Dnes je 20. 05. 2022

Aktuální teplota v Mníšku 27 °C

Svátek má Zbyšek

Dnes je 20. 05. 2022

Aktuální teplota v Mníšku 27 °C

Svátek má Zbyšek

Vilu v Kamenném vlastnili odbojář i gestapák – mníšecký místopis

Vilu v Kamenném vlastnili odbojář i gestapák – mníšecký místopis

Vila v Kamenném (fotografie z března 2022)

V měsíci květnu si připomeneme 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po tomto úspěšném vojenském útoku následovala krvavá odveta proti českému národu, která zasáhla také do osudů majitelů jedné vily v Mníšku pod Brdy.

Vilu v Kamenném č. p. 349 vlastnili v období Protektorátu Čechy a Morava postupně dva muži, kteří během německé okupace stáli každý na opačné straně barikády. Jeden byl členem protinacistického odboje, druhý zaměstnancem gestapa.

Jan Pekárek na fotografii v mladším věku

Rodina Pekárkových
Vilu nechal postavit v roce 1939 Jan Pekárek (1883), bývalý poslanec Národního shromáždění za Československou živnostensko- -obchodnickou stranu středostavovskou. Kromě politické kariéry byl také nakladatelem, redaktorem a spisovatelem a pro svou uměleckou činnost používal umělecký pseudonym Hanuš Pekárek. Se svou rodinou bydlel ve vile v Praze- -Dejvicích (dnešní ulice Na Čihadle 839) a mníšecký dům využíval k zotavení.
Vlastenec Jan Pekárek byl mezi poslanci, kteří navštívili 22. září 1938 prezidenta Beneše na Hradě a neúspěšně ho žádali, aby se Československo postavilo Německu na vojenský odpor. Po německé okupaci a vyhlášení Protektorátu Čechy a Moravu se Pekárek i s rodinou zapojili do odboje, což je nakonec stálo život. Měli mimo jiné účast na tajném vysílání i na dalším spojení se zahraničím. V době stanného práva po smrti Heydricha byli Jan Pekárek se svou manželkou Valerií (1884) a synem Reném (*1913) zatčeni a na přelomu června a července roku 1942 byli všichni tři popraveni na Kobyliské střelnici v Praze.
Pro Jana a Valerii Pekárkovi si do Mníšku přijelo gestapo, jejich syn René byl zatčen v pražské
vile. Gestapácké razii se štěstím unikla pouze Pekárkova snacha Emanuela s dvouletým synem
Reném. Když se vracela s kočárkem z procházky domů, stačila ji domovnice před nezvanými návštěvníky včas varovat, což jim oběma zachránilo život. Až do konce války se pak skrývali u dobrých lidí a později příbuzných.
Vila v Mníšku byla i s dalším Pekárkovým majetkem zkonfiskována okupačními úřady. Dům v pražských Dejvicích si pro sebe zabral šéf protiparašutistického oddělení pražského gestapa Willi Leimer.
Nyní vstupuje na scénu druhý muž našeho příběhu, Heinrich Baudisch.

Heinrich Baudisch na průkazové fotografii z roku 1942

Heinrich Baudisch
Sudetský Němec od Liberce Heinrich Baudisch (*1905) se před válkou živil jako středoškolský profesor umění a příležitostný malíř. Za zmínku určitě stojí, že za dob studií na Akademii výtvarných umění v Praze byl jeho profesorem mníšecký rodák Vilém (Willi) Nowak! Baudischova příležitost přišla za okupace, kdy
se stal zaměstnancem gestapa, pro které odhadoval zkonfiskovaný majetek a umělecké předměty po popravených odbojářích a vystěhovaných Židech. Poválečné vyšetřování ukázalo, že se zabavenými věcmi z vydrancovaných bytů kšeftoval a zřejmě si nashromáždil slušný majetek. Během roku 1944 získal také zkonfiskovanou vilu v Mníšku po popraveném Janu Pekárkovi, kterou pak využíval na víkendy, ale už ji na sebe nestačil do konce války úředně přepsat.
Těsně před koncem války Baudisch neutekl na západ do Německa k Američanům, ale domů na Liberecko, kde byl zatčen a držen až do soudu ve vazbě.
Po válce mu byla zabavena, kromě majetku v Praze, také jeho víkendová vilka v Mníšku
(odhadnuta na 95 000 korun), kde bylo komisí „zajištěno 221 knih, starý akvarel, stará zarámovaná mapa s francouzským textem, maličký lept Švabinského v rámu, stará mapa Evropy, rytina v rámu, zarámovaná reprodukce, starožitný sekretář s 15 zásuvkami, starožitný sekretář s 8 zásuvkami a starodávná truhla okovaná.“

