvětrávání) a také její odolnost proti vandalismu či krádežím je minimální.
Tyto a další nedostatky tak způsobují, že stavba prozatím nemůže plnit svou funkci, což ale neznamená, že bychom neměli vést seriózně diskuzi o jejím budoucím využití, neboť nikdo nechce mařit práci nejen studentů a jejich pedagogů, ale i řemeslníků, kteří se na tomto architektonickém díle podíleli,“ vyjadřuje se k projektu Václav Jetel (zástupce vedoucího katedry urbanismu a územního plánování ČVUT v Praze a člen Komise pro územní plánování a rozvoj města Mníšek pod Brdy) a navrhuje: „Osobně jsem tedy pro to, abychom využili potenciálu stavby jako architektonického (tedy i uměleckého) díla, které může po řádné diskuzi ve městě najít jiné vhodnější využití, a to buď v rámci veřejného prostranství, nebo jej můžeme integrovat do areálu některého z typů občanské vybavenosti (školství, sport, komunální služby aj.). Proto možné umístění např. před základní školu může pomoci všem při rozhodování, jaký osud by měl mít tato asi již neopakovatelná studentská práce. Zajímavé mohou být i samotné reakce žáků základní školy, kteří se již za pár let mohou dostat do podobné situace při studiu na vysoké škole, které nabízí i tyto možnosti.“
Jedním z návrhů pro umístění Kremrole je travnatý pozemek před budovu ZŠ Komenského 420.
Pohled městského architekta
Městský architekt Josef Tlustý zvážil ještě další dvě možné lokality pro umístění kiosku: do Sportovního areálu Mníšek pod Brdy (u fotbalového hřiště a tenisových kurtů) a k fotbalovému hřišti v Rymani: „Z hlediska urbanistických souvislostí se mi umístění v Rymani jeví jako nejvhodnější a to tím, že navazuje na původní záměr studentů ČVUT – namíření na kostelík na Skalce. Objekt by tak mohl dojít svému naplnění, byť v trochu jiném kontextu. Otázkou je, zda by zde objekt při formátu velikosti lokálního hřiště našel náplň, například i při hasičských závodech a podobně. V místě je více objektů, které jsou využívány pro uložení sportovního materiálu a zahradního nábytku pro příležitostné setkání. Jejich vzhled a technický stav není v dobré kondici. Doporučuji revizi jejich počtu a dávám ke zvážení revitalizaci hlavního objektu. Umístění nového objektu se z hlediska dopravy jeví jako možné.“
Kremrole může být ovšem umístěna i jinde, stále je to otázkou diskuze. O jejím finálním umístění i způsobu využití, budeme informovat prostřednictvím komunikačních kanálů města.
Anketa zastupitelů byla v letním dvojčísle Zpravodaje městečka pod Skalkou věnována tématu:
JAKÝ MÁTE NÁZOR NA KREMROLI A JAKÉ NAVRHUJETE JEJÍ BUDOUCÍ VYUŽITÍ?
Zde najdete jejich odpovědi:
- Petr Digrin, STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
- Dana Dalešická, Společně pro Mníšek – koalice Zelených, Pirátů a nezávislých
- Magdalena Davis, Společně pro Mníšek – koalice Zelených, Pirátů a nezávislých
- Luboš Kožíšek, Společně pro Mníšek – koalice Zelených, Pirátů a nezávislých
- Michal Kroutil, Společně pro Mníšek – koalice Zelených, Pirátů a nezávislých
- Daniela Páterová, Mníšek – město pro rodinu
- Michal Trkan, SPOLU
- Hana Kotoučová, Sdružení nestraníků
Na stejné téma vyšly v tom samém Zpravodaji další tři články:
