V nejjižnějším cípu katastrálního území města Mníšek pod Brdy stojí již přes dvě století drobná církevní památka, kaple Panny Marie Svatohorské (v literatuře bývá označována i jako Kaple Navštívení Panny Marie). Všeobecně je místo známé jako Malá Svatá Hora.
Kaple, která byla postavena v pozdně barokním slohu v roce 1809, stojí na půli cesty mezi
Prahou a Příbramí, a sloužící poutníkům pro odpočinek na jejich cestě na Svatou Horu,
dala název celé lokalitě. Na mapě z II. vojenského mapování (vznikalo v letech 1836-1852)
je ovšem uveden libozvučnější název Malej swatej kopec.
Kaple byla vybudována v místě, kde se poprvé poutníkům, přicházejícím ve směru od Prahy, naskýtal pohled na klášter Svatá Hora u Příbrami. Vznikla z iniciativy pražského měšťana Edmunda Chvalovského a za finanční podpory dalších poutníků. Pozemek a stavební materiál daroval majitel mníšeckého panství hrabě Josef z Unwertu.
Slavnostně ji vysvětil 5. května 1811 pražský světící biskup Jan Rychlovský (žil v letech 1752-1811).
„Svou hlubokou osamělostí působí na chodce dojmem posvátným a okouzlujícícm…Zde si pocestný unavený dlouhou chůzí (les je tu půl třetí hodiny dlouhý) odpočine a zbožně pomodlí, vozka tu zastaví a vzhlédne k místu památnému,“ popisují atmosféru místa před více než 100 lety Katolické listy.**
Nedaleko kaple stávala kamenná socha Panny Marie Svatohorské. V pozdějších letech byla
u kaple postavena výletní restaurace. Před kaplí dosud stojí dvě lípy, které tu byly vysazeny už v roce 1810. Kaple patří k farnímu kostelu sv. Václava v Mníšku. Objekt i kamenný kříž vedle vchodu jsou zapsány na seznamu nemovitých kulturních památek.
Odlehlost kaple zlákala v minulosti k návštěvě nezvané hosty. O vykradení kaple svědčí
102let starý zápis v mníšecké farní kronice: „V noci ze dne 23. na 24. červenec 1919 vloupal se neznámý zlosyn do kaple P. Marie na Malé sv. Hoře. Silnými poleny dřeva vypáčil pevné plechem pobité dveře a vnikl dovnitř. Ukradl plátěné pokrývky a plátěné antipendium s oltáře a pokrývky se dvou stolečků a záclony z bílého plátna po stranách oltáře. Byla to kořist pro zloděje nepatrná, neboť všechny ty věc byly již chatrné, ale bolestná pro věřící katolíky, že ani místo tak posvátné nezůstalo ušetřeno od zneuctění. Loupež tu spáchal světoběžník jakýsi Kubát, u kterého v Příbrami bylo nalezeno kus svíčky s oltáře na Malé sv. Hoře. Větší škodu však na kapli M.s. Hory spůsobil neznámý člověk, který kamením rozbil skoro všechny tabulky v oknech. Před válkou zbožní cestující házeli tam dvouhaléře z úcty k P. Marii a nyní ruka zlotřilého člověka naházela tam kameny.“*
Tak doufejme, že doba „zlosynů a světoběžníků“ (tuláků) je už minulostí a tato mníšecká kulturní památka zůstane ušetřena jejich „zlotřilému“ počínání.
*Památní kniha fary v Mnišku, s. 39
**Katolické listy, č. 96, 7. 4. 1903, s. 2
Aktualizace k 27. 4. 2021:
Kaplička na Malé Svaté Hoře byla vykradena!
Dosud neznámý pachatel (pachatelé) přeštípnul kleštěmi visací zámek u mříže a odcizil z kaple porcelánové sošky svatých, dřevěný stolek pod misál a lucerny. Způsobená
škoda se pohybuje v řádu tisíců korun.
——————————————————————————————————————–
Mníšecký místopis
V diskusích s ostatními spoluobčany jsme dospěli k závěru, že by bylo zajímavé pokračovat v aktivitách bývalé kronikářky paní Havlišové, která v některých minulých číslech uváděla informace o místech z našeho městečka a jejich názvech. Budeme vděční, když nám poskytnete zpětnou vazbu či další náměty. Psát můžete na email: dbilek@atlas.cz.
V rámci mníšeckého místopisu byla zatím zpracována tato místa:
Boží muka u sběrného dvora
Ulice Terezie Wágnerové
Bývalá synagoga
Sokolské hřiště
Rodný dům F. X. Svobody
Červený kříž na Skalce
Hasičská zbrojnice
Mníšecké kovárny
V Mníšku se kdysi dolovalo zlato
Malej swatej kopec
Co se skrývá pod Skalkou
Bývalý zahradní dům mníšeckého pána a sýpka
Industriální část města – areál bývalých Hrudkoven a Kovohutí
Křížek v Dobříšské ulici
Vila Ave Maria sloužila salesiánům i důchodcům
Nowakova vila dýchá nostalgií starých časů
Vilu v Kamenném vlastnili odbojář i gestapák
Mníšecká Sokolovna slouží veřejnosti už přes jedno století