Baudischova protekce
Při výsleších se Baudisch snažil své postavení všemožně vylepšit a odvolával se i na protekci poskytnutou Josefu Špačkovi, nájemci sousedního hotelu (dnes je tento objekt známý jako Penzion u Kožíšků), se kterým nejednou popíjeli víno. Baudisch měl využít své kontakty u gestapa a z terezínské Malé pevnosti vyreklamovat jeho bratra Eduarda, který byl uvězněn za sabotáž (nenastoupil jako letecký montér v době totálního nasazení do práce v továrně ETA ve Vršovicích). Na základě retribučních dekretů poslal Baudische v roce 1947 Mimořádný lidový soud v Praze na 7 let do těžkého žaláře.

Hotel v Kamenném, který měl koncem války v nájmu Josef Špaček. Vila Pekárkových není na fotografii vidět, zakrývá ji budova hotelu (pohlednice je ofrankována 10. 7. 1942)

Útěk z vězení
Baudisch ovšem ve vězení dlouho nepobyl a už v roce 1948 se mu podařilo uprchnout z trestaneckého oddílu pracujícího v cihelně v Uhřiněvsi. Lze se domnívat, že jeho útěk za hranice byl organizován zvenčí. Baudisch měl nejspíš informace o tom, kam byly odváženy umělecké předměty z Protektorátu, a proto byl pro mnohé lidi venku nepostradatelný. Také seznam zabavených uměleckých předmětů nevelké hodnoty dává tušit, že cennější majetek měl dobře „ulitý“ někde v zahraničí. Po úspěšném útěku žil celkem poklidně na území Německé spolkové republiky, kde pracoval jako malíř a odhadce uměleckých děl a zemřel mezi lety 1982 a 1986.

Baudisch na fotografii z 50. let minulého století

Poválečné osudy vily
Vila v Kamenném se po válce vrátila původním majitelům, v dědickém řízení ji získal nezletilý René Pekárek (* 1940), syn popraveného Reného Pekárka staršího. I když byl zákonným majitelem vily, mohl obývat pouze nejmenší místnost v podkroví a do domu mu byli městským národním výborem přidělováni různí nájemníci. V době, kdy zde měli kanceláře uranové doly, provádějící v Mníšku průzkum, nesměl do své vily vůbec.
Situace se změnila až po roce 1989 a od té doby ji Pekárkovi mohou využívat se všemi neomezenými vlastnickými právy.

Z vyprávění Ing. Reného Pekárka a s použitím knihy „Helena Krejčová, Otomar L. Krejča: Jindřich Baudisch a konfiskace uměleckých děl v protektorátu, Praha 2007“ zpracoval Libor Kálmán

Červená šipka ukazuje na umístění vily č. p. 349 v Kamenném

———————————————————————————————————————————————-

Mníšecký místopis
V diskusích s ostatními spoluobčany jsme dospěli k závěru, že by bylo zajímavé pokračovat v aktivitách bývalé kronikářky paní Havlišové, která v některých minulých číslech uváděla informace o místech z našeho městečka a jejich názvech. Budeme vděční, když nám poskytnete zpětnou vazbu či další náměty. Psát můžete na email: dbilek@atlas.cz.

V rámci mníšeckého místopisu byla zatím zpracována tato místa:
Boží muka u sběrného dvora
Ulice Terezie Wágnerové
Bývalá synagoga
Sokolské hřiště
Rodný dům F. X. Svobody
Červený kříž na Skalce
Hasičská zbrojnice
Mníšecké kovárny
V Mníšku se kdysi dolovalo zlato
Malej swatej kopec
Co se skrývá pod Skalkou
Bývalý zahradní dům mníšeckého pána a sýpka
Industriální část města – areál bývalých Hrudkoven a Kovohutí
Křížek v Dobříšské ulici
Vila Ave Maria sloužila salesiánům i důchodcům

Nowakova vila dýchá nostalgií starých časů
Vilu v Kamenném vlastnili odbojář i gestapák

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se