Posledních, skoro 15 let před odchodem do důchodu, jsem působil v investičním odboru města
Jílové u Prahy. Do konce září loňského roku jsem byl i jeho vedoucím. Za tuto dobu mám za sebou investice z velké části i dotované v celkovém objemu okolo 300 milionů Kč, včetně podílu na stavbě obchvatu města Jílové u Prahy. Pokusím se proto projekt hodnotit tak, jako bych k němu přistupoval z této pozice. Tedy hodnotit smysl, přínos, rizika, souvislosti, efektivitu řešení a ekonomickou náročnost.
Proto jsem si položil několik otázek. Po jejich zodpovězení si může každý vytvořit svůj názor.
Jaký má mít projekt smysl?
Má řešit zachytávání vod z části náměstí. Ty akumulovat a postupně vracet do zeleně zaléváním a vsakem. Tím udržet vláhu pro zeleň a mikroklima.
Jaký by měl mít přínos?
Zabránit části intenzivních dešťových vod odtéct z náměstí do společné splaškové a dešťové kanalizace a následně do čistírny odpadních vod.
A jaká jsou rizika?
Projekt umísťuje do dolní části náměstí nádrže pro zachycení vod o objemu 140 m3. Stavba nezabere jen místo, kde budou nádrže. Vzhledem k hloubce výkopu, blížící se 6 metrům, jáma zabere celou spodní část náměstí od domů až po trafiku. Zachytí se však jen část dešťových vod a to pouze z náměstí do objemu uvedených 140 m3 při prázdných nádržích. Přebytečné srážky budou nadále odtékat společnou kanalizací na ČOV a zhoršovat parametry čištění splaškových vod.
Co další souvislosti?
Větší část města nemá oddělenou dešťovou a splaškovou kanalizaci. Náměstí a ulice Pražská od náměstí až k supermarketu BILLA nejsou výjimkou. Přebytečné dešťové vody končí jako nežádoucí na ČOV. V současné době se připravuje územní studie (objednaná bývalou radnicí), která řeší i přírodní retence a zadržení vody na louce Pivovárka a přibližně za dva roky bude krajský úřad opravovat i hlavní průtah městem ulicí Dobříšskou a Pražskou.
Rozumím tomu, že současná města budou mít v budoucnosti, v důsledku oteplování planety, potíž s přehříváním a klimatem díky velkým betonovým plochám a nedostatku zeleně. Jedná se však podle studií zejména o velké metropole.
Na jaké otázky jsem si tedy odpovídal já?
- Má Mníšek většinu ploch betonových nebo bez zeleně?
- Musí řešit mikroklima na náměstí za cenu velkých stavebních prací a jeho celkovému uzavření na přibližně půl roku?
- Řeší projekt komplexně, za přibližně 16 milionů Kč, otázku dešťových vod z náměstí?
- Nebylo by lepší udělat na Pivovárce přírodní retenci a odvézt dešťové vody tam, například novou dešťovou kanalizací ulicí Pražskou a to ještě před opravou této ulice, kterou plánuje kraj?
- Nebylo by lepší udělat novou dešťovou kanalizaci v ul. Pražská?
- Nestačilo by umístit v zeleni na náměstí několik menších nádrží po cca 10 m3, jako to děláme u rodinných domů pro záchyt dešťovky a tou pak zalévat?
- Nebyla by realizace předešlých otázek klasickým „zabitím několika much jednou ranou“?
Takto by bylo možné klást řadu dalších otázek. Proto se omezím na poslední, týkající se finanční náročnosti. Nebyly by náhodou náklady na uvedená řešení v předešlých otázkách srovnatelné s diskutovaným projektem a nepřinesly by náhodou mnohem větší užitek?
Jiří Zápal, předseda Komise pro územní plánování a rozvoj města
Na stejné téma vyšlo dalších osm článků (postřehy zastupitelů a profesionálů):
- Retence na náměstí F. X. Svobody – ANO či NE? (redakce)
- Projekt retenční nádrže neplní tři slibované úkoly (František Keyř)
- Proč by vedení města nemělo odmítnout 11,2 milionů dotací na zadržování dešťové vody z náměstí (Magdalena Davis)
- Pracovní jednání zastupitelů (Dana Dalešická)
- Vhled do zákulisí mníšecké politiky (Michal Kroutil)
- Stavba retenční nádrže by zavřela náměstí na pět měsíců (Markéta Nováková)
- Zařadí se naše město mezi obce budoucnosti? (Luboš Kožíšek)
- Případná realizace retenční nádrže by problém nevyřešila, a ještě by zbytečně zatížila rozpočet města (Zdeněk Vyskočil)
