V Mníšku se kdysi dolovalo zlato – mníšecký místopis

V Mníšku se kdysi dolovalo zlato – mníšecký místopis

Pozůstatky dolování jsou dosud patrné (ústí šachty pod vrcholem)

Řada z nás ví, že se na Mníšku těžilo železo. Méně lidí ví, že se v okolí Mníšku prováděla prospektorská těžba uranu. Co ale většina obyvatel odsouvá do oblasti pověstí je místní těžba zlata. Přitom realita je taková, že těsně pod vrcholem kopce, příznačně nazvaného Zlaťák, je ústí šachty středověkého zlatého dolu, kde se však na krátký čas těžilo ještě v 18. století. V letech 1755 a 1757 bylo knížetem Mansfeldem-Fondi odvedeno z dolu na Zlatém vrchu do pražské mincovny celkem 84 g zlata. Počátkem novověku důl spadal administrativně pod Nový Knín a byl od Knína v tomto směru nejvzdálenějším zlatým dolem (další nejbližší je v Nové Vsi nad cestou vedoucí k Nemocnici Na Pleši).

Detail zasypaného ústí šachty

Jak probíhala těžba v takovémto dolu přibližuje kytínský obyvatel Dalibor Velebil, autor práce s názvem: Kytín. Několik poznámek k historii, geologii, prospekci a dobývání rud v okolí. „Zlato se zde vyskytuje v podobě nepatrných plíšků zarostlých v žilkách křemene. Staří prospektoři zkoušeli vyrýžovat zlato z potoka a ze zvětralin na svazích kopců, až se postupně propracovali ke zlatonosné žíle. Tu těžilo několik horníků ze šachty a štoly. Šachtu spustili kolmo dolů v místě, kde žíla vychází na povrch, v hloubce pak razili vodorovné chodby, kterými žílu sledovali a zlatonosný křemen rubali směrem nahoru nad svými hlavami. Štola měla ústí v místě, kde do Zadního rybníka přitéká z pravé strany potok. Dnes je ovšem toto ústí na rozdíl od ústí šachty zabořené a neznatelné. Štola směřovala s mírným úklonem směrem k šachtě, tedy pod vrchol kopce. Hlavním smyslem takové štoly bylo zbavit důl vody, mohla ale sloužit i k dopravě či sledování žíly. Vytěžený zlatonosný křemen odvezli do stoupovny, která se nacházela na Bojovském potoce směrem k Čisovicím. Zde se křemen nadrtil na jemný písek a zlato se od křemenného písku oddělilo přeplavením ve vodě.“

Červená šipka ukazuje na místo, kde můžete najít ústí zasypané šachty
Zlatý vrch skrývá nejedno tajemství

Použitá foto: Libor Kálmán

Mníšecký místopis
V diskusích s ostatními spoluobčany jsme dospěli k závěru, že by bylo zajímavé pokračovat v aktivitách bývalé kronikářky paní Havlišové, která v některých minulých číslech uváděla informace o místech z našeho městečka a jejich názvech. Budeme vděční, když nám poskytnete zpětnou vazbu či další náměty. Psát můžete na email: dbilek@atlas.cz.

V rámci mníšeckého místopisu byla zatím zpracována tato místa:
Boží muka u sběrného dvora
Ulice Terezie Wágnerové
Bývalá synagoga
Sokolské hřiště
Rodný dům F. X. Svobody
Červený kříž na Skalce
Hasičská zbrojnice
Mníšecké kovárny
V Mníšku se kdysi dolovalo zlato
Malej swatej kopec
Co se skrývá pod Skalkou
Bývalý zahradní dům mníšeckého pána a sýpka
Industriální část města – areál bývalých Hrudkoven a Kovohutí
Křížek v Dobříšské ulici
Vila Ave Maria sloužila salesiánům i důchodcům
Nowakova vila dýchá nostalgií starých časů
Vilu v Kamenném vlastnili odbojář i gestapák
Mníšecká Sokolovna slouží veřejnosti už přes jedno století

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se