Synagoga na fotografii kolem roku 1932. Zdroj: Archiv Židovského muzea v Praze

V Komenského ulici č. p. 182 stojí obytný dům, který před rekonstrukcí býval židovskou modlitebnou. 

Židovská komunita v Mníšku a okolí nebyla početná*, přesto zatoužila mít svou synagogu, kde by se scházela k bohoslužbám a jiným společenským účelům.
V roce 1875 zakoupil místní Náboženský izraelitský spolek od zbankrotovaného mníšeckého podnikatele Antonína Svobody (otce pozdějšího spisovatele F.X. Svobody) jeho usedlost, ve které dříve provozoval strojnickou továrnu, za 1 633 zlatých a 34 krejcarů rakousko-uherské měny. Smlouvu za kupující spolek podepsali Salomon Fanta, Joachim König, Alois Fišer (všichni z Mníšku) a Josef Novák z Čisovic.

Mníšecká synagoga sloužila židovské obci k bohoslužebným účelům plných 55 let.
Vlastní hřbitov židé v Mníšku neměli, své zesnulé souvěrce pohřbívali na hřbitovech v Dobříši a Litni.
Počet židovských obyvatel se v Mníšku nezvyšoval, podle posledního předválečného sčítání lidu z roku 1930 se k „izraelskému náboženskému vyznání“ hlásilo v Mníšku a okolí (Rymaně, Stříbrná Lhota, Kytín a Zahořany) pouhých 47 lidí (v celém Československu to bylo 117 551 osob). I to zřejmě stálo za rozhodnutím zdejší náboženskou obec zrušit, k čemuž došlo v roce 1930. Veškerý její majetek převzala Izraelská náboženská obec v Dobříši, kam pak místní židé jezdili nebo docházeli na bohoslužby (bývalá synagoga stojí na Mírovém náměstí č. p. 68).

K roku 1932 je v bývalé mníšecké synagoze doložen nájemník Eduard Kaufman, který tu měl sklenářskou dílnu.
V roce 1935 prodala dobříšská Izraelská náboženská obec budovu bývalé mníšecké modlitebny i se zahradou paní Boženě Berkové za cenu 20 000 Kč, která ji přestavěla na obytný dům.
K obytným účelům slouží dodnes.

* V roce 1849 žily na Mníšeckém panství 4 židovské rodiny z celkového počtu 3 127 obyvatel. In: J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen, Bd. 16 Berauner Kreis, 1849, s. 52.

V roce 1900 žilo v Mníšku 1 263 obyvatel, z toho bylo 36 israelitů. In: Zápisy o schůzích městského zastupitelstva (27. 12. 1886 – 26. 10. 1907), fond: Archiv města Mníšku pod Brdy (SOA Praha-západ v Dobřichovicích).

Obytný dům na fotografii z roku 2020. Foto: autor článku
Šipka ukazuje na dům, který před přestavbou sloužil jako synagoga

Mníšecký místopis
V diskusích s ostatními spoluobčany jsme dospěli k závěru, že by bylo zajímavé pokračovat v aktivitách bývalé kronikářky paní Havlišové, která v některých minulých číslech uváděla informace o místech z našeho městečka a jejich názvech. Budeme vděční, když nám poskytnete zpětnou vazbu či další náměty. Psát můžete na email: dbilek@atlas.cz.

V rámci mníšeckého místopisu byla zatím zpracována tato místa:
Boží muka u sběrného dvora
Ulice Terezie Wágnerové
Bývalá synagoga
Sokolské hřiště
Rodný dům F. X. Svobody
Červený kříž na Skalce
Hasičská zbrojnice
Mníšecké kovárny
V Mníšku se kdysi dolovalo zlato